Reliéf
- středně hornatá země
- průměrná nadmořská výška je 430 m (v Evropě 290 m)
- členění podle nadmořské výšky: nížiny 5 %, vysočiny 93 %, hory 2 %
- členění podle výškových rozdílů: roviny 4 %, pahorkatiny 50 %, vrchoviny 34 %, hornatiny 11 %, velehornatiny 1 %
SOPEČNÝ RELIÉF
- v ČR dnes již nejsou žádné aktivní sopky, ale v různých geologických obdobích jich tu byla spousta
-
prvohorní sopky – staré stovky milionů let
- žulové bloky překryté jinými horninami
- dnes se využívá k těžbě žuly
- Středočeská pahorkatina
- Českomoravská vrchovina
-
třetihorní sopky – staré desítky milionů let
- Doupovské hory
- České středohoří
- Říp
- Trosky
- Bezděz
- Nízký Jeseník – Malý a Velký Roudný, Venušina sopka, Uhlířský vrch
-
čtvrtohorní sopky – staré stovky tisíc let
- Železná hůrka a Komorní hůrka na Chebsku – nejmladší sopky (staré asi 200 – 500 tisíc let)
KRASOVÝ RELIÉF
- tvoří 560 km2
- vytvořen ve vápencových horninách
-
Moravský kras – největší v ČR (100 km2)
- propast Macocha
- Amatérská jeskyně (nejdelší jeskynní systém ČR, 45 km)
- dále jeskyně Balcarka, Kateřinská, Punkevní, Sloupsko–šošůvské jeskyně, jeskyně Výpustek
- Český kras – Koněpruské jeskyně
-
Hranický kras
- Zbrašovské aragonitové jeskyně
- Hranická propast, zvaná „Macůška“ – hloubka 70 m + možná až 1 km zatopeno, je to tedy nejspíš nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně světa
- Jesenický kras – jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku
- Kras střední Moravy – Javoříčské a Mladečské jeskyně
- Severočeský kras – Bozkovské jeskyně
LEDOVCOVÝ RELIÉF
- pevninský ledovec modeloval severní výběžky ČR, vnikl do Moravské brány a zasáhl až k Hranicím na Moravě (důkazem jsou bludné balvany ze severní Evropy)
-
horský ledovec existoval v nejvyšších pohořích, jeho důkazem jsou:
- ledovcová jezera, kterých je pět na Šumavě: Černé, Čertovo, Prášilské, Laka, Plešné (další jsou v Krkonoších na polské straně)
- kary (také zvané „ledovcové kotle“) – široká údolí, ze kterých se ledovce rozšiřovaly, např. Obří důl u Sněžky
- trogy – ledovcem přemodelovaná údolí ve tvaru písmene U
EOLICKÝ RELIÉF
- „eolický“ znamená vytvořený činností větru
- přesypy, duny, váté písky
- „spraš“ – hornina vzniklá usazováním navátého prachu
- Třeboňsko, Hodonínsko, Polabí
ANTROPOGENNÍ RELIÉF
- „antropogenní“ znamená vzniklý činností člověka
- hlavně v oblastech povrchové i podpovrchové těžby nerostných surovin
- také městská zástavba, přehrady, silnice atd.
ČLENĚNÍ ČR PODLE RELIÉFU
-
území ČR tvoří 4 základní provincie, které se dále člení na subprovincie (soustavy):
-
Česká vysočina
celé Čechy a severozápadní část Moravy a Slezska
prvohorní hercynské vrásnění (starší)
eroze působí déle – zakulacené vrcholy
-
subprovincie: Šumavská, Česko-moravská, Krušnohorská, Krkonošsko-jesenická, Česká tabule a Poberounská
-
Západní Karpaty
- jihovýchodní Morava a Slezsko
- třetihorní alpínské vrásnění (mladší)
- subprovincie: Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty
-
Západopanonská pánev – Dolnomoravský úval (jižní cíp Moravy)
-
Středoevropská nížina – Opavská pahorkatina (mezi Ostravou a Opavou)
-
VÝZNAMNÁ POHOŘÍ
- Krkonoše (nejvyšší bod: Sněžka, 1603 m n. m.)
- Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m n. m.)
- Králický Sněžník (Králický Sněžník, 1424 m n. m.)
- Šumava (Plechý, 1378 m n. m.)
- Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m n. m.)
- Krušné hory (Klínovec, 1244 m n. m.)
- Jizerské hory (Smrk, 1124 m n. m.)
- Orlické hory (Velká Deštná, 1115 m n. m.)
- Novohradské hory (Kamenec, 1072 m n. m.)
- Český les (Čerchov, 1042 m n. m.)
- Bílé Karpaty (Velká Javořina, 970 m n. m.)
- České středohoří (Milešovka, 837 m n. m.)
- Českomoravská vrchovina (Javořice, 837 m n. m.)
- Nízký Jeseník (Slunečná, 800 m n. m.)
- Lužické hory (Luž, 793 m n. m.)
- Smrčiny (Háj, 758 m n. m.)
Půda
PŮDNÍ DRUHY
- rozlišujeme je podle textury a zrnitosti
- štěrkovité a kamenité – nejvyšší horské partie, nelze je využívat
- těžké (jíly, jílovité a hlinitojílovité půdy) – např. Česká tabule, Podkrušnohoří, Podyjí
- středně těžké (jílovitohlinité, hlinité a písčitohlinité půdy) – převažují, hlavně na Moravě
- lehké (písky, písčité a hlinitopísčité půdy) – např. Českomoravská vrchovina, písčité půdy na Hodonínsku (Moravský Písek)
PŮDNÍ TYPY
- rozlišujeme je podle vlastností půdních vrstev, tzv. horizontů
- černozemě – ze všech nejúrodnější, např. Česká tabule, jižní Morava, Vyškovská brána, úvaly
- hnědozemě – zemědělsky využívané, např. Polabí, Plzeňská pahorkatina
- podzoly – neúrodné, ve vlhkých oblastech s lesním porostem
- rendziny – kamenité, např. krasové oblasti, Sedlčansko
- nivní – náplavové oblasti řek, často úrodné
- zamokřené (glejové) půdy – luční oblasti
Vodstvo
ŘEKY
-
„říční síť“ = souhrn všech řek, potoků a říček na našem území
- celková délka říční sítě ČR je 16 887 km
-
voda z českých řek odtéká do tří různých moří (ČR tedy patří ke třem „úmořím“):
- Labe ústí do Severního moře, odvodňuje 65 % rozlohy ČR
- Morava se vlévá do Dunaje a ta pak do Černého moře, odvodňuje 25 % ČR
- Odra ústí do Baltského moře, odvodňuje 10 % ČR
- tato tři úmoří se setkávají na Králickém Sněžníku, proto se mu přezdívá „střecha Evropy“ – nejdelší české řeky:
- Vltava (430 km) – splavná, pramení na Šumavě, protéká Českými Budějovicemi a Prahou, v Mělníku ústí do Labe
- Labe (370 km) – nejvodnatější řeka v ČR, největší povodí, splavná, pramení v Krkonoších
- Morava (270 km) – pramení na Králickém Sněžníku, protéká Olomoucem
- Ohře (247 km)
- Sázava (226 km)
- Dyje (196 km)
-
další důležité řeky ve velkých městech:
- Brno – Svitava, Svratka
- Ostrava – Odra, Opava, Ostravice, Lučina
- Plzeň – Úhlava, Úslava, Radbuza, Mže
- Liberec – Lužická Nisa
- Schwarzenberský kanál na Šumavě spojuje přítok Vltavy a přítok Dunaje
JEZERA
- ledovcová jezera – jen na Šumavě: Černé (největší a nejhlubší jezero v ČR), Čertovo, Prášilské, Laka, Plešné
- krasová jezera – na dně propastí v krasových oblastech, např. Macocha, Macůška
- rašelinná jezera – ve slaťových oblastech na Šumavě (Tříjezerní slať) a v Jeseníkách (Rejvíz)
- sesuvová jezera – v povodí Střely v západních Čechách, např. Odlezelské jezero je nejmladší v ČR (vzniklo sesuvem v 19. století)
RYBNÍKY
- slouží k odvádění vody, chovu ryb a rekreaci
- Třeboňsko v jižních Čechách – např. rybníky Rožmberk (největší na světě, 489 ha), Svět, Bezdrev, mezi nimi uměle vytvořené vodní toky Zlatá stoka a Nová řeka
- Pardubicko – např. Opatovický kanál
- na Moravě je největší rybník Nesyt (Lednicko-valtický areál)
PŘEHRADY
- vznikají přehrazením říčního údolí
- funkce přehrad: zabraňují povodním, některé fungují jako vodní elektrárny, zásobárny pitné a užitkové vody, k zavlažování nebo k rekreaci
- největší přehrady podle rozlohy:
- Lipno (4870 ha, 306 mil. m3) – největší přehrada podle rozlohy
- Orlík (2732 ha, 716 mil. m3) – nejhlubší a největší podle objemu
- Dalešice – druhá nejvyšší hráze v Evropě (100 m)
PODPOVRCHOVÁ VODA
-
prostá pitná voda
- největší zásoby podzemní vody jsou pod Českou křídovou tabulí, Ostravskou pánví, Jihočeskými a Podkrušnohorskými pánvemi a v oblasti úvalů
- kritický úbytek – největší sucho za 500 let
-
minerální voda
- nejteplejší je pramen Vřídlo v Karlových Varech (73 °C)
- radioaktivní prameny – Jáchymov
- kyselky – Mattoni, Magnesia, Hanácká kyselka, Poděbradka, Šaratice, Ondrášovka, Vincentka
LÁZNĚ
- v oblastech tektonických zlomů a třetihorní sopečné činnosti
- v Čechách např. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Teplice, …
- na Moravě a ve Slezsku např. Lipová-lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Darkov, Klimkovice, Luhačovice, …
Podnebí
- mírný podnebný pás – střídají se zde 4 roční období
- na rozhraní mezi kontinentálním (vnitrozemským, na východě) a oceánským (na západě) podnebím – vysoká proměnlivost počasí
- podnebí je ovlivňováno zeměpisnou polohou, nadmořskou výškou, reliéfem a vzdáleností od oceánu
- projevuje se vliv tzv. stálých tlakových center – azorská a sibiřská tlaková výše, islandská a íránská tlaková níže
-
v ČR jsou tři podnebné oblasti:
- teplá – Polabská nížina, moravské úvaly, Dolní Poohří
- mírně teplá – většina území
- chladná – horské oblasti, vysočiny
- sledují se zejména srážky, teplota, vítr, tlak vzduchu a škodliviny a ozón v ovzduší
SRÁŽKY
- průměrné množství spadlých srážek na našem území se pohybuje mezi 600 a 800 mm/rok
- nejvíce prší v červenci, nejméně v lednu
- srážek přibývá s nadmořskou výškou
- nejdeštivější oblasti v ČR: Šumava, Beskydy, Jizerské hory (1700 mm/rok)
- nejsušší oblast v ČR je Žatecko (400 mm/rok), které leží ve „srážkovém stínu“ hor
TEPLOTA
- nejvíce ji ovlivňuje reliéf a nadmořská výška
- průměrná roční teplota je +7,4 °C (+9,5 °C na Hodonínsku, +0,2 °C na Sněžce)
- nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou denní teplotou 18,6 °C
- nejvyšší naměřená teplota: +40,4 °C v Dobřichovicích u Českých Budějovic (2012)
- nejchladnější měsíc je leden s průměrnou teplotou -1,4 °C
- nejnižší naměřená teplota: -42,2 °C v Litvínovicích (1929)
- pravidelné sledování provádí meteorologické stanice
- s přibývající nadmořskou výškou klesá teplota (průměrně -0,6 °C za 100 m)
VÍTR
- sleduje se zejména směr a rychlost (síla) větru
- největrnějším místem je Milešovka (tam je také nejvíce bouřek)
Chráněná území
- v ČR je chráněno 15 % území
- 4 národní parky (NP)
- 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO)
- 109 národních přírodních rezervací (NPR)
- 124 národních přírodních památek (NPP)
- 810 přírodních rezervací (PR)
- 1556 přírodních památek (PP)
- 6 biosférických rezervací UNESCO (mezinárodně chráněných)
- nejstarší přírodní rezervace v Evropě je Žofínský prales v Novohradských horách (1838)
NÁRODNÍ PARKY
- NP Krkonoše (KRNAP, založen 1963) – nejstarší, květina hořec, pramen Labe
- NP Šumava (1991) – největší, ledovcová jezera, pramen Vltavy
- NP Podyjí (1991) – jediný na Moravě, meandry Dyje
- NP České Švýcarsko (2000) – pískovcové útvary, Pravčická brána
CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI (CHKO)
- CHKO Beskydy – nejrozlehlejší (1160 km2)
- CHKO Český ráj – nejstarší (založena 1955)
- CHKO Brdy – nejmladší (2015)
- dále například CHKO Šumava, Český ráj, Moravský kras, Jeseníky, Český kras, …
BIOSFÉRICKÉ REZERVACE UNESCO
- Šumava
- Třeboňsko
- Krkonoše
- Křivoklátsko
- Dolní Morava (Pálava)
- Bílé Karpaty