ZEMĚ A MĚSÍC 

Planeta Země

• Země je vzdálená od Slunce asi 150 mil. km - tato vzdálenost je optimální pro rozvoj a existenci života
• průměrná povrchová teplota Země je 15 °C
• Země je koule zploštělá na pólech - v 19. století byl pro reálný tvar Země zaveden náev geoid, v ideálním pojetí má tvar rotačního elipsoidu
• rovníkový poloměr Země = 6378 km
• poledníkový poloměr Země = 6357 km
• poloměr referenční koule = 6371 km

STRUČNÁ HISTORIE ZEMĚ

• stáří Země je necelých 5 miliard let
• nejstarší období ve vývoji Země (cca 4,6 - 3,8 mld. let) se nazývá hadaikum
• Země byla velmi žhavá, později se začala ochlazovat, to vedlo k formování litosféry
• poté vznikla prvotní atmosféra (H₂, He, CH₄, NH₃, atd.)
• následoval vznik života v oceánu, zřejmě v období prahor
• postupně vznik buněk, které dokázaly fotosyntézu - tím došlo k uvolňování kyslíku do ovzduší a změně složení atmosféry
• v mladší době kamenné začíná člověk významně spoluutvářet prostředí – období tzv. neolitické revoluce (počátky zemědělství, asi 9000 let př.n.l. na Blízkém Východě v oblasti tzv. úrodného měsíce)
• 19. století – průmyslová revoluce - rozvoj společnosti, růst světové populace, trvá dodnes

Pohyby země

ROTACE ZEMĚ KOLEM SLUNCE

• trvá 365,25 dne - proto se jednou za čtyři roky přidává do kalendáře 29. únor ("přestupný rok")
• oběh proti směru hodinových ručiček po mírně eliptické dráze – nejblíže Slunci jsme v lednu (tzv. perihelium), nejdále v červenci (afelium)
• jelikož je osa rotace Země mírně nakloněná, půl roku je ke Slunci více nakloněna jedna polokoule a po zbytek roku ta druhá - to způsobuje střídání ročních období, které jsou vymezené slunovraty a rovnodenostmi:
• letní slunovrat - začátek léta
• na severní polokouli 21. června, na jižní 21. prosince
• okamžik, kdy je severní konec zemské osy nejvíce nakloněn ke Slunci
• den je nejdelší (v Česku asi 16 hodin), noc je naopak nejkratší (8 hodin)
• podzimní rovnodennost - začátek podzimu
• na severní polokouli 22.-23. září
• den je u nás přibližně stejně dlouhý jako noc (odchylka v řádu desítek minut)
• v poledne dopadají paprsky Slunce kolmo na rovník
• zimní slunovrat - začátek zimy
• na severní polokouli 21.-22. prosince
• okamžik, kdy je severní konec zemské osy nejvíce odkloněn od Slunce
• den v Česku trvá 8 hodin a noc 16 hodin (naopak než při letním slunovratu)
• jarní rovnodennost - začátek jara
• na severní polokouli 20.-21. března
• opět přibližně stějně dlouhý den a noc
• v poledne dopadají paprsky Slunce kolmo na rovník

ROTACE ZEMĚ KOLEM SVÉ OSY

• rotace proti směru hodinových ručiček - způsobuje střídání dne a noci
• trvá 23 hodin, 56 minut a 4 sekundy
• pro měření času byl zaveden "střední sluneční den", tj. přesně 24 hodin
• poledne je okamžik, kdy Slunce vrcholí nad místním poledníkem, na různých místech k nemu tedy dochází v různých okamžicích ("pásmový čas")
• 1° zeměpisné délky odpovídá 4 minutám skutečného časového posunu
• Země je rozdělena na 24 časových pásem
• podél 180. poledníku byla dohodnuta datová hranice ("od západu k východu ztrácí se den pod vodu")

ROTACE ZEMĚ A MĚSÍCE KOLEM BARYCENTRA

• Země a Měsíc tvoří gravitačně spojenou dvojici, která má společné těžiště (barycentrum) - Měsíc kolem něj rotuje a Země vykonává složitý kývavý pohyb
• důsledkem tohoto pohybu je vznik odstředivé síly, která spolu s gravitací Měsíce způsobuje slapové jevy, tedy příliv a odliv

Měsíc

• poloměr 1737 km
• od Země vzdálený cca 384 000 km
• doba otočení Měsíce kolem své osy je stejná jako doba oběhu kolem Země, proto z Měsíce vidíme stále tutéž stranu

Hanka, Castillo