Atmosféra (plynná slupka kolem planety) není všude stejná – ze dne na den se mění počasí a od severu k jihu nebo od hor k moři se mění podnebí. Počasí je krátkodobé, podnebí je dlouhodobé.
Počasí
Počasí je okamžitý (nebo krátkodobý) stav troposféry (tj. vrstvy atmosféry hned nad zemí) na určitém místě. Věda zabývající se počasím je meteorologie a počasí popisujeme pomocí tzv. meteorologických prvků, jako jsou například:
TEPLOTA
- měříme teploměrem v meteorologické budce 2 metry nad zemí, u nás ve stupních Celsia (°C), ale třeba v USA ve stupních Fahrenheita (°F)
- na mapách se místa se stejnou teplotou spojují čárami zvanými izotermy (něco jako vrstevnice, ale pro teplotu)
- s nadmořskou výškou teplota typicky klesá
- při inverzi je v nížinách chladno, ale ve vyšších nadmořských výškách teplo a jasno
TLAK
- nejdůležitější jev pro vývoj počasí
- měříme tlakoměrem, většinou v hektopascalech (hPa)
- je způsobený hmotností vzduchu (vzduchového sloupce) nad místem měření
- čáry na mapách pro místa se stejným tlakem se jmenují izobary
- s nadmořskou výškou tlak klesá
- oblasti tlakové výše nazýváme anticyklóny, oblasti tlakové níže jsou cyklóny
- vyrovnáváním tlaků na různých místech vzniká vítr
VÍTR
- je horizontální proudění vzduchu
- je způsobený vyrovnáváním tlaků vzduchu na zemském povrchu (z oblasti vyššího tlaku fouká do oblasti nižšího tlaku)
- měříme jeho:
- směr – odkud (takže „severní vítr“ fouká od severu na jih)
- rychlost – pomocí anemometru (větroměru) a podle Beaufortovy stupnice (např. 20 m/s, tedy 80 km/h je vichřice)
VLHKOST
- dána množstvím vodní páry v atmosféře
- rosný bod je teplota, při které se pára sráží na vodu
SRÁŽKY
- vznikají kondenzací vodní páry (změnou skupenství na kapičky)
- měříme srážkoměrem (kalibrovaná nádoba), v milimetrech
- podle délky trvání dělíme na trvalé srážky a kratší přeháňky
- podle směru dělíme na:
- horizontální srážky – rosa, jinovatka, náledí apod.
- vertikální srážky – déšť, kroupy, sníh
OBLAČNOST
- oblak je viditelná soustava malých částic vody nebo ledu (popř. jiných látek)
- vzniká adiabatickým jevem (nespotřebovává ani neuvolňuje teplo), při kterém vodní pára ve vzduchu kondenzuje na kapky či ledové krystalky
- podle výšky dělíme oblaka na nízká, střední a vysoká
- podle tvaru dělíme oblaka na:
- cirrus (česky „řasa“) – vysoká, jemná, bílá až průhledná vlákna
- cumulus (kupa) – husté „ovečky“
- cumulonimbus (dešťová kupa) – vertikální bouřkový mrak (na výšku), vypadá jako hory
- nimbostratus (dešťová sloha) – širokánský a dlouhatánský dešťový mrak
- stratus (sloha) – nízká mlha
- a další kombinované tvary
SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ
- délku denního svitu měříme heliografem
- také lze měřit intenzitu záření
PŘEDPOVĚĎ POČASÍ
- hodnoty meteorologických prvků zakreslujeme do synoptických map (mapy pro předpověď počasí), jejich základem jsou tlakové výše a tlakové níže
- důležitá je hustá síť meteorologických stanic (profesionálních i dobrovolných)
- nejstarší meteorologickou stanicí v Evropě je pražské Klementinum (nepřetržitě funguje od roku 1775)
- oblaka a jejich směr (ale i jiné prvky) snímají meteorologické balóny a družice
- předpověď na následující den je přesná na 99 %, na tři dny cca na 70 % a přesnost se exponenciálně snižuje
Podnebí
Podnebí (neboli klima) je dlouhodobý stav počasí na jednom místě. Změny podnebí vidíme, když porovnáme období desetitisíců let – příkladem je střídání doby ledové a meziledové, jehož důvody nebyly dodnes jednoznačně vysvětleny. Věda zabývající se podnebím je klimatologie. Podle různých podnebí na Zemi rozlišujeme podnebné pásy: polární, subpolární, mírný, subtropický a tropický.
DRUHY KLIMATU
- makroklima = podnebí rozsáhlých oblastí (např. kontinentu nebo státu)
- mezoklima = podnebí menších území (např. údolí nebo města)
- mikroklima = podnebí malých stejnorodých ploch (např. jednoho lesa, jezera nebo pole), které se liší od okolního podnebí
KLIMATICKÉ ČINITELE
Podnebí je ovlivněno například těmito činiteli:
- zeměpisná šířka – vzdálenost od rovníku, je důležitá, protože určuje úhel dopadu slunečních paprsků
- zemský povrch a jeho vlastnosti, např. nadmořská výška a orientace ke slunci (slunečné jižní vs. stinné severní svahy)
- vzdálenost od oceánu a moře – rozlišujeme podnebí oceánské (vlhčí, stálejší teploty) a kontinentální (sušší, větší výkyvy teplot)
- oceánské proudy
- teplé proudy – zvlhčují podnebí, přinášejí srážky a napomáhají udržet teploty konstantnější
- studené proudy – znemožňují vznik srážek (nedochází nad nimi k výstupu teplého vzduchu a utváření oblačnosti), na pobřežích u studených proudů proto vznikají pouště
- cirkulace atmosféry neboli přemisťování vzduchových hmot
- lidská činnost, která způsobuje např. větší skleníkový efekt (oteplování atmosféry kvůli skleníkovým plynům, které neodráží sluneční světlo zpět) a s tím související globální oteplování
Kačí
