Geologické éry

Země vznikla asi před 4,5 miliardami let, což je docela dlouhá doba, takže je praktické tento časový úsek rozdělit na éry a periody. Život na Zemi vznikl asi před 4 miliardami let a tehdy také začalo období zvané prahory. První mnohobuněčné organismy se tu objevily ve starohorách, které začaly před 2,5 miliardami let, a pak přišly éry zvané prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory…

Prahory (archaikum)

• před cca 4 miliardami až 2,5 miliardami let
• původních hornin z této doby máme velmi málo (nejstarší dochované nezměněné horniny jsou staré 4,2 mld. let)
• před 3,9 mld. let došlo k ochlazení, objevila se kapalná voda a s ní i první život
• v atmosféře byl methan a amoniak (jako na Venuši)
• před 3,7 mld. let začala fotosyntéza díky prokaryotním sinicím – v atmosféře se objevil první kyslík a z této doby pochází také páskované železné rudy

Starohory (proterozoikum)

• před cca 2 miliardami až 550 miliony let
• 90 % povrchu Země byly oceány
• usazování břidlic a vápence
• první eukaryotní buňky
• společenstvo Ediakara – mnohobuněčné organismy bez pevné schránky (zachovaly se jen otisky měkkých tkání), chybí jim znaky, podle kterých bychom je zařadily do určité skupiny
• dva kontinenty: Rhodinie, Pannotie

Prvohory (paleozoikum)

• před cca 550 miliony až 250 miliony let
• formoval se superkontinent Pangea
• proběhla rovnou dvě vrásnění:
  • kaledonské vrásnění – vytvořilo např. Skandinávské pohoří, Apeniny či Špicberky
  • hercynské (variské) vrásnění – vytvořilo např. francouzské pohoří Vogézy, belgické Ardeny či u nás v Česku Českou vrchovinu
• zpočátku velmi teplé klima, později však probíhaly velké klimatické a teplotní výkyvy
• objevili se větší živočichové a první suchozemští obratlovci
• tuto geologickou éru dělíme na dvě části a šest „geologických period“:
  • starší prvohory – sem spadají periody kambrium, ordovik, silur a devon
  • mladší prvohory – periody karbon a perm

KAMBRIUM

• před cca 550 miliony až 485 miliony let
• kambrická exploze – velmi rychlý rozvoj mnohobuněčných živočichů a vznik mnoha nových kmenů, možná díky vyššímu množství kyslíku v atmosféře
• největší rozmanitost živočichů byla v mořích – trilobiti (členovci) tvořili více než 1/2 živočichů, opakovaně se zbavovali starých schránek („svlečky“) a vytvářeli si nové a větší z chitinu – tzn. více zkamenělin po jednom trilobitu, u nás je nejvíce nálezů v Českém Barrandienu mezi Prahou a Plzní
• dále i měkkýši (hlavonožci a mlži, schránky z kalcitu a aragonitu), korýši, žahavci a velké množství bezobratlých živočichů
• rostliny pouze v oceánu (sinice a řasy), ale nemáme žádné jejich konkrétní stopy

ORDOVIK

• před cca 485 miliony až 440 miliony let
• pohyb litosféry (několik cm za rok) – oddělil se kontinent Baltika (dnes Skandinávie), Laurentie (dnes část Severní Ameriky) a Sibérie (dnes Obská nížina v Rusku), poté také Gondwana (Jižní Amerika, Afrika, Austrálie, Indie, Antarktida)
• mění se mořské proudy – Evropa je teplejší díky Golfskému proudu
• první ryby, dále trilobiti (až několik desítek centimetrů), hlavonožci, ostnokožci, první hvězdice a medúzy
• první suchozemské mechy
• „ordovické vymírání“ – 80 % veškerého života vymřelo kvůli zalednění

SILUR

• před cca 440 miliony až 420 miliony let
• trilobiti, láčkovci, rozvoj korálů, kostnatých ryb, paryb, dominují hlavonožci, první suchozemští živočichové (příbuzní štírů, pavouků)
• první cévnaté suchozemské rostliny

DEVON

• před cca 420 miliony až 360 miliony let
• kolize Laurentie a Baltiky – vznik kontinentu Laurasie
• Kaledonské vrásnění (Skandinávie, Skotsko, Irsko, Apalačské pohoří)
• skleníkové plyny a CO₂ v atmosféře – vyšší teploty, vulkanismus, kyselejší voda, schránky se rozpouští
• rozvoj ryb, první obojživelníci a suchozemští obratlovci
• rozšiřování suchozemských rostlin, vznik pralesů, první kapradiny a plavuně
• na konci devonu opět masové vymírání (až 70 % života)

KARBON

• před cca 360 miliony až 300 miliony let
• až 30 % kyslíku v atmosféře – obrovské stonožky, vážky a pavouci, prosazují se obojživelníci
• první nahosemenné rostliny – cykasy a jehličnany
• močály
• rozklad kapraďorostů procesem karbonizace vytvořil ložiska černého uhlí

PERM

• před cca 300 miliony až 250 miliony let
• kolize Laurasie a Gondwany – hercynské (neboli variské) vrásnění (vytvořilo Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky), pomalu se tvoří Pangea (jediný obrovský kontinent)
• rozvoj plazů, prosazují se suchozemští obratlovci a amniota (suchozemští živočichové, kteří snášejí vejce)
• cykasy, jinany a jehličnany
• na konci permu došlo k hromadnému vymírání organismů na Zemi, vymřeli mimo jiné i trilobiti
• na konci permu další obrovské vymírání – vymírá 95 % planktonu (základ potravní pyramidy) a 70 % suchozemských živočichů

Druhohory (mezozoikum)

• před cca 250 miliony až 66 miliony let
• na začátku druhohor byla většina pevniny součástí zmiňovaného superkontinentu Pangea, který se během druhohor postupně rozpadal
• vznikly Andy a na konci druhohor začalo alpinské vrásnění (viz třetihory níže)
• jsou označovány jako éra plazů (a dinosaurů!) – velmi hojně rozšířeni a velmi rozmanití
• dělíme je na tři periody: trias, jura, křída

TRIAS

• před cca 250 miliony až 200 miliony let
• střídavé zaplavování a vysychání souše
• amoniti (predátorští hlavonožci), želvy, první žáby, notosauři, plesiosauři, plakodonti, ichtyosauři (ryboještěři podobní kytovcům), krokodýli, ptakoještěři, nástup prvních dinosaurů, první znaky savců (mléčné žlázy, srst, naučili se žít v noci)
• nejdůležitější rostliny byly nahosemenné (cykasy, jehličnany, ginka), dále např. přesličky
• další vymírání na přelomu triasu a jury kvůli poklesu obsahu kyslíku (archosauři byli ve výhodě, protože měli lepší dýchací systém)

JURA

• před cca 200 miliony až 145 miliony let
• na konci jury se Pangea rozpadá
• zlatá éra dinosaurů (např. stegosauři) a ptakoještěrů, a to i na území Česka
• první opravdoví savci, objevují se také blechy
• 85 % povrchu Země je pod vodou, neexistují žádné kontinentální ledovce – rozvoj mořských žraloků, rejnoků a amonitů
• první krytosemenné rostliny

KŘÍDA

• před cca 145 miliony až 65 miliony let
• mnoho nových druhů živočichů – první mravenci, včely, motýli, hadi, ptáci a větší noční savci (např. předchůdci šelem)
• v mořích byli rozšíření měkkýši a žraloci (vytlačili vodní plazy)
• na souši více než 80tunoví dinosauři a ve vzduchu ptakoještěři s rozpětím křídel až 10 metrů
• na počátku křídy první kvetoucí rostliny, později rapidní vývoj krytosemenných rostlin
• na konci druhohor (před 65 miliony let) došlo k poslednímu masivnímu vymírání (tzv. „vymírání K-Pg“)
  • pravděpodobně jej způsobil dopad velkého asteroidu, výbuch sopky nebo podobná katastrofa
  • zanikli dinosauři, mnoho mořských plazů, ptakoještěrů, bezobratlých i různé druhy rostlin
  • naopak většina savců a ptáků přežila

Třetihory (terciér)

• před cca 65 miliony až 2,6 miliony let
• v poslední době se již název třetihory nepoužívá, nýbrž se používají názvy paleogén (pro starší třetihory) a neogén (pro mladší)
• Afrika se přibližuje k Evropě
• vrcholení alpinského vrásnění – vytvořilo Pyreneje, Alpy, Kavkaz a Himaláje, trvá dodnes
• vznik hnědého uhlí
• zpočátku teplo, ke konci již docházelo k ochlazení
• výrazná sopečná činnost
• éra savců, rozvoj hmyzu a plazů

PALEOGÉN

• před cca 66 miliony až 23 miliony let
• někdy se ještě rozlišuje oligocén (před 34 až 23 mil. let)
• náklon zemské osy – v polárních oblastech ubývá světla
• jinde ohřívání – široké tropické pásmo s teplým podnebím
• odtržení Austrálie
• z jednobuněčných byli dominantní dírkovci
• dále ježovky, krabi, raci, mloci, hmyz, rozvoj plžů a měkkýšů, prakticky všechny „moderní“ ryby (třeba tresky a makrely), vývoj ptáků
• ze savců např. kytovci, hmyzožravci, hlodavci, netopýři, prasata, nosorožci, velbloudi, předchůdci koní a první primáti
• hlavně krytosemenné rostliny (např. palmy, fíkusy, vrby, duby, břízy, …), ale i jehličnany (např. sekvoje a jedle)

NEOGÉN

• před cca 23 miliony až 2,3 miliony let
• ochlazení, zúžení tropického pásu, vznik stepí a savan
• Evropa se zvedá a zbavuje se moří
• především savci – např. hlodavci, mamuti, koně a lidoopi včetně Ardipitheca a Australopitheca (předchůdců člověka)
• kvůli ochlazování jsou v mírném pásu teplomilné stromy nahrazovány listnatými

Čtvrtohory (kvartér)

• posledních cca 2,6 milionů let
• dělí se na starší pleistocén (to je přibližně starší doba kamenná) a mladší holocén (trvá od střední doby kamenné dosud)
• střídající se doby ledové (kolem 100 tis. let) a meziledové (ty jsou desetkrát kratší)
• pevninský ledovec byl až na Ostravsku, horský ledovec vytvořil např. ledovcová jezera na Šumavě

fast_forwardVPŘED

Jestli se vám zdá, že ten konec jsme shrnuli nějak strašně rychle, tak máte pravdu. V neogénu a hlavně ve čtvrtohorách se toho stalo strašně moc – vyvinul se člověk zručný, vzpřímený, moudrý a moderní a začaly se psát dějiny… jenže to už není povídání geologické, ale historické, takže jestli chcete pokračování, budete muset přeskočit na dějepisnou kapitolu o vývoji člověka.