- objevuje se na počátku 20. století
- stojí na pomezí mezi lékařskými, psychologickými a sociálními vědami
Duševní hygiena = soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy a duševního zdraví.
Duševní zdraví = stav duševní pohody, kdy všechny duševní pochody člověka probíhají nejlepším možným způsobem. Umožňuje jedinci správně vnímat vnější skutečnost, přiměřeně reagovat na podněty, řešit dané úkoly, sebezdokonalovat se.
Působení duševní hygieny
- autoregulace jedince – působení na sebe sama
- lehké poruchy duševní rovnováhy – př. problémy s adaptací
- prevence a upevňování duševního zdraví
Význam duševní hygieny
- prevence somatických (tělesných) a psychických emocí – zdravý člověk bývá odolnější
- dobrá pracovní výkonnost – lepší soustředěnost na práci a odpočinek
- fungující sociální vztahy – jedinec s pevným duševním zdravím působí pozitivně na svoje okolí
- subjektivní spokojenost – člověk, který nežije pod vlivem stresu apod. se cítí spokojeněji
Způsoby psychohygieny
- duševní hygiena je založena na sebevýchově jedince – začíná sebepoznáním
- způsoby, jak zachovávat duševní zdraví:
- dostatek spánku
- správná výživa
- správné dýchání
- dostatek pohybu
- správné vyvažování času věnované práci a odpočinku
Stres
- stav tělesného nebo psychického přetížení, který vzniká, když na člověka působí po dlouhou dobu nadměrně silný podnět nebo se ocitne v nesnesitelné situaci, jíž se nemůže vyhnout
- každý člověk má individuální
odolnost vůči stresovým situacím
- stresor = stresový činitel, negativní životní faktor
STRESORY
- biologické – hormonální výkyvy ad.
- fyzikální – hluk, otřesy ad.
- psychické – smrt blízkých, ztráta zaměstnání, frustrace ad.
- sociální faktory – problémy v mezilidských vztazích, např. zklamání, sociální izolace ad.
Stresory podle délky:
- krátkodobé – např. nepříjemná situace
- dlouhodobé – např. úmrtí v rodině
PROJEVY PŮSOBENÍ STRESU
- myšlení – negativní myšlení
- emoce – pochyby, nejistota, poruchy soustředěnosti, u dlouhodobého stresu deprese
- chování – vzteklost, netrpělivost, plačtivost
- tělesné oblasti – zrychlení dechu, bušení srdce, bolesti hlavy
REAKCE NA STRES
- úzkosti – pocit napětí a starosti
- vztek a agrese – může mít formu nadávek, rozbíjení věcí, fyzického napadení
- apatie – uzavření se do sebe
- útěk – stažení se ze zátěžové situace
- aktivní vyrovnávání se s danou situací
ŘEŠENÍ ZÁTĚŽOVÝCH SITUACÍ
- maladaptivní (neúspěšné) – destruktivní chování (agresivita, zneužívání návykových látek)
- adaptivní (úspěšné) – konstruktivní chování (přijetí situace, náhradní řešení – např. manželský pár, který nemůže mít děti, přistoupí k adopci)
- techniky zvládání stresu:
- relaxace – uvolnění svalového napětí
- dechová cvičení – dochází k uklidnění dechu i lidské psychiky
- meditace – hluboké zamyšlení se nad určitou myšlenkou
- imaginace – založená na představě situace s uklidňující atmosférou
- lze sem zařadit i humor, poslech hudby, čtení oblíbených knih ad.
- sociální opora – pomoc poskytována jiným člověkem jedinci, který se ocitá v zátěžové situaci; může mít podobu rady, podpory, komunikace
Hanka
