Planeta Země je od Slunce vzdálená asi 150 mil. km neboli 1 AU – to je zkratka pro „astronomickou jednotku“, která ej definovaná právě jako vzdálenost Země a Slunce. Tato vzdálenost je ideální v tom, že na Zemi dopadá tak akorát vhodné množství slunečního záření a je tu správná teplota (průměrně 15 °C na povrchu), aby se tu mohl rozvíjet život. Planet v takové „správné“ vzdálenosti je ve vesmíru hodně málo a zatím nevíme o žádné jiné planetě, kde by se také vyvinul život. Země má jeden Měsíc.
Tvar Země
- Země je koule zploštělá na pólech (jako kdyby někdo zatlačil na oba póly a Zemi trochu přimáčkl)
- v 19. století se pro tvar Země zavedl název geoid
- pro účely výpočtů atd. má Země tvar rotačního elipsoidu
Rozměry Země
- rovníkový poloměr Země: 6378 km
- poledníkový poloměr Země: 6357 km
- poloměr referenční koule (takový průměr pro zjednodušené výpočty): 6371 km
- obvod Země: 40 000 km
- povrch Země: 510 mil. km2
Stručná historie země
- stáří Země je necelých 5 miliard let
- nejstarší období ve vývoji Země (cca 4,6 – 3,8 mld. let) se nazývá hadaikum
- Země byla velmi žhavá, později se začala ochlazovat, to vedlo k formování litosféry
- poté vznikla prvotní atmosféra (vodík, helium, metan, amoniak atd.)
- následoval vznik života v oceánu, zřejmě v období prahor
- postupně vznik buněk, které dokázaly fotosyntézu – tím došlo k uvolňování kyslíku do ovzduší a ke změně složení atmosféry
- v mladší době kamenné začal člověk významně spoluutvářet prostředí – období tzv. neolitické revoluce (počátky zemědělství, asi 9000 let př.n.l. na Blízkém Východě v oblasti tzv. úrodného měsíce)
- 19. století – průmyslová revoluce – rozvoj společnosti, růst světové populace, trvá dodnes
add_circlePODROBNĚJI
Geologickou historii Země od prahor až po starohory si můžete nastudovat tady.
Pohyby země
OBÁHÁNÍ ZEMĚ KOLEM SLUNCE
- trvá 365,25 dne – proto se jednou za čtyři roky přidává do kalendáře 29. únor
-
oběh proti směru hodinových ručiček (při pohledu na severní pól) nikoliv po kružnici, ale po mírně
eliptické dráze:
- nejblíže Slunci jsme v lednu (tzv. přísluní neboli perihelium)
- nejdále od Slunce jsme v červenci (odsluní neboli afélium)
- Země obíhá o něco rychleji, když je blíž u Slunce (podle druhého Keplerova zákona)
-
jelikož je osa rotace Země mírně nakloněná (o 23,5°), půl roku je ke Slunci více obrácená jedna
polokoule a po zbytek roku ta druhá – to způsobuje střídání ročních období, které jsou
vymezené slunovraty a rovnodennostmi:
-
jarní rovnodennost – začátek jara
na severní polokouli 20.-21. března, na jižní kolem 23. září
v poledne dopadají paprsky Slunce kolmo na rovník
opět přibližně stejně dlouhý den a noc
na severním pólu začíná půlroční polární den, na jižním polární noc
-
letní slunovrat – začátek léta
- na severní polokouli 21. června
- okamžik, kdy je severní konec zemské osy nejvíce nakloněn ke Slunci
- v poledne dopadají paprsky Slunce kolmo na obratník Raka
- den je nejdelší (v Česku asi 16 hodin), noc je naopak nejkratší (8 hodin)
-
podzimní rovnodennost – začátek podzimu
- na severní polokouli 22.-23. září
- v poledne dopadají paprsky Slunce kolmo na rovník
- den je u nás přibližně stejně dlouhý jako noc (odchylka v řádu desítek minut)
- na severním pólu začíná půlroční polární noc, na jižním polární den
-
zimní slunovrat – začátek zimy
- na severní polokouli 21.-22. prosince
- okamžik, kdy je severní konec zemské osy nejvíce odkloněn od Slunce
- v poledne dopadají paprsky Slunce kolmo na obratník Kozoroha
- den v Česku trvá 8 hodin a noc 16 hodin (naopak než při letním slunovratu)
-
ROTACE ZEMĚ KOLEM SVÉ OSY
- otáčení proti směru hodinových ručiček (při pohledu na severní pól) – tedy od západu k východu
- způsobuje střídání dne a noci
- trvá 23 hodin, 56 minut a 4 sekundy (tzv. „hvězdný den“)
- zároveň se ale Země otáčí kolem Slunce, takže jedno otočení vůči Slunci trvá krapet déle – přesně 24 hodin („střední sluneční den“)
-
časová pásma
- poledne je okamžik, kdy Slunce vrcholí nad místním poledníkem, na různých místech k němu tedy dochází v různých okamžicích
- 1° zeměpisné délky odpovídá 4 minutám skutečného časového posunu, takže 15° znamená posun o jednu hodinu
- proto je Země rozdělena na 24 časových pásem po 15° zeměpisné délky – v sousedních pásmech se čas liší o jednu hodinu
- podél 180. poledníku byla dohodnuta datová hranice („od západu k východu ztrácí se den pod vodu“)
ROTACE ZEMĚ A MĚSÍCE KOLEM SPOLEČNÉHO TĚŽIŠTĚ
- Země a Měsíc tvoří gravitačně spojenou dvojici, která má společné těžiště – tzv. barycentrum (leží asi 1700 km nad povrchem Země)
- Měsíc kolem barycentra rotuje a Země vykonává složitý kývavý pohyb
- důsledkem tohoto pohybu je vznik odstředivé síly, která spolu s gravitací Měsíce způsobuje slapové jevy, tedy příliv a odliv
POHYBY ZEMSKÉ OSY
- precese – krouživý pohyb zemské osy
- nutace – menší kývání zemské osy způsobené pohyby Měsíce a ostatních planet