Rusko

• oficiální název: Ruská federace
• hlavní město: Moskva
• státní zřízení: republika, federace
• počet obyvatel: 146 mil. (nejlidnatější stát Evropy)
• úřední jazyk: ruština
• náboženství: 70 % pravoslavní křesťané, dále islám
• měna: ruský rubl
• rozloha: 17 100 000 km² (největší stát světa, asi 11 % pevniny, táhne se přes 9 časových pásem)

POLOHA A ČLENĚNÍ

• obklopují ho tři oceány: Severní ledový oceán, Tichý oceán a Atlantský oceán
• leží na dvou světadílech – v Evropě i v Asii
  • 80 % rozlohy Ruska leží v Asii, ale 80 % Rusů žije v Evropě
  • smluvená hranice vede pohořím Ural, konkrétně takto: Karské moře – Bajdaracký záliv – východní úpatí Uralu – řeky Ural a Emba – pobřeží Kaspického moře – severní předhůří Kavkazu (Kumomanyčská sníženina) – Azovské moře
• Sibiř neboli „spící země“ pokrývá 3/4 rozlohy Ruska – řídké osídlení, bažiny
• Beringův průliv dělí Rusko od Aljašky
• Kaliningradská oblast leží izolovaně při Baltském moři (mezi Litvou a Polskem)
• ostrovy: Sachalin (největší), Nová země, Severní ostrov
• poloostrovy:
  • Čukotka – díky ní Rusko zasahuje na západní polokouli
  • Kamčatka – sopečná činnost (např. sopka Ključevskaja)
  • Tajmyr
• převážně rovinatý reliéf
  • v evropské části hlavně nížiny, asijská část je hornatější
  • Východoevropská nížina – největší v Evropě
  • Kaspická nížina – zde leží nejnižší bod Evropy (-28 m n. m.)
  • Západosibiřská rovina – jedna z největších nížin světa, bažinatá
  • pohoří Kavkaz mezi Černým a Kaspickým mořem – nejvyšší ruská hora Elbrus (5642 m n. m.)
  • dále Verchojanské a Kolymské pohoří v asijské části

PŘÍRODA

• v Rusku se nachází pětina světových lesů
  • v evropské části hlavně smíšené a listnaté
  • problémem jsou lesní požáry a těžba dřeva v tajze na Sibiři
• dále stepi, na Sibiři tajga (zdejší lesy jsou „plícemi Eurasie“), na severu tundra a polární pustiny
• skoro 2/3 povrchu pokrývá permafrost (pásmo věčně zmrzlé půdy) – hlavně Sibiř a Dálný východ
• řeky:
  • Volha – nejdelší a nejvodnatější řeka Evropy, četné nádrže, ústí do Kaspického moře (což je největší jezero světa)
  • veletok Ob-Irtyš – 7. nejdelší řeka světa
  • Amur – největší přítok Tichého oceánu, na hranici s Čínou
  • Don, Dněpr – úmoří Černého moře, voda tedy odtéká do Atlantiku
  • Petrohradem protéká řeka Něva, Moskvou Moskva
  • jarní tání ledu způsobuje záplavy na sibiřských řekách, které ústí do Severního ledového oceánu – Ob, Jenisej, Lena
• jezero Bajkal – největší zásobárna sladké vody a nejstarší a nejhlubší jezero na světě (hloubka 1637 m)
• dále Ladožské, Oněžské (to jsou dvě největší jezera Evropy) a Čudské jezero
• Karelská jezerní plošina

PODNEBÍ

• několik klimatických oblastí – polární, subpolární, mírný i subtropický pás, většina je ale v mírném pásu
• chladné kontinentální klima
• velké teplotní výkyvy v průběhu roku i v průběhu dne
  • velmi nízké teploty v zimě
  • na jihovýchodě Ruska velmi vysoké letní teploty a málo srážek
  • na Sibiři jen krátká léta
  • Ojmjakon – nejchladnější obydlené místo na světě

OBYVATELSTVO

• nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva – až 80 % žije v evropské části, Sibiř je téměř prázdná
• zalidněná je oblast kolem řeky Volhy (milionová města Samara, Nižnij Novgorod, Kazaň, Volgograd)
• velké sociální rozdíly a problémy s alkoholismem
• národnostně pestrý stát – celkem přes 200 různých etnik
  • 78 % Rusové
  • národnostní menšiny: Tataři, Čečenci, Čuvaši, Ukrajinci, Bělorusové, …
• 31 jazyků, oficiální je ruština
• písmo cyrilice neboli azbuka
• převládá pravoslavné křesťanství, u Kavkazu sunnitský islám

account_balanceHISTORIE RUSKA

Do roku 1867 patřila Rusku Aljaška, pak ale byla prodána Spojeným státům. Při Říjnové revoluci roku 1817 byl svržen car a k moci v sovětském Rusku se dostali bolševici v čele s V. I. Leninem. Roku 1922 vznikl Leninovými reformami z Ruska a přilehlých států Sovětský svaz (SSSR). Lenin také začal budoval „gulagy“ – pracovní a koncentrační tábory. Jeho nástupce, J. V. Stalin, spravoval zemi až do 50. let prakticky jako diktátor, zasloužil se o industrializaci Sovětského svazu. V roce 1939 uzavřel SSSR s nacistickým Německem „pakt Ribbentrop-Molotov“ o neútočení. O dva roky později v druhé světové válce Německo Sovětský svaz napadlo, v roce 1944 se pokusilo o obléhání Leningradu (dnes Petrohrad), ale bylo poraženo u Moskvy, u Stalingradu (dnes Volgograd) i u Kurska a Spojenci (USA, SSSR, UK, Francie, Čína) nakonec válku vyhráli. Pokračovala ale studená válka proti USA a v 60. letech vrcholil také „vesmírný závod“ proti Spojeným státům – obě velmoci se předháněly ve vysílání družic a později i lidí do vesmíru a na Měsíc (to se Rusům dosud nepovedlo). V 80. letech za M. Gorbačova se politická situace uvolňovala, docházelo k přestavbě socialismu (perestrojka). Roku 1991 se Sovětský svaz rozpadl a vzniklo mnoho nových samostatných států (Ukrajina, Bělorusko, státy v Pobaltí, v Zakavkazsku a ve střední Asii). Za prezidenta B. Jelcina Rusko hospodářsky sláblo, za vlády Putina se opět stabilizuje.

HOSPODÁŘSTVÍ

• opírá se především o bohatou surovinovou základnu
• ekonomika je závislá na aktuálních cenách komodit na světových trzích
• převažují služby
• vysoká zaměstnanost

ZEMĚDĚLSTVÍ

• rostlinná výroba v podstatě jen v evropské části
  • obilnice na úrodné černozemi kolem řeky Don v centrálním Rusku (jmenuje se „centrální“, ale je na západě země)
  • okolo Volhy se pěstuje cukrová třtina, slunečnice, brambory
• velké zásoby dřeva
• v asijské části funguje zemědělství jen při pobřeží
• na severu např. rybolov, chov sobů a kožešinové zvěře

PRŮMYSL

• průmysl je soustředěn hlavně v evropské části Ruska
• naprosto dominuje těžký průmysl
  • hutnictví
  • strojírenství – výroba aut (Vaz, Kamaz, Lada)
• výroba kaviáru (na pobřeží Kaspického moře)
• banka Sberbank
• vodní elektrárny – např. na řekách Jenisej-Angara a Volha

TĚŽBA

• zásoby ropy a zemního plynu
  • mezi Volhou a Uralem, u Kaspického moře, u řeky Ob
  • firmy Gazprom (největší exportér zemního plynu na světě), Lukoil, Rosněfť
• významné zdroje uhlí (oblast Kuzbas neboli Kuzněcká pánev)
• těžba dřeva (na Sibiři) a dřevozpracující průmysl
• dále těžba železa (Kursk), stříbra, zlata, platiny, diamantů (Jakutsk), dalších kovů (Dálný východ) a fosfátů

DOPRAVA

• nevýhodný tvar území, velké vzdálenosti
• nedostatek kvalitních silnic v asijské části nahrazují železnice
  • Transsibiřská magistrála (TRAM) – nejdelší železniční trať na světě (9238 km) z Moskvy do Vladivostoku, od ní ještě vede odbočka Bajkalsko-amurská magistrála (BAM)
• významná je říční a námořní doprava
  • Murmansk – přístav u Bílého moře, které nezamrzá
  • Primorsk – významný ropný přístav
  • námořní přístavy Vladivostok, Nachodka a Magadan pro vývoz

CESTOVNÍ RUCH

• 23 památek UNESCO
• Moskva – Kreml, Rudé náměstí s chrámem Vasila Blaženého (UNESCO), Leninovo mauzoleum
• „Zlatý kruh Ruska“ – historická města v okolí Moskvy
• Petrohrad („Benátky severu“) – bývalé hlavní město, Ermitáž – Zimní palác, Petrodvorec
• Velkij Novgorod – starobylé město v západním Rusku, poblíž Petrohradu
• Soči – letovisko v subtropech u Černého moře, horká léta, písečné pláže
• přístavy – např. Kaliningrad

POLITIKA

• poloprezidentská republika
• ekonomická a vojenská velmoc
• demokracie
• putinismus – znemožnění stránek kritizujících Putina, ve volební kampani 2016 použit portrét J. V. Stalina, snaha udržet vliv Ruska, zákaz protestů, …
• členství v organizacích:
  • Společenství nezávislých států (SNS) – spojitost s SSSR, spíše obchodní význam
  • G20 – 20 největších ekonomik světa
  • Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)
  • Šanghajská organizace pro spolupráci
  • a další…
• naopak není členem EU ani NATO, členství v G8 bylo Rusku pozastaveno a nyní se proto skupina nazývá G7

CENTRA

• Moskva (12,5 mil. obyvatel) – nejlidnatější a největší město Evropy, nejdůležitější průmyslová oblast, vědecká základna
• Petrohrad – centrum umění, kultury a turismu, přístav
• Jekatěrinburg – centrum ruského školství a průmyslu
• v asijské části města Čeljabinsk, Novosibirsk (nejlidnatější), Jekatěrinburg a Omsk