Měsíc (s velkým "M") je přirozená družice (neboli satelit) Země, okolo které obíhá ve vzdálenosti cca 384 000 km. Doba otočení Měsíce kolem své osy je stejná jako doba oběhu kolem Země - asi 29 a půl dne - proto z Měsíce vidíme stále tutéž stranu. Jeho poloměr (1737 km) je zhruba čtyřikrát menší než poloměr Země (6378 km).
Fáze Měsíce
- Měsíc při oběhu kolem Země zdánlivě mění svůj tvar, protože záleží na tom, která část Měsíce je zrovna ozářená Sluncem
- nov – Měsíc je mezi Zemí a Sluncem, takže ta strana Měsíce, kterou vidíme ze Země, není osvětlená
- první čtvrt – po novu se začne objevovat srpek Měsíce ve tvaru "D", který postupně "dorůstá" do úplňku
- úplněk – Měsíc je na opačné straně Země než Slunce, takže celá jeho přivrácená (viditelná) část je osvětlená
- poslední čtvrt – po úplňku Měsíc naopak "couvá" a osvětlená část má tvar "C"
Zatmění Slunce a Měsíce
- k zatmění Slunce dojde, když se Měsíc dostane přesně mezi Zemi a Slunce, takže Země je ve stínu Měsíce a na některých místech Země je na chvíli tma skoro jako v noci
- k zatmění Měsíce dochází častěji - vždy, když se naopak Země dostane mezi Slunce a Měsíc, takže Měsíc je ve stínu Země a není vidět
Slapové jevy
Vzájemná poloha Slunce, Země a Měsíce ovlivňuje také přílivy a odlivy (tzv. slapové jevy), které jsou způsobené právě tím, jak na mořskou vodu působí gravitace Měsíce a Slunce. K největšímu přílivu a odlivu dojde, když jsou Slunce, Země i Měsíc v jedné řadě - příliv je zároveň v mořích nejblíž u Slunce a zároveň na druhé straně Země (nejblíž u Měsíce). Naopak "na bocích" této pomyslné spojnice je v tu chvíli odliv.
Povrch Měsíce
Měsíční povrch je pevný, pokrytý krátery a rozsáhlými plochami ztuhlé lávy, kterým se říká moře. Nemá atmosféru, počasí ani vítr, takže stopy astronautů v prachu jsou dodnes zřetelné.
Výpravy na Měsíc
- 1959 - první průlet kolem Měsíce (ve vzdálenosti 6000 km, sovětská mise Luna 1)
- 1959 - první sonda na Měsíci (sovětská mise Luna 2)
- 1959 - první fotky odvrácené strany Měsíce (sovětská mise Luna 3)
- 1966 - první hladké přistání na Měsíci, komunikace se sondou tři dny po přistání (sovětská mise Luna 9)
- 1966 - první sonda na oběžné dráze kolem Měsíce (sovětská mise Luna 10)
- 1968 - první průlet lidí kolem Měsíce - tři astronauti Měsíc desetkrát oběhli (americká mise Apollo 8)
- 1969 - první přistání lidí na Měsíci - Američané Neil Armstrong a Edwin "Buzz" Aldrin (mise Apollo 11)
- celkem bylo na Měsíci 12 mužů - všichni Američané (naposledy roku 1972)
- příští přistání na Měsíci (včetně první ženy) plánuje americká NASA na rok 2025
Jirka
Hanka, Castillo, Tereza
