Logo Edisco
keyboard_double_arrow_left

Příroda a podnebí ČR

keyboard_double_arrow_right

Reliéf

  • středně hornatá země
  • průměrná nadmořská výška je 430 m (v Evropě 290 m)
  • členění podle nadmořské výšky: nížiny 5 %, vysočiny 93 %, hory 2 %
  • členění podle výškových rozdílů: roviny 4 %, pahorkatiny 50 %, vrchoviny 34 %, hornatiny 11 %, velehornatiny 1 %

SOPEČNÝ RELIÉF

  • v ČR dnes již nejsou žádné aktivní sopky, ale v různých geologických obdobích jich tu byla spousta
  • prvohorní sopky – staré stovky milionů let
    • žulové bloky překryté jinými horninami
    • dnes se využívá k těžbě žuly
    • Středočeská pahorkatina
    • Českomoravská vrchovina
  • třetihorní sopky – staré desítky milionů let
    • Doupovské hory
    • České středohoří
    • Říp
    • Trosky
    • Bezděz
    • Nízký Jeseník – Malý a Velký Roudný, Venušina sopka, Uhlířský vrch
  • čtvrtohorní sopky – staré stovky tisíc let
    • Železná hůrka a Komorní hůrka na Chebsku – nejmladší sopky (staré asi 200 – 500 tisíc let)

KRASOVÝ RELIÉF

  • tvoří 560 km2
  • vytvořen ve vápencových horninách
  • Moravský kras – největší v ČR (100 km2)
    • propast Macocha
    • Amatérská jeskyně (nejdelší jeskynní systém ČR, 45 km)
    • dále jeskyně Balcarka, Kateřinská, Punkevní, Sloupsko–šošůvské jeskyně, jeskyně Výpustek
  • Český kras – Koněpruské jeskyně
  • Hranický kras
    • Zbrašovské aragonitové jeskyně
    • Hranická propast, zvaná „Macůška“ – hloubka 70 m + možná až 1 km zatopeno, je to tedy nejspíš nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně světa
  • Jesenický kras – jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku
  • Kras střední Moravy – Javoříčské a Mladečské jeskyně
  • Severočeský kras – Bozkovské jeskyně

LEDOVCOVÝ RELIÉF

  • pevninský ledovec modeloval severní výběžky ČR, vnikl do Moravské brány a zasáhl až k Hranicím na Moravě (důkazem jsou bludné balvany ze severní Evropy)
  • horský ledovec existoval v nejvyšších pohořích, jeho důkazem jsou:
    • ledovcová jezera, kterých je pět na Šumavě: Černé, Čertovo, Prášilské, Laka, Plešné (další jsou v Krkonoších na polské straně)
    • kary (také zvané „ledovcové kotle“) – široká údolí, ze kterých se ledovce rozšiřovaly, např. Obří důl u Sněžky
    • trogy – ledovcem přemodelovaná údolí ve tvaru písmene U

EOLICKÝ RELIÉF

  • „eolický“ znamená vytvořený činností větru
  • přesypy, duny, váté písky
  • „spraš“ – hornina vzniklá usazováním navátého prachu
  • Třeboňsko, Hodonínsko, Polabí

ANTROPOGENNÍ RELIÉF

  • „antropogenní“ znamená vzniklý činností člověka
  • hlavně v oblastech povrchové i podpovrchové těžby nerostných surovin
  • také městská zástavba, přehrady, silnice atd.

ČLENĚNÍ ČR PODLE RELIÉFU

  • území ČR tvoří 4 základní provincie, které se dále člení na subprovincie (soustavy):

    • Česká vysočina

    • celé Čechy a severozápadní část Moravy a Slezska

    • prvohorní hercynské vrásnění (starší)

    • eroze působí déle – zakulacené vrcholy

    • subprovincie: Šumavská, Česko-moravská, Krušnohorská, Krkonošsko-jesenická, Česká tabule a Poberounská

    • Západní Karpaty

      • jihovýchodní Morava a Slezsko
      • třetihorní alpínské vrásnění (mladší)
      • subprovincie: Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty

    • Západopanonská pánev – Dolnomoravský úval (jižní cíp Moravy)

    • Středoevropská nížina – Opavská pahorkatina (mezi Ostravou a Opavou)

VÝZNAMNÁ POHOŘÍ

  • Krkonoše (nejvyšší bod: Sněžka, 1603 m n. m.)
  • Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m n. m.)
  • Králický Sněžník (Králický Sněžník, 1424 m n. m.)
  • Šumava (Plechý, 1378 m n. m.)
  • Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m n. m.)
  • Krušné hory (Klínovec, 1244 m n. m.)
  • Jizerské hory (Smrk, 1124 m n. m.)
  • Orlické hory (Velká Deštná, 1115 m n. m.)
  • Novohradské hory (Kamenec, 1072 m n. m.)
  • Český les (Čerchov, 1042 m n. m.)
  • Bílé Karpaty (Velká Javořina, 970 m n. m.)
  • České středohoří (Milešovka, 837 m n. m.)
  • Českomoravská vrchovina (Javořice, 837 m n. m.)
  • Nízký Jeseník (Slunečná, 800 m n. m.)
  • Lužické hory (Luž, 793 m n. m.)
  • Smrčiny (Háj, 758 m n. m.)

Půda

PŮDNÍ DRUHY

  • rozlišujeme je podle textury a zrnitosti
  • štěrkovité a kamenité – nejvyšší horské partie, nelze je využívat
  • těžké (jíly, jílovité a hlinitojílovité půdy) – např. Česká tabule, Podkrušnohoří, Podyjí
  • středně těžké (jílovitohlinité, hlinité a písčitohlinité půdy) – převažují, hlavně na Moravě
  • lehké (písky, písčité a hlinitopísčité půdy) – např. Českomoravská vrchovina, písčité půdy na Hodonínsku (Moravský Písek)

PŮDNÍ TYPY

  • rozlišujeme je podle vlastností půdních vrstev, tzv. horizontů
  • černozemě – ze všech nejúrodnější, např. Česká tabule, jižní Morava, Vyškovská brána, úvaly
  • hnědozemě – zemědělsky využívané, např. Polabí, Plzeňská pahorkatina
  • podzoly – neúrodné, ve vlhkých oblastech s lesním porostem
  • rendziny – kamenité, např. krasové oblasti, Sedlčansko
  • nivní – náplavové oblasti řek, často úrodné
  • zamokřené (glejové) půdy – luční oblasti

Vodstvo

ŘEKY

  • „říční síť“ = souhrn všech řek, potoků a říček na našem území
    • celková délka říční sítě ČR je 16 887 km
  • voda z českých řek odtéká do tří různých moří (ČR tedy patří ke třem „úmořím“):
    • Labe ústí do Severního moře, odvodňuje 65 % rozlohy ČR
    • Morava se vlévá do Dunaje a ta pak do Černého moře, odvodňuje 25 % ČR
    • Odra ústí do Baltského moře, odvodňuje 10 % ČR
    • tato tři úmoří se setkávají na Králickém Sněžníku, proto se mu přezdívá „střecha Evropy“ – nejdelší české řeky:
    • Vltava (430 km) – splavná, pramení na Šumavě, protéká Českými Budějovicemi a Prahou, v Mělníku ústí do Labe
    • Labe (370 km) – nejvodnatější řeka v ČR, největší povodí, splavná, pramení v Krkonoších
    • Morava (270 km) – pramení na Králickém Sněžníku, protéká Olomoucem
    • Ohře (247 km)
    • Sázava (226 km)
    • Dyje (196 km)
  • další důležité řeky ve velkých městech:
    • Brno – Svitava, Svratka
    • Ostrava – Odra, Opava, Ostravice, Lučina
    • Plzeň – Úhlava, Úslava, Radbuza, Mže
    • Liberec – Lužická Nisa
  • Schwarzenberský kanál na Šumavě spojuje přítok Vltavy a přítok Dunaje

JEZERA

  • ledovcová jezera – jen na Šumavě: Černé (největší a nejhlubší jezero v ČR), Čertovo, Prášilské, Laka, Plešné
  • krasová jezera – na dně propastí v krasových oblastech, např. Macocha, Macůška
  • rašelinná jezera – ve slaťových oblastech na Šumavě (Tříjezerní slať) a v Jeseníkách (Rejvíz)
  • sesuvová jezera – v povodí Střely v západních Čechách, např. Odlezelské jezero je nejmladší v ČR (vzniklo sesuvem v 19. století)

RYBNÍKY

  • slouží k odvádění vody, chovu ryb a rekreaci
  • Třeboňsko v jižních Čechách – např. rybníky Rožmberk (největší na světě, 489 ha), Svět, Bezdrev, mezi nimi uměle vytvořené vodní toky Zlatá stoka a Nová řeka
  • Pardubicko – např. Opatovický kanál
  • na Moravě je největší rybník Nesyt (Lednicko-valtický areál)

PŘEHRADY

  • vznikají přehrazením říčního údolí
  • funkce přehrad: zabraňují povodním, některé fungují jako vodní elektrárny, zásobárny pitné a užitkové vody, k zavlažování nebo k rekreaci
  • největší přehrady podle rozlohy:
  • Lipno (4870 ha, 306 mil. m3) – největší přehrada podle rozlohy
  • Orlík (2732 ha, 716 mil. m3) – nejhlubší a největší podle objemu
  • Dalešice – druhá nejvyšší hráze v Evropě (100 m)

PODPOVRCHOVÁ VODA

  • prostá pitná voda
    • největší zásoby podzemní vody jsou pod Českou křídovou tabulí, Ostravskou pánví, Jihočeskými a Podkrušnohorskými pánvemi a v oblasti úvalů
    • kritický úbytek – největší sucho za 500 let
  • minerální voda
    • nejteplejší je pramen Vřídlo v Karlových Varech (73 °C)
    • radioaktivní prameny – Jáchymov
    • kyselky – Mattoni, Magnesia, Hanácká kyselka, Poděbradka, Šaratice, Ondrášovka, Vincentka

LÁZNĚ

  • v oblastech tektonických zlomů a třetihorní sopečné činnosti
  • v Čechách např. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, Teplice, …
  • na Moravě a ve Slezsku např. Lipová-lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Darkov, Klimkovice, Luhačovice, …

Podnebí

  • mírný podnebný pás – střídají se zde 4 roční období
  • na rozhraní mezi kontinentálním (vnitrozemským, na východě) a oceánským (na západě) podnebím – vysoká proměnlivost počasí
  • podnebí je ovlivňováno zeměpisnou polohou, nadmořskou výškou, reliéfem a vzdáleností od oceánu
  • projevuje se vliv tzv. stálých tlakových center – azorská a sibiřská tlaková výše, islandská a íránská tlaková níže
  • v ČR jsou tři podnebné oblasti:
    • teplá – Polabská nížina, moravské úvaly, Dolní Poohří
    • mírně teplá – většina území
    • chladná – horské oblasti, vysočiny
  • sledují se zejména srážky, teplota, vítr, tlak vzduchu a škodliviny a ozón v ovzduší

SRÁŽKY

  • průměrné množství spadlých srážek na našem území se pohybuje mezi 600 a 800 mm/rok
  • nejvíce prší v červenci, nejméně v lednu
  • srážek přibývá s nadmořskou výškou
  • nejdeštivější oblasti v ČR: Šumava, Beskydy, Jizerské hory (1700 mm/rok)
  • nejsušší oblast v ČR je Žatecko (400 mm/rok), které leží ve „srážkovém stínu“ hor

TEPLOTA

  • nejvíce ji ovlivňuje reliéf a nadmořská výška
  • průměrná roční teplota je +7,4 °C (+9,5 °C na Hodonínsku, +0,2 °C na Sněžce)
  • nejteplejší měsíc je červenec s průměrnou denní teplotou 18,6 °C
  • nejvyšší naměřená teplota: +40,4 °C v Dobřichovicích u Českých Budějovic (2012)
  • nejchladnější měsíc je leden s průměrnou teplotou -1,4 °C
  • nejnižší naměřená teplota: -42,2 °C v Litvínovicích (1929)
  • pravidelné sledování provádí meteorologické stanice
  • s přibývající nadmořskou výškou klesá teplota (průměrně -0,6 °C za 100 m)

VÍTR

  • sleduje se zejména směr a rychlost (síla) větru
  • největrnějším místem je Milešovka (tam je také nejvíce bouřek)

Chráněná území

  • v ČR je chráněno 15 % území
  • 4 národní parky (NP)
  • 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO)
  • 109 národních přírodních rezervací (NPR)
  • 124 národních přírodních památek (NPP)
  • 810 přírodních rezervací (PR)
  • 1556 přírodních památek (PP)
  • 6 biosférických rezervací UNESCO (mezinárodně chráněných)
  • nejstarší přírodní rezervace v Evropě je Žofínský prales v Novohradských horách (1838)

NÁRODNÍ PARKY

  • NP Krkonoše (KRNAP, založen 1963) – nejstarší, květina hořec, pramen Labe
  • NP Šumava (1991) – největší, ledovcová jezera, pramen Vltavy
  • NP Podyjí (1991) – jediný na Moravě, meandry Dyje
  • NP České Švýcarsko (2000) – pískovcové útvary, Pravčická brána

CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI (CHKO)

  • CHKO Beskydy – nejrozlehlejší (1160 km2)
  • CHKO Český ráj – nejstarší (založena 1955)
  • CHKO Brdy – nejmladší (2015)
  • dále například CHKO Šumava, Český ráj, Moravský kras, Jeseníky, Český kras, …

BIOSFÉRICKÉ REZERVACE UNESCO

  • Šumava
  • Třeboňsko
  • Krkonoše
  • Křivoklátsko
  • Dolní Morava (Pálava)
  • Bílé Karpaty