Planeta Země
- Země je vzdálená od Slunce asi 150 mil. km - tato vzdálenost je optimální pro rozvoj a existenci života
- průměrná povrchová teplota Země je 15 °C
- Země je koule zploštělá na pólech - v 19. století byl pro reálný tvar Země zaveden náev geoid, v ideálním pojetí má tvar rotačního elipsoidu
- rovníkový poloměr Země = 6378 km
- poledníkový poloměr Země = 6357 km
- poloměr referenční koule = 6371 km
STRUČNÁ HISTORIE ZEMĚ
- stáří Země je necelých 5 miliard let
- nejstarší období ve vývoji Země (cca 4,6 - 3,8 mld. let) se nazývá hadaikum
- Země byla velmi žhavá, později se začala ochlazovat, to vedlo k formování litosféry
- poté vznikla prvotní atmosféra (H2, He, CH4, NH3, atd.)
- následoval vznik života v oceánu, zřejmě v období prahor
- postupně vznik buněk, které dokázaly fotosyntézu - tím došlo k uvolňování kyslíku do ovzduší a změně složení atmosféry
- v mladší době kamenné začíná člověk významně spoluutvářet prostředí – období tzv. neolitické revoluce (počátky zemědělství, asi 9000 let př.n.l. na Blízkém Východě v oblasti tzv. úrodného měsíce)
- 19. století – průmyslová revoluce - rozvoj společnosti, růst světové populace, trvá dodnes
PODROBNĚJI
Geologickou historii Země od prahor až po starohory si můžete nastudovat
tady.
Pohyby země
ROTACE ZEMĚ KOLEM SLUNCE
- trvá 365,25 dne - proto se jednou za čtyři roky přidává do kalendáře 29. únor ("přestupný rok")
- oběh proti směru hodinových ručiček po mírně eliptické dráze – nejblíže Slunci jsme v lednu (tzv. perihelium), nejdále v červenci (afelium)
- jelikož je osa rotace Země mírně nakloněná, půl roku je ke Slunci více nakloněna jedna polokoule a po zbytek roku ta druhá - to způsobuje střídání ročních období, které jsou vymezené slunovraty a rovnodenostmi:
- letní slunovrat - začátek léta
- na severní polokouli 21. června, na jižní 21. prosince
- okamžik, kdy je severní konec zemské osy nejvíce nakloněn ke Slunci
- den je nejdelší (v Česku asi 16 hodin), noc je naopak nejkratší (8 hodin)
- podzimní rovnodennost - začátek podzimu
- na severní polokouli 22.-23. září
- den je u nás přibližně stejně dlouhý jako noc (odchylka v řádu desítek minut)
- v poledne dopadají paprsky Slunce kolmo na rovník
- zimní slunovrat - začátek zimy
- na severní polokouli 21.-22. prosince
- okamžik, kdy je severní konec zemské osy nejvíce odkloněn od Slunce
- den v Česku trvá 8 hodin a noc 16 hodin (naopak než při letním slunovratu)
- jarní rovnodennost - začátek jara
- na severní polokouli 20.-21. března
- opět přibližně stějně dlouhý den a noc
- v poledne dopadají paprsky Slunce kolmo na rovník
ROTACE ZEMĚ KOLEM SVÉ OSY
- rotace proti směru hodinových ručiček - způsobuje střídání dne a noci
- trvá 23 hodin, 56 minut a 4 sekundy
- pro měření času byl zaveden "střední sluneční den", tj. přesně 24 hodin
- poledne je okamžik, kdy Slunce vrcholí nad místním poledníkem, na různých místech k nemu tedy dochází v různých okamžicích ("pásmový čas")
- 1° zeměpisné délky odpovídá 4 minutám skutečného časového posunu
- Země je rozdělena na 24 časových pásem
- podél 180. poledníku byla dohodnuta datová hranice ("od západu k východu ztrácí se den pod vodu")
ROTACE ZEMĚ A MĚSÍCE KOLEM BARYCENTRA
- Země a Měsíc tvoří gravitačně spojenou dvojici, která má společné těžiště (barycentrum) - Měsíc kolem něj rotuje a Země vykonává složitý kývavý pohyb
- důsledkem tohoto pohybu je vznik odstředivé síly, která spolu s gravitací Měsíce způsobuje slapové jevy, tedy příliv a odliv
Měsíc
- poloměr 1737 km
- od Země vzdálený cca 384 000 km
- doba otočení Měsíce kolem své osy je stejná jako doba oběhu kolem Země, proto z Měsíce vidíme stále tutéž stranu
Hanka, Castillo