HYDROSFÉRA 

Hydrosféra znamená "veškerá voda na Zemi" - patří do ní všechny oceány, moře, řeky, jezera, podzemní voda, pára v atmosféře i voda v živých organismech. Hydrosférou se zabývá hydrologie a podobory jako hydrogeologie, hydrogeografie a oceánografie.

Dělení

PODLE CHUTI

• slaná voda - 97 % vody na Zemi
• sladká voda - 3 % vody na Zemi, většina z toho v ledovcích
• brakická voda - slanosladká voda tam, kde se do oceánu vlévají řeky (např. Baltské moře)

PODLE SKUPENSTVÍ

• kapalná voda - oceány, moře, nádrže, řeky, jezera atd., je základní podmínkou pro existenci života
• pevný led - v ledovcích
• plynná pára - v atmosféře

PODLE VÝSKYTU

• světový oceán - všechny oceány a moře (slaná voda)
• kryosféra - ledovce (sladká voda) a permafrost (trvale zmrzlá půda)
• pevninská voda (většinou sladká)
• povrchová voda
• tekoucí voda - řeky a potoky
• stojatá voda - rybníky, jezera, bažiny
• podpovrchová voda
• půdní voda
• podzemní voda
• voda v atmosféře

Světový oceán

• zabírá 71 % povrchu planety, obsahuje 97 % z celkových zásob vody
• patří do něj oceány, moře, zálivy a veškerá voda, která je s nimi přímo spojená
• tato oceánská voda je slaná – není pitná

OCEÁNY

• Tichý oceán - největší, pokrývá 30,5 % zemského povrchu
• Atlantský oceán
• Indický oceán
• Jižní oceán
• Severní ledový oceán

MOŘE

• moře je menší část oceánu
• okrajová moře – otevřená výměna vody s oceánem, od něj jsou oddělena nejčastěji skupinou ostrovů či poloostrovem (např. Severní, Filipínské)
• meziostrovní (např. Jávské)
• středozemní moře – z velké části obklopené souší, s oceány spojeny jen průlivy
• vnitřní (např. Baltské)
• mezikontinentální (např. Středozemí, Rudé)

OSTROVY A POLOOSTROVY

• ostrov je část pevniny obklopená ze všech stran mořem nebo oceánem (největší je Grónsko, dále např. Nová Guinea, Borneo, Madagaskar)
• souostroví je skupina ostrovů
• poloostrov je výběžek pevniny do moře (největší je Arabský, dále např. Pyrenejský)

PRŮLIVY, PRŮPLAVY, ZÁLIVY

• průliv je úzká část moře (úžina) mezi pevninami vytvořená přírodou (např. Gibraltarský)
• průplav je to stejné, akorát není přírodního původu, tudíž ho vytvořil člověk (např. Panamský)
• záliv je výběžek vodní plochy do pevniny (největší je Bengálský, dále např. Mexický)
• fjord je záliv ledovcového původu (např. v Norsku)

VLASTNOSTI OCEÁNSKÝCH VOD

• salinita - slanost oceánů
• soli se uvolňují z hornin oceánského dna
• jednotkou jsou promile (‰) - průměrná hodnota je 35 ‰, což znamená 35 g solí v 1 kg mořské vody
• největší podíl mají chloridy (88,6 % - NaCl) a sírany (10,8 % – NgSO₄)
• ovlivněna výparem, množstvím srážek, přítokem říční vody a pohyby mořské vody
• teplejší moře bývají slanější
• barva oceánského dna a moří
• modrá – málo planktonu, nejobvyklejší
• zelená – hodně planktonu, chladnější vody
• rudá – hodně řas a korálů
• černá – horniny oceánského dna
• žlutá – velké množství bahna a sedimentů (např. Žluté moře)
• teplota vody
• průměrná teplota oceánu je 17 ºC
• nejteplejší je Tichý oceán (19ºC)
• v hloubkách má voda 0ºC až -2ºC (slaná voda při vysokém tlaku mrzne až při nižších teplotách)
• hustota vody
• slaná voda má menší hustotu než sladká
• nejmenší hustota vody je v tropických mořích

POHYBY OCEÁNSKÝCH VOD

• vlnění – působení větru, na pobřeží vlny působí jako tzv. příboj (náraz vlny na pevninu)
• mořské dmutí – tzv. slapové jevy (příliv a odliv) způsobené přitažlivostí Měsíce, Slunce a rotací Země
• skočný příliv – Země, Měsíc a Slunce leží v jedné linii, jejich gravitace se sčítá
• hluchý příliv – pravoúhlá pozice
• příliv a odliv se střídají po 6 hodinách
• mořské proudy
• způsobeny např. různou slaností a rozdílnou teplotou vody
• rozlišujeme teplé (např. Golfský) a studené proudy (např. Labradorský, Západní příhon)
• značný význam - ovlivňují podnebí, teplotu mnoha míst oceánů i přilehlých pevnin a cirkulaci atmosféry
• tsunami – vlny vznikající při podmořském zemětřesení nebo erupcích podmořských sopek, mohou být vyvolány i sesuvy půdy do moře

OCEÁNSKÉ DNO

• okraje pevnin
• oceánské pánve – plochá část dna, vystupují zde podmořské hory, nejčastěji sopečného původu (např. Havajské ostrovy jsou vrcholy takových hor)
• středooceánské hřbety – v místě oddalování zemských desek, ve středu hřbetu je tzv. rift – výstup magmatu, zemětřesení
• Středoatlantský hřbet je nejdelší pohoří světa
• podmořské příkopy
• vznikají na místech podsouvání (subdukce) litosférických desek
• jsou tu nejhlubší místa oceánů (Mariánský příkop – 10 994 m)

Kryosféra

• prostředí, kde je voda v pevném skupenství, tedy ve formě ledu a sněhu
• součástí kryosféry je také permafrost - pokrývá asi 1/4 severní polokoule (Aljaška, severní Kanada, Grónsko, sever Ruska a Skandinávie)
• pokud sníh neroztaje, postupně se mění na led a vzniká ledovec tvořený z krystalů ledu
• základním pochodem v kryosféře je mrazové zvětrávání - střídavým rozmrzáním a zamrzáním vody se rozšiřují pukliny v horninách a oddělují se její části (zvětraliny)

LEDOVCE

• představují 69 % ze sladké vody a 1,7 % z celkových zásob vody na Zemi
• pevninské ledovce
• největší je antarktický
• další velké nalezneme v Grónsku, na Špicberkách či na Islandu
• horské ledovce
• jen cca 1 % z celkového objemu ledovců
• vznikají ze sněhu v polohách nad sněžnou čarou (nadmořský výška, nad kterou se sníh hromadí a neroztává) opakovaným zamrzáváním a rozmrzáváním srážek
• obvykle s sebou unáší úlomky hornin, které se ukládají ve formě morén - kamenných valů
• pohybují se, odtávají, vytvářejí ledovcové řeky a jezera, modelují zemský povrch a údolí jak do hloubky, tak i do stran - vznikají ledovcové útvary (kary, trogy, fjordy)

Pevninská voda

ŘEKY

• zajišťují odtok vody z kontinentu do oceánu
• takto je odvodňováno cca 80 % souše, 20 % tvoří bezodtoké oblasti, kde řeky končí v jezerech bez přirozeného odtoku nebo se ztrácí v bažinách či pouštích (např. střední Asie, Sahara a Sahel)
• říční síť je souhrn všech řek (vodních toků) dané oblasti (např. "říční síť ČR")
• povodí je oblast, ze které vodní tok odvádí vodu (např. povodí Amazonky má skoro 7 mil. km²)
• rozvodí je hranice mezi povodími (čára na mapě)
• úmoří je oblast, odkud je všechna voda odváděna do jednoho moře (např. do České republiky zasahují tři úmoří)
• průtok řeky vyjadřuje množství vody, které proteče daným tokem za určitou dobu (jednotka l/s nebo m³/s)
• ron je odtok vody mimo koryto a stékání po povrchu terénu (např. při přívalovém dešti)
• meandr je zákrut řeky způsobený boční erozí
• části řeky:
• pramen
• horní tok - nejrychlejší, eroduje (zahlubuje se)
• střední tok - rozšiřuje se a zpomaluje, přenáší (transportuje) materiál
• dolní tok - široký a pomalý, usazuje (akumuluje) materiál
• ústí je oblast, kde se řeka vlévá do jiné řeky, vodní nádrže, moře nebo oceánu
• nejdelší řeky: Amazonka, Nil, Jang-c'-ťiang

JEZERA

• vznikají např. tektonickou aktivitou, činností ledovce (Hořejší), ve zlomu v zemské kůře (krasová jezera), na dně vyhaslých sopek, sesuvem
• slouží jako zdroj pitné vody, pro dopravu, rekreaci nebo jako biosférické rezervace
• dělíme je na průtočná a bezodtoká, nebo na:
• sladkovodní jezera – hlavní objem vody představují Velká jezera na hranici Kanady a USA, Bajkal (nejhlubší jezero světa, v Rusku) a jezera Východoafrické příkopové propadliny (např. Tanganika, Malawi)
• slaná jezera – 3/4 objemu představuje Kaspické moře, známé je např. Mrtvé moře (obsah soli až 28 %), Aralské jezero
• brakická (obojetná, smíšená) jezera (např. Balchaš)
• mohou i přechodně vysychat (např. "šoty" v africké poušti)

RYBNÍKY

• uměle vyhloubené člověkem
• slouží původně pro chov ryb, dále pro rekreaci, jako zásoba vody nebo biosférická rezervace
• rozlišujeme:
• průtočné rybníky - napájené vodou z řeky nebo nádrže (nejčastější typ)
• pramenité rybníky - napájené podzemní vodou
• nebeské rybníky - napájené dešťovou vodou
• největší rybník na světě je český Rožmberk

PŘEHRADNÍ NÁDRŽE

• umělá vodní díla vzniklá přehrazením říčního údolí
• slouží jako vodní elektrárny, ochrana proti povodním, zásoba pitné nebo užitkové vody, k regulaci toku, ale i k rekreaci a dopravě
• plošně největší je nádrž Volta v Ghaně (8502 km²)
• nejvíce vody pojme Bratská nádrž v Rusku (170 km²)
• v Česku je největší přehradní nádrží Lipno

MOKŘADY A BAŽINY

• vznikají v bezodtokých rovinách, tam, kde srážky převažují nad vypařováním nebo v oblastech s dlouhodobě zmrzlou půdou
• slouží jako biosférické rezervace, pro lázeňství (rašelina) i výrobu paliva
• největší plochy jsou v Rusku (zejména na Sibiři) a v Kanadě
• na přelomu 80. a 90. let 20. století jich zhruba polovina zmizela kvůli bagrování, odvodňování, zavážením zeminou atd.
• slatiniště je na rozdíl od kyselého rašeliniště zásoben podpovrchovou vodou přinášející minerály a živiny
• zahrnují i mangrovy - stromy a keře v mělkých brakických vodách u ústí řek

PODZEMNÍ VODA

• zahrnuje vodu pod zemským povrchem ve všech skupenstvích
• cca 25 % veškeré sladké vody
• vzniká vsakováním povrchové vody
• pokud má více než 1 g minerálních látek v 1 l vody, jde o vodu minerální
• kyselka je minerální voda s obsahem přírodního CO₂
• podpovrchová voda působí na některé horniny jako rozpouštědlo - ve vápencích vytváří krasové útvary (jeskyně, propasti, ponorné řeky)
• v pouštních oblastech často představuje jediný zdroj vody - vrtají se zde artéské studny - jelikož je voda sevřena mezi vrstvami nepropustných hornin, je sama vytlačována

---

Hanka, Castillo, Jáchym