Problematikou obyvatelstva a sídel se zabývají tyto vědní obory:
- geografie obyvatelstva - zkoumá rozmístění obyvatelstva na Zemi, jeho složení podle různých hledisek
- demografie - hodnotí populaci z hlediska různých statistických ukazatelů
- geografie sídel - studuje rozmístění sídel (měst a vesnic), jejich velikost, zázemí, strukturu
Počet obyvatel na Zemi
současná světové populace přesahuje 7,8 miliardy lidí
rychlý nárůst počtu obyvatel se datuje od 19. století – může za to pokles úmrtnosti a střední délka života
nejlidnatější státy:
- Čína – 1,4 mld.
- Indie – 1,34 mld.
- USA – 328 mil.
Pohyb obyvatelstva
- přirozený – spojení s porodností a úmrtností
- vyjadřuje se rozdílem mezi počtem narozených a zemřelých na 1000 obyvatel za 1 rok
- výsledkem je přirozený přírůstek nebo úbytek
- natalita = porodnost (počet narozených na 1000 obyv. za 1 rok)
- mortalita = úmrtnost (počet úmrtí na 1000 obyv. za 1 rok)
- mechanický – spojený s přemísťováním lidí (migrace)
- vnitrostátní nebo mezistátní
- imigrace = přistěhování
- emigrace = vystěhování
- základním důvodem k migraci bývají peníze, politika, náboženství, lepší životní podmínky
Struktura obyvatelstva
VĚK
- předproduktivní věk - do 15 let
- produktivní věk - 15-59 let
- postproduktivní věk - 60 let a více, někdy 65 a více
Typy věkových pyramid (viz obrázek):
- progresivní - typická pro rozvojové, málo vyspělé země
- regresivní - typická pro vyspělé státy
- stacionární - ideální model
RASY
- europoidní rasa
- mongoloidní rasa
- negroidní rasa
- nejčastěji míšenci:
- mestic = europoidní + mongoloidní rasa
- mulat = europoidní + negroidní rasa
- zambo = negroidní + mongoloidní rasa
NÁRODY
- na Zemi je cca 2000 národů
- národ charakterizuje společné území, jazyk, historický vývoj a kultura
- národní menšina žije na území cizího národa
JAZYKY
- cca přes 6900 jazyků, z nich cca 500 brzy zanikne
- největší jazykové rodiny: indoevropská a čínsko-tibetská
- nejpoužívanější jazyky (podle počtů mluvících):
- čínština
- angličtina
- hindština
- španělština
- ruština
NÁBOŽENSTVÍ
- v současnosti je typický spíše odklon od náboženských hodnot – tzv. sekularizace
- etnická náboženství - jejich příslušníci pocházejí z jednoho kmene či národa
- světová náboženství - nejvýznamnější jsou křesťanství, islám, hinduismus a buddhismus
- ateisté = nevěřící
- monoteismus = víra v jednoho boha
- polyteismus = víra ve více bohů
- svatá místa – lokality spojené např. se životem významné osobnosti náboženství (Mekka, Betlém, Jeruzalém), nebo je to sídlo církve (Vatikán), magické místo (Ganga) atd.
Demografie
- studuje strukturu obyvatelstva, jeho třídění do různých souborů a různé populační jevy
- zdroje demografických dat: sčítání lidu, evidence přirozené měny (matriky - knihy narozených, zemřelých a sňatků), evidence migrací, evidence nemocnosti, výběrová šetření, registry obyvatel
Územní rozložení obyvatelstva
- celosvětově – průměrně 50 obyvatel na km2
- velmi nerovnoměrné:
- trvale neosídlené oblasti – polární oblasti, tropické deštné lesy, některé aridní (velmi suché) oblasti
- malá hustota zalidnění – severní a střední Asie (Sibiř, Kazachstán, západní Čína, Tibet), jihozápadní Asie (Arabský poloostrov),
odlehlé či zalesněné oblasti
- vysoká hustota zalidnění - oblasti s úrodnými půdami a vhodným klimatem (nížiny a údolí, monzunová Asie, delta Nilu apod.), ekonomicky vyspělé státy západní Evropy
- občas se používá dělení:
- ekumena = trvale osídlená oblast
- subekumena = oblast obývaná přechodně (kočovní pastevci, základny na pólu)
- anekumena = člověkem dosud neosídlená oblast
PŘÍRODNÍ FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ OSÍDLENÍ
- vzdálenost od mořského pobřeží
- nadmořská výška
- podnebné podmínky
- 60% obyvatelstva žije v nížinách, 50% obyvatel ve vzdálenosti do 200 km od moře
Venkovská osídlení
- vznik v souvislosti s neolitickou revolucí
- cca 9000 let př.n.l. - Blízký Východ
- venkovský způsob života: méně anonymní než městský, dojezd za službami mimo sídlo, méně pracovních příležitostí
Města
- města zakládána již od starověku (Jericho, Gaziantep)
- skutečný rozvoj začal až od 18. století v západní Evropě (zejména v Anglii za průmyslové revoluce)
- urbanizace = růst a zvyšování úlohy měst
- suburbanizace = lidé se stěhují do okolí velkých měst (na sídliště, předměstí a do přilehlých vsí) – snižování počtu obyvatel v centrech
- městský způsob života: větší anonymita, vyšší úroveň vzdělání a dostuptnost služeb, ale také vyšší kriminalita a více drogově závislých
STRUKTURA MĚSTA
- jádro města - centrum (city)
- vysoké ceny pozemků a nemovitostí
- obvykle starobylé budovy, dále administrativní budovy
- služby, které nejsou tak časté v jiných částech města (soudnictví, vysoké školy, veřejná správa, banky)
- dále též např. hotely
- koncentrovaná místní veřejná doprava
- obytná zóna
- dříve se zde nacházela průmyslová zóna a ubytování lidí pracujících v průmyslu
- s vývojem však došlo ke změně využití průmyslových budov na budovy využitelné pro služby
- v Praze např. Vysočany, Libeň, Smíchov
- průmyslová zóna
- na okraji města
- přiblížily se totiž s vývojem k důležitým dopravním tahům
- suburbanizovaná zóna
- výhodou je blízkost města, ale zároveň kontakt s venkovem (např. les, není to čistě městského charakteru)
- zázemí velkoměst - např. Úvaly jsou v blízkosti Prahy
- ale zároveň kvalitnější životní prostředí než ve městě
- v rozvojových státech je struktura města jiná než ve vyspělých zemích - kvůli špatnému městskému plánování je město obklopeno chudinskými čtvrtěmi ("slumy") a dochází k jejich rozšiřování, naopak jádra měst jsou čím dál tím menší a taky méně luxusní
- favela - druh slumu v Brazílii
- ranchos - druh slumu v Caracasu ve Venezuele
- callampas - druh slumu v Santiago de Chile v Chile
VELKOMĚSTO
- má více než 100 000 obyvatel
- v některých oblastech 1 milion (USA, Rusko, Čína)
- aglomerace = propojení jádra města s okolní zástavbou (s předměstím a přilehlými obcemi)
- konurbace = spojení několika podobně velkých a původně samostatných městských jader
- megalopolis = rozsáhlé oblasti městského osídlení nad 10 milionů obyvatel (BosWash - megalopolis od Bostonu k Washingtonu)
Jádrové a periferní oblasti
- jádrové oblasti mají klíčovou roli v ekonomice a politice státu
- obvykle oblasti velkých měst
- vysoká koncentrace obchodu, průmyslu, dopravy
- světovými jádrovými oblastmi jsou severovýchod USA, vyspělé státy západní Evropy, Japonsko a tichomořské pobřeží Kanady a USA)
- periferní oblasti jsou méně zalidněné, často malého hospodářského významu, mnohdy s nepříznivými životními podmínkami
Hanka, Castillo
typy věkových pyramid
historické centrum Olomouce
Rocinha, největší brazilská favela (chudinská čtvrť) v Rio de Janeiru