Mapa je zmenšené rovinné zobrazení objektů a jevů na zemském povrchu pomocí smluvených značek. Věda, která se zabývá zpracováním a tvorbou map, se nazává kartografie. A s mapami souvisí ještě glóbusy – to jsou zmenšené trojrozměrné kulové modely Země, jejichž výhodou je minimální zkreslení. Ale ani kulatý glóbus není ideální model, protože Země není dokonalá koule, ale spíš geoid. Navíc musíme brát v potaz, že někde jsou hory, které vyčnívají.
Základní pojmy
MAPOVÉ ZOBRAZENÍ
- mapové zobrazení je způsob, jakým zobrazujeme danou oblast na mapě
-
dělíme ho podle zobrazovací plochy:
- azimutální – zobrazovací plochou je rovina, lze si to představit tak, že přimáčkneme rovnou plochu na glóbus, a na té je pak zobrazena daná oblast
- válcové – plášť válce zobrazí danou oblast tím, že se pak rozvine
- kuželové – oblast zobrazíme na plášť kužele, ten se pak rozvine
MĚŘÍTKO
-
měřítko mapy je poměr zmenšení skutečnosti do rozměrů mapy
- udává se ve formátu 1:m (m = zmenšení)
- na mapách nalezneme měřítko číselné, často grafické, někdy i slovní
- mapy velkého měřítka (do 1:200 000) – např. plány, turistické mapy, katastrální mapy
- mapy středního měřítka (do 1:100 000) – např. nástěnná mapa ČR
- mapy malého měřítka (do 1:1 000 000) – což jsou např. školní atlasy světa
Obsah mapy
- výškopis – vrstevnice, kóty, hypsometrie (vyjádření výšky pomocí barev – nížiny jsou často vybarvené zeleně, pohoří hnědě)
- polohopis – zachycení vzájemné polohy objektu v krajině, využívají se smluvené značky a barvy (vysvětlivky v legendě)
- popis – název přírodních útvarů, sídel, …
Tvorba mapy
- astronomická práce – dnešní mapy vznikají na bázi leteckého a družicového snímkování
- geodetické práce – přesné podrobné měření terénu, podkladem pro polohopis je trigonometrická síť, pro výškopis nivelace
- topografické práce – tvorba podrobného obsahu mapy
- kartografické práce – spojení předchozích kroků do finální mapy
- reprodukční práce – tisk mapy
Druhy mapy podle obsahu
- katastrální – zachycují pozemkové vlastnictví
- topografické – podrobné mapy obvykle velkých měřítek
- obecně zeměpisné – základní přehled hlavních objektů a jevů zemského povrchu (pohoří, vodstvo, sídla, komunikace)
- tematické – zaměřeny na konkrétní jev (politické, průmyslové, hydrologické, …)
ZVLÁŠTNÍ FORMY VYJÁDŘENÍ
- kartogram – plošnými značkami znázorňuje určitý statický jev (třeba mapa Evropy, kde je každý stát vybarvený nějakou barvou podle hustoty zalidnění)
- kartodiagram – zahrnuje území s centrálně umístěným diagramem vybraného jevu (třeba mapa Česka, kde je v každém kraji malý koláčový graf popisující vzdělání obyvatel)
Geografické informační systémy (GIS)
- počítačový systém, který umožňuje ukládat, spravovat a analyzovat prostorová data
- podstatou je vrstvení řady mapových podkladů a vytváření komplexního digitálního modelu světa