- populace: cca 450 000 000 obyv.
- přirozený roční přírůstek: 0,8%
-
rozloha: cca 17 900 000 km2 (druhý největší kontinent)
- nejvyšší bod: Aconcagua (6 962 m n. m.)
- nejnižší bod: proláklina San Julian (-107 m n. m.)
Poloha a členění
- méně členité pobřeží než v Severní Americe
- ostrovy: Galapágy, Falklandy, Ohňová země (největší souostroví v Jižní Americe)
Reliéf
-
polovinu rozlohy tvoří hory, hlavně pohoří Andy (nejvyšší činná sopka světa Ojos del
Salado v Chile 6893 m n. m.)
-
další pohoří: Guyanská vysočina (stolové hory tepui – nejstarší části), Brazilská
vysočina (pevninský štít)
-
nížiny: Amazonská nížina (zaujímá 80% Amazonského deštného lesa, největšího an světě),
Orinocká nížina, Patagonská tabule (na jižním cípu) a Laplatská nížina (druhá největší v Americe)
Vodstvo
- téměř všechny řeky ústí do Atlantského oceánu
-
hustá síť vodnatých řek, značný energetický potenciál – hydroelektrárna na přehradě Itaipú (řeka Paraná)
je 2. největší na světě
-
Amazonka je nejdelší (7062 km) a nejvodnatější řeka na světě s největším povodím na
světě
- její pramenný přítok se jmenuje Ucayali, až od města Iquitos v Peru se řece říká Amazonka
- přítoky Madeira, Rio Negro
- pororoca – až pětimetrová přílivová vlna, která se řítí proti proudu Amazonky
- další řeky: Orinoko, Paraná, Paraguay, Uruguay, São Francisco
- Salto Angel (Venezuela) je nejvyšší vodopád světa (980 m)
- vodopády Iguacu na přítoku Paraná je nejvodnatější na světě
- Titicaca – nejvýše položené splavné jezero světa (3800 m)
- Maracaibo – největší jezero Jižní Ameriky
Podnebí
- nejdeštivější kontinent světa, ale poušť Atacama je nejsušší místo planety
-
zasahuje hlavně do tří podnebných pásů: mírný, tropický a rovníkový (tam jsou největší
úhrny srážek, horké a vlhké podnebí po celý rok, džungle)
- vliv oceánských proudů – např. studený Peruánský (Humboldtův)
- výrazný vliv nadmořské výšky (Andy)
-
„El Niňo“ – klimatický jev, ke kterému dochází kolem Vánoc na pobřeží Peru, mění se
obvyklé proudění vzduchových hmot, slábne Peruánský proud, dochází k ohřátí hladiny oceánu a je méně ryb
Přírodní krajiny
TUNDRY, JEHLIČNATÉ A SMÍŠENÉ LESY
- nevyskytují se v podobě jako v Severní Americe
- oblast Patagonie (Ohňová země) na jihu – suché kamenité stepi, polopouštní charakter
STEPI („PAMPAS“)
- zemědělsky využívané
- oblast La Plata v Argentině
- nandu pampový
POUŠTĚ
- u pobřeží Tichého oceánu, Chile, Peru
- např. poušť Atacama
SAVANY
- Llanos – vlhké, travnaté (Venezuela, Orinocká nížina)
- Campos – suché, křovinaté (Brazilská vysočina)
TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY („SELVAS“)
-
Amazonský prales („zelené plíce planety“) – představuje více než polovinu deštných lesů na světě
(rozloha 5,5 mil. km2)
-
vysoká biodiverzita: vřešťani, lenochod, mravenečník, tapír, kapybara, anakonda, piraně, kolibříci,
papoušci, tukani, hmyz, jaguár
- vzácné dřeviny (např. mahagon), liány
- problém s těžbou a zmenšováním pralesů (plantážnictví)
CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
-
Galapágy – souostroví sopečného původu, žijí zde mnohé endemické druhy (želva sloní, fregatka,
kormoráni, studoval je tady i Charles Darwin)
- Iguacu – vodopády
- Tijuca – národní park ve městě Rio de Janeiro
- Torres del Paine – ledovce v jižním Chile
- Canaima – národní park ve Venezuele s nejvyšším vodopádem Santo Angel
-
Gran Chaco (kečuánsky Velká pláň) – leží v povodí řek Salado, Pilcomayo, suché podnebí, rozsáhlá rovina
vyplněná sedimenty řeky
-
Pantanal – největší sladkovodní mokřad díky malému sklonu povrchu a vysokému množství srážek (až 5 m
sloupec vody), v povodí řeky Paraguay, žijí zde kapybara, tapír, anakonda
Obyvatelstvo
- nejzalidněnější jsou pobřeží, nejméně obyvatel žije v Amazonii
- značný podíl městského obyvatelstva žije ve slumech
- nejlidnatější země: Brazílie (211 mil. obyvatel, 6. nejlidnatější země na světě)
-
největší města: Sao Paulo (12 mil. obyvatel, nejlidnatější město jižní polokoule), Lima (9,7 mil.)
- mestici, běloši, v Andách a Amazonii také původní obyvatelé
JAZYKY
- ve většině států je hlavním úředním jazykem španělština
- portugalština – Brazílie
- angličtina – Guyana
- francouzština – Francouzská Guyana
- nizozemština – Surinam
NÁBOŽENSTVÍ
- většina obyvatel jsou katolíci
- v Surinamu a Guyaně je mírná převaha hinduismu
Hospodářství
- nižší životní úroveň
-
větší ekonomické rozdíly: agrární země a banánové republiky, ale i země v G20 (Brazílie a Argentina) a
nově industrializované země
- v energetice využívány zejména vodní elektrárny
- zpracovatelský průmysl, strojírenství, hutnictví
-
organizace:
- Mercosur – sdružení volného obchodu (Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay)
- OPEC – země vyvážející ropu (Venezuela)
ZEMĚDĚLSTVÍ
- jen 1/10 rozlohy tvoří půda využitelná pro zemědělství
-
hlavně rostlinná produkce: káva, banány, cukrová třtina, bavlna, koka
(drogové kartely)
- žďárové zemědělství – vypálení lesa a hodpodaření na popelem zúrodněné půdě
-
z živočišné produkce především rybolov a extenzivní chov dobytka na maso – skot
(Argentina, Uruguay), ovce, lamy
TĚŽBA
-
Venezuela má největší ložiska ropy na světě, ropa se těží také v
Ekvádoru a v Brazílii
- barevné a drahé kovy (měď, cín, zinek, stříbro, zlato) – Chile, Peru, Bolívie (Andy)
- zlato – Guyana
- železná ruda – Brazílie
- bauxit – Brazílie, Guyana
- diamanty – Brazílie
- tropické dřeviny
