v ČR dnes již nejsou žádné aktivní sopky, ale v různých geologických obdobích jich tu byla spousta
prvohorní sopky - staré stovky milionů let
žulové bloky překryté jinými horninami
dnes se využívá k těžbě žuly
Středočeská pahorkatina
Českomoravská vrchovina
třetihorní sopky - staré desítky milionů let
Doupovské hory
České středohoří
Říp
Trosky
Bezděz
Nízký Jeseník - Malý a Velký Roudný, Venušina sopka, Uhlířský vrch
čtvrtohorní sopky - staré stovky tisíc let
Železná hůrka a Komorní hůrka na Chebsku - nejmladší sopky (staré asi 200 - 500 tisíc let)
KRASOVÝ RELIÉF
tvoří 560 km2
vytvořen ve vápencových horninách
Moravský kras – největší v ČR (100 km2)
propast Macocha
Amatérská jeskyně (nejdelší jeskynní systém ČR, 45 km)
dále jeskyně Balcarka, Kateřinská, Punkevní, Sloupsko–šošůvské jeskyně, jeskyně Výpustek
Český kras – Koněpruské jeskyně
Hranický kras
Zbrašovské aragonitové jeskyně
Hranická propast, zvaná "Macůška" - hloubka 70 m + možná až 1 km zatopeno, je to tedy nejspíš nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně světa
Jesenický kras – jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku
Kras střední Moravy – Javoříčské a Mladečské jeskyně
Severočeský kras – Bozkovské jeskyně
LEDOVCOVÝ RELIÉF
pevninský ledovec modeloval severní výběžky ČR, vnikl do Moravské brány a zasáhl až k Hranicím na Moravě (důkazem jsou bludné balvany ze severní Evropy)
horský ledovec existoval v nejvyšších pohořích, jeho důkazem jsou:
ledovcová jezera, kterých je pět na Šumavě: Černé, Čertovo, Prášilské, Laka, Plešné (další jsou v Krkonoších na polské straně)
kary (také zvané "ledovcové kotle") - široká údolí, ze kterých se ledovce rozšiřovaly, např. Obří důl u Sněžky
trogy - ledovcem přemodelovaná údolí ve tvaru písmene U
Středoevropská nížina - Opavská pahorkatina (mezi Ostravou a Opavou)
VÝZNAMNÁ POHOŘÍ
Krkonoše (nejvyšší bod: Sněžka, 1603 m. n. m.)
Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m. n. m.)
Králický Sněžník (Králický Sněžník, 1424 m. n. m.)
Šumava (Plechý, 1378 m. n. m.)
Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m. n. m.)
Krušné hory (Klínovec, 1244 m. n. m.)
Jizerské hory (Smrk, 1124 m. n. m.)
Orlické hory (Velká Deštná, 1115 m. n. m.)
Novohradské hory (Kamenec, 1072 m. n. m.)
Český les (Čerchov, 1042 m. n. m.)
Bílé Karpaty (Velká Javořina, 970 m. n. m.)
České středohoří (Milešovka, 837 m. n. m.)
Českomoravská vrchovina (Javořice, 837 m. n. m.)
Nízký Jeseník (Slunečná, 800 m. n. m.)
Lužické hory (Luž, 793 m. n. m.)
Smrčiny (Háj, 758 m. n. m.)
Půda
PŮDNÍ DRUHY
rozlišujeme je podle textury a zrnitosti
štěrkovité a kamenité - nejvyšší horské partie, nelze je využívat
těžké (jíly, jílovité a hlinitojílovité půdy) - např. Česká tabule, Podkrušnohoří, Podyjí
středně těžké (jílovitohlinité, hlinité a písčitohlinité půdy) - převažují, hlavně na Moravě
lehké (písky, písčité a hlinitopísčité půdy) - např. Českomoravská vrchovina, písčité půdy na Hodonínsku (Moravský Písek)
PŮDNÍ TYPY
rozlišujeme je podle vlastností půdních vrstev, tzv. horizontů
černozemě - ze všech nejúrodnější, např. Česká tabule, jižní Morava, Vyškovská brána, úvaly
hnědozemě - zemědělsky využívané, např. Polabí, Plzeňská pahorkatina
podzoly - neúrodné, ve vlhkých oblastech s lesním porostem
rendziny - kamenité, např. krasové oblasti, Sedlčansko
nivní - náplavové oblasti řek, často úrodné
zamokřené (glejové) půdy - luční oblasti
Vodstvo
ŘEKY
"říční síť" = souhrn všech řek, potoků a říček na našem území
celková délka říční sítě ČR je 16 887 km
voda z českých řek odtéká do tří různých moří (ČR tedy patří ke třem "úmořím"):
Labe ústí do Severního moře, odvodňuje 65 % rozlohy ČR
Morava se vlévá do Dunaje a ta pak do Černého moře, odvodňuje 25 % ČR
Odra ústí do Baltského moře, odvodňuje 10 % ČR
tato tři úmoří se setkávají na Králickém Sněžníku, proto se mu přezdívá "střecha Evropy"
nejdelší české řeky:
Vltava (430 km) - splavná, pramení na Šumavě, protéká Českými Budějovicemi a Prahou, v Mělníku ústí do Labe
Labe (370 km) - nejvodnatější řeka v ČR, největší povodí, splavná, pramení v Krkonoších
Morava (270 km) - pramení na Králickém Sněžníku, protéká Olomoucem
Ohře (247 km)
Sázava (226 km)
Dyje (196 km)
další důležité řeky ve velkých městech:
Brno - Svitava, Svratka
Ostrava - Odra, Opava, Ostravice, Lučina
Plzeň - Úhlava, Úslava, Radbuza, Mže
Liberec - Lužická Nisa
Schwarzenberský kanál na Šumavě spojuje přítok Vltavy a přítok Dunaje
JEZERA
ledovcová jezera - jen na Šumavě: Černé (největší a nejhlubší jezero v ČR), Čertovo, Prášilské, Laka, Plešné
krasová jezera - na dně propastí v krasových oblastech, např. Macocha, Macůška
rašelinná jezera - ve slaťových oblastech na Šumavě (Tříjezerní slať) a v Jeseníkách (Rejvíz)
sesuvová jezera – v povodí Střely v západních Čechách, např. Odlezelské jezero je nejmladší v ČR (vzniklo sesuvem v 19. století)
RYBNÍKY
slouží k odvádění vody, chovu ryb a rekreaci
Třeboňsko v jižních Čechách - např. rybníky Rožmberk (největší na světě, 489 ha), Svět, Bezdrev, mezi nimi uměle vytvořené vodní toky Zlatá stoka a Nová řeka
Pardubicko - např. Opatovický kanál
na Moravě je největší rybník Nesyt (Lednicko-valtický areál)
PŘEHRADY
vznikají přehrazením říčního údolí
funkce přehrad: zabraňují povodním, některé fungují jako vodní elektrárny, zásobárny pitné a užitkové vody, k zavlažování nebo k rekreaci
největší přehrady podle rozlohy:
Lipno (4870 ha, 306 mil. m3) - největší přehrada podle rozlohy
Orlík (2732 ha, 716 mil. m3) - nejhlubší a největší podle objemu
Dalešice – druhá nejvyšší hráze v Evropě (100 m)
PODPOVRCHOVÁ VODA
prostá pitná voda
největší zásoby podzemní vody jsou pod Českou křídovou tabulí, Ostravskou pánví, Jihočeskými a Podkrušnohorskými pánvemi a v oblasti úvalů
kritický úbytek - největší sucho za 500 let
minerální voda
nejteplejší je pramen Vřídlo v Karlových Varech (73 °C)
