Geologické síly

Na utváření georeliéfu (tvaru zemského povrchu) se podílejí vnitřní a vnější síly, jejichž činnost je zpravidla opačná.

Vnitřní geologické síly

vrásy = zprohýbané vrstvy plastičtějších (méně křehkých) hornin, vznikly dlouhodobým působením bočního tlaku
každá vrása je složena z vyvýšeného sedla (antiklinály) a sníženého koryta (synklinály)

vznikají obvykle na tvrdých a křehkých horninách opět jako důsledek tlakových sil
horizontální posun = dvě „kry“ (části desek) se pohybují podél sebe, každá v jiném směru
pokles = přesahující kra klesá pod úroveň té sousední
přesmyk = přesahující kra vystupuje nad úroveň té sousední

infoZEMĚTŘESENÍ A SOPKY

Mezi další důsledky působení vnitřních sil patří zemětřesení a výbuchy sopek.

významným činitelem je zemská gravitace, ale také voda, která narušuje soudržnost vrstev
řícení – náhlý pohyb hornin na příkrých svazích
sesuvy půdy
ploužení (creep) – velmi pomalý pohyb
laviny – sesuv většího množství sněhu

voda modeluje povrch erozí (vymíláním), transportem (odnosem) a sedimentací (usazováním)
nesoustředěný povrchový odtok vody se nazývá ron, vzniká při dešti nebo tání sněhu
soustředěný odtok vody je říční tok
meandry = přirozené zákruty na řekách
slepé rameno – podél vnitřního břehu se ukládají sedimenty, až se nakonec mohou ramena zcela odříznout a řeka svůj tok zkrátí
údolní niva = ploché dno říčního údolí na dolním toku
říční terasy = zbytky někdejších údolních niv, vznikají postupným zařezáváním řeky do údolí

stálá intenzivní činnost mořského příboje způsobuje abrazi (rozrušování pobřeží) a vznik útesů
při odlivu je materiál tříděn podle hmotnosti (nejblíže ke břehu jsou nejtěžší kusy)
na pobřeží moří jsou velmi silná souvrství usazenin

působení zalednění
sněžníky = místa, kde trvale zůstává sníh přes léto a postupně se mění na led
posunem ledovců do údolí vzniká ledovcový splaz
ledovcová údolí označujeme jako kary nebo trogy
fjordy vznikají následným zatopením trogů
ledovec při sesunu do údolí hrne velké množství materiálů, čímž vznikají boční a čelní morény
ledovcová eroze se obecně označuje jako exarace

písečná zrna unášená větrem narážejí na stěny skal, a tak je obrušují a vznikají skalní okna, hřiby, poklice, římsy, stolové hory a skalní města
vítr tvoří také drobné čeřiny, duny a přesypy

způsobené živými organismy
rušivé – podíl na zvětrávání
tvořivé – schránky podmořských organismů dávají vznik vápenatým, křemičitým a fosforečným horninám, ze zbytků těl se vytváří ropa a zemní plyn, rašelina a uhlí
v teplých mořích vznikají korálové útesy