Logo Edisco
keyboard_double_arrow_left

Hydrosféra

keyboard_double_arrow_right

Hydrosféra znamená „veškerá voda na Zemi“ – patří do ní všechny oceány, moře, řeky, jezera, podzemní voda, pára v atmosféře i voda v živých organismech. Hydrosférou se zabývá hydrologie a podobory jako hydrogeologie, hydrogeografie a oceánografie.

Dělení

PODLE CHUTI

  • slaná voda – 97 % vody na Zemi
  • sladká voda – 3 % vody na Zemi, většina z toho v ledovcích
  • brakická voda – slanosladká voda tam, kde se do oceánu vlévají řeky (např. Baltské moře)

PODLE SKUPENSTVÍ

  • kapalná voda – oceány, moře, nádrže, řeky, jezera atd., je základní podmínkou pro existenci života
  • pevný led – v ledovcích
  • plynná pára – v atmosféře

PODLE VÝSKYTU

  • světový oceán – všechny oceány a moře (slaná voda)
  • kryosféra – ledovce (sladká voda) a permafrost (trvale zmrzlá půda)
  • pevninská voda (většinou sladká)

    • povrchová voda

    • tekoucí voda – řeky a potoky

    • stojatá voda – rybníky, jezera, bažiny

    • podpovrchová voda

      • půdní voda
      • podzemní voda
  • voda v atmosféře

Světový oceán

  • zabírá 71 % povrchu planety, obsahuje 97 % z celkových zásob vody
  • patří do něj oceány, moře, zálivy a veškerá voda, která je s nimi přímo spojená
  • tato oceánská voda je slaná – není pitná

OCEÁNY

  • Tichý oceán – největší, pokrývá 30,5 % zemského povrchu
  • Atlantský oceán
  • Indický oceán
  • Jižní oceán
  • Severní ledový oceán

MOŘE

  • moře je menší část oceánu
  • okrajová moře – otevřená výměna vody s oceánem, od něj jsou oddělena nejčastěji skupinou ostrovů či poloostrovem (např. Severní, Filipínské)
    • meziostrovní (např. Jávské)
  • středozemní moře – z velké části obklopené souší, s oceány spojeny jen průlivy
    • vnitřní (např. Baltské)
    • mezikontinentální (např. Středozemí, Rudé)

OSTROVY A POLOOSTROVY

  • ostrov je část pevniny obklopená ze všech stran mořem nebo oceánem (největší je Grónsko, dále např. Nová Guinea, Borneo, Madagaskar)
  • souostroví je skupina ostrovů
  • poloostrov je výběžek pevniny do moře (největší je Arabský, dále např. Pyrenejský)

PRŮLIVY, PRŮPLAVY, ZÁLIVY

  • průliv je úzká část moře (úžina) mezi pevninami vytvořená přírodou (např. Gibraltarský)
  • průplav je to stejné, akorát není přírodního původu, tudíž ho vytvořil člověk (např. Panamský)
  • záliv je výběžek vodní plochy do pevniny (největší je Bengálský, dále např. Mexický)
  • fjord je záliv ledovcového původu (např. v Norsku)

VLASTNOSTI OCEÁNSKÝCH VOD

  • salinita – slanost oceánů
    • soli se uvolňují z hornin oceánského dna
    • jednotkou jsou promile (‰) – průměrná hodnota je 35 ‰, což znamená 35 g solí v 1 kg mořské vody
    • největší podíl mají chloridy (88,6 % – NaCl) a sírany (10,8 % – NgSO4)
    • ovlivněna výparem, množstvím srážek, přítokem říční vody a pohyby mořské vody
    • teplejší moře bývají slanější
  • barva oceánského dna a moří
    • modrá – málo planktonu, nejobvyklejší
    • zelená – hodně planktonu, chladnější vody
    • rudá – hodně řas a korálů
    • černá – horniny oceánského dna
    • žlutá – velké množství bahna a sedimentů (např. Žluté moře)
  • teplota vody
    • průměrná teplota oceánu je 17 ºC
    • nejteplejší je Tichý oceán (19ºC)
    • v hloubkách má voda 0ºC až -2ºC (slaná voda při vysokém tlaku mrzne až při nižších teplotách)
  • hustota vody
    • slaná voda má menší hustotu než sladká
    • nejmenší hustota vody je v tropických mořích

POHYBY OCEÁNSKÝCH VOD

  • vlnění – působení větru, na pobřeží vlny působí jako tzv. příboj (náraz vlny na pevninu)
  • mořské dmutí – tzv. slapové jevy (příliv a odliv) způsobené přitažlivostí Měsíce, Slunce a rotací Země
    • skočný příliv – Země, Měsíc a Slunce leží v jedné linii, jejich gravitace se sčítá
    • hluchý příliv – pravoúhlá pozice
    • příliv a odliv se střídají po 6 hodinách
  • mořské proudy
    • způsobeny např. různou slaností a rozdílnou teplotou vody
    • rozlišujeme teplé (např. Golfský) a studené proudy (např. Labradorský, Západní příhon)
    • značný význam – ovlivňují podnebí, teplotu mnoha míst oceánů i přilehlých pevnin a cirkulaci atmosféry
  • tsunami – vlny vznikající při podmořském zemětřesení nebo erupcích podmořských sopek, mohou být vyvolány i sesuvy půdy do moře

OCEÁNSKÉ DNO

  • okraje pevnin
  • oceánské pánve – plochá část dna, vystupují zde podmořské hory, nejčastěji sopečného původu (např. Havajské ostrovy jsou vrcholy takových hor)
  • středooceánské hřbety – v místě oddalování zemských desek, ve středu hřbetu je tzv. rift – výstup magmatu, zemětřesení
    • Středoatlantský hřbet je nejdelší pohoří světa
  • podmořské příkopy
    • vznikají na místech podsouvání (subdukce) litosférických desek
    • jsou tu nejhlubší místa oceánů (Mariánský příkop – 10 994 m)

Kryosféra

  • prostředí, kde je voda v pevném skupenství, tedy ve formě ledu a sněhu
  • součástí kryosféry je také permafrost – pokrývá asi 1/4 severní polokoule (Aljaška, severní Kanada, Grónsko, sever Ruska a Skandinávie)
  • pokud sníh neroztaje, postupně se mění na led a vzniká ledovec tvořený z krystalů ledu
  • základním pochodem v kryosféře je mrazové zvětrávání – střídavým rozmrzáním a zamrzáním vody se rozšiřují pukliny v horninách a oddělují se její části (zvětraliny)

LEDOVCE

  • představují 69 % ze sladké vody a 1,7 % z celkových zásob vody na Zemi
  • pevninské ledovce
    • největší je antarktický
    • další velké nalezneme v Grónsku, na Špicberkách či na Islandu
  • horské ledovce
    • jen cca 1 % z celkového objemu ledovců
    • vznikají ze sněhu v polohách nad sněžnou čarou (nadmořský výška, nad kterou se sníh hromadí a neroztává) opakovaným zamrzáváním a rozmrzáváním srážek
    • obvykle s sebou unáší úlomky hornin, které se ukládají ve formě morén – kamenných valů
    • pohybují se, odtávají, vytvářejí ledovcové řeky a jezera, modelují zemský povrch a údolí jak do hloubky, tak i do stran – vznikají ledovcové útvary (kary, trogy, fjordy)

Pevninská voda

ŘEKY

  • zajišťují odtok vody z kontinentu do oceánu
  • takto je odvodňováno cca 80 % souše, 20 % tvoří bezodtoké oblasti, kde řeky končí v jezerech bez přirozeného odtoku nebo se ztrácí v bažinách či pouštích (např. střední Asie, Sahara a Sahel)
  • říční síť je souhrn všech řek (vodních toků) dané oblasti (např. „říční síť ČR“)
  • povodí je oblast, ze které vodní tok odvádí vodu (např. povodí Amazonky má skoro 7 mil. km2)
  • rozvodí je hranice mezi povodími (čára na mapě)
  • úmoří je oblast, odkud je všechna voda odváděna do jednoho moře (např. do České republiky zasahují tři úmoří)
  • průtok řeky vyjadřuje množství vody, které proteče daným tokem za určitou dobu (jednotka l/s nebo m3/s)
  • ron je odtok vody mimo koryto a stékání po povrchu terénu (např. při přívalovém dešti)
  • meandr je zákrut řeky způsobený boční erozí
  • části řeky:
    • pramen
    • horní tok – nejrychlejší, eroduje (zahlubuje se)
    • střední tok – rozšiřuje se a zpomaluje, přenáší (transportuje) materiál
    • dolní tok – široký a pomalý, usazuje (akumuluje) materiál
    • ústí je oblast, kde se řeka vlévá do jiné řeky, vodní nádrže, moře nebo oceánu
  • nejdelší řeky: Amazonka, Nil, Jang-c'-ťiang

JEZERA

  • vznikají např. tektonickou aktivitou, činností ledovce (Hořejší), ve zlomu v zemské kůře (krasová jezera), na dně vyhaslých sopek, sesuvem
  • slouží jako zdroj pitné vody, pro dopravu, rekreaci nebo jako biosférické rezervace
  • dělíme je na průtočná a bezodtoká, nebo na:
    • sladkovodní jezera – hlavní objem vody představují Velká jezera na hranici Kanady a USA, Bajkal (nejhlubší jezero světa, v Rusku) a jezera Východoafrické příkopové propadliny (např. Tanganika, Malawi)
    • slaná jezera – 3/4 objemu představuje Kaspické moře, známé je např. Mrtvé moře (obsah soli až 28 %), Aralské jezero
    • brakická (obojetná, smíšená) jezera (např. Balchaš)
  • mohou i přechodně vysychat (např. „šoty“ v africké poušti)

RYBNÍKY

  • uměle vyhloubené člověkem
  • slouží původně pro chov ryb, dále pro rekreaci, jako zásoba vody nebo biosférická rezervace
  • rozlišujeme:
    • průtočné rybníky – napájené vodou z řeky nebo nádrže (nejčastější typ)
    • pramenité rybníky – napájené podzemní vodou
    • nebeské rybníky – napájené dešťovou vodou
  • největší rybník na světě je český Rožmberk

PŘEHRADNÍ NÁDRŽE

  • umělá vodní díla vzniklá přehrazením říčního údolí
  • slouží jako vodní elektrárny, ochrana proti povodním, zásoba pitné nebo užitkové vody, k regulaci toku, ale i k rekreaci a dopravě
  • plošně největší je nádrž Volta v Ghaně (8502 km2)
  • nejvíce vody pojme Bratská nádrž v Rusku (170 km2)
  • v Česku je největší přehradní nádrží Lipno

MOKŘADY A BAŽINY

  • vznikají v bezodtokých rovinách, tam, kde srážky převažují nad vypařováním nebo v oblastech s dlouhodobě zmrzlou půdou
  • slouží jako biosférické rezervace, pro lázeňství (rašelina) i výrobu paliva
  • největší plochy jsou v Rusku (zejména na Sibiři) a v Kanadě
  • na přelomu 80. a 90. let 20. století jich zhruba polovina zmizela kvůli bagrování, odvodňování, zavážením zeminou atd.
  • slatiniště je na rozdíl od kyselého rašeliniště zásoben podpovrchovou vodou přinášející minerály a živiny
  • zahrnují i mangrovy – stromy a keře v mělkých brakických vodách u ústí řek

PODZEMNÍ VODA

  • zahrnuje vodu pod zemským povrchem ve všech skupenstvích
  • cca 25 % veškeré sladké vody
  • vzniká vsakováním povrchové vody
  • pokud má více než 1 g minerálních látek v 1 l vody, jde o vodu minerální
    • kyselka je minerální voda s obsahem přírodního CO2
  • podpovrchová voda působí na některé horniny jako rozpouštědlo – ve vápencích vytváří krasové útvary (jeskyně, propasti, ponorné řeky)
  • v pouštních oblastech často představuje jediný zdroj vody – vrtají se zde artéské studny – jelikož je voda sevřena mezi vrstvami nepropustných hornin, je sama vytlačována