Nejprev pár pojmů… Životní prostředí je okolní prostor pro existenci druhu. Ekosystém je soubor biotických (živých) a abiotických (neživých) faktorů, které se vzájemně ovlivňují. A krajina je prostorová mozaika různě pozměněných ekosystémů, které se taky ovlivňují.
Vývoj (sukcese) krajiny
-
dva základní procesy, které se doplňují:
- homeostáza – stálost, procesy udržující systém ve stálém stavu
- homeorhéza – vývojovost, procesy vyvíjející systém
-
klimax – vrcholné vývojové stádium přírodní krajiny (ekosystému)
- klimatický – dán zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou
- edafický – dán místními specifickými podmínkami, např. složením půdy
-
disturbance – přírodní pohromy sráží klimax na nižší stupeň vývoje
- primární sukcese – po totální disturbanci
- sekundární sukcese – po částečné disturbanci
Ekologická stabilita
- schopnost ekosystému vyrovnávat se s rušivými vlivy (disturbancemi) svými přirozenými mechanismy a navracet ho do přirozeného stavu
-
rozlišujeme šest stupňů ekologické stability:
- plochy ekologicky velmi nestabilní – asfaltové parkoviště, travnaté plochy s anglickým trávníkem
- plochy velmi málo stabilní – orná půda, chmelnice
- plochy málo stabilní – vybetonované rybníky
- plochy středně stabilní – jehličnaté monokultury, pastviny
- plochy velmi stabilní – rybníky s vegetací, ovocné sady
- plochy nejstabilnější – lesy s přirozenou skladbou
- koeficient ekologické stability – poměr ploch spíše stabilnějších ku plochám spíše nestabilním
-
krajinná složka – část území zemského povrchu využívaná ke konkrétní činnosti
-
matrice – převažující krajinná složka
-
enkláva – vedlejší krajinná složka
-
krajinné složky s velkou plochou (biocentra) vytvářejí místo pro zde volně žijící živočichy
protáhlé krajinné složky (biokoridory) umožňují jejich migraci a křížení
-
- ekologické sítě – propojené soustavy biocenter a biokoridorů, které tvoří krajinné složky s nejvyššími stupni ekologické stability
- ÚSES – územní systém ekologické stability, označuje biocentra
- EECONET – Evropská síť ekologické stability