mýty sepsány: Homér (8. stol. př.n.l.) a Hésiodos (O původu bohů, vznik světa, rodina bohů)
polyteismus – každá skutečnost má boha
i chudší provádí rituály u rodinných oltářů; věštírny budoucnosti
bohové mají lidské vlastnosti, občas nemravnější než obyčejní lidé; nesmrtelní
patriarchální společnost – hlavní bůh muž
nástupnictví – zbavení se předchůdce krvavou cestou
Stvoření světa
Chaos → širokoprsá Země Gaia + Propast Tartaros
nebe Úranos – stvořila ho, aby ji vládl, stvořili pár, vládl světu – Gaie, měli hodně dětí – dost odlišní, Gaia je všechny milovala, Úranos je všechny nenáviděl
Titáni – šest mužů a šest žen
Kyklopové – tři, s jedním okem
Hekatoncheiři – tři obři s 50 hlavami a 100 rukama, nejvíce nenáviděni, svrhl je do Tartaru
Gaia požádala Titány, aby se otce zbavili; bez reakce až na Kronos, vytvořila mu srp, usekl mu penis a hodil ho do moře
Gaia z Úranovi krve zplodila Giganty
Kronos se dostal na trůn, vzal si svoji sestru Rheia, když měli děti, všechny je snědl, aby se historie nemohla opakovat, Rheiu to štvalo, šesté dítě ukryla na řecký ostrov, kdy byl vychován
podstrčila mu kámen v zavinovačce, snědl ho bez pochybností
když Zeus dospěl, rozhodl se pomstít; v přestrojení se vkradl na Olymp, kde otci podal dávidlo, aby vyzvrátil všech pět sourozenců, spojili se a vyhlásili mu válku, účastnili se i Titáni a Giganti na straně Krona, Kyklopové a Hekatoncheiři (vysvobozeni, házeli kameny 300 let) na straně sourozenců
Zeus zvítězil, poražené svrhl do Tartaru
sourozenci: Zeus – bůh nebes a vládce bohů, původce všech atmosférických jevů
Poseidon – bůh moře a vodních živlů, nejobávanější, vznětlivý a náladový
Hádes – bůh podsvětí, Řekové se báli vyslovovat jeho jméno (jazykové tabu) → Plútón (=boháč, patřilo mu vše pod zemí), drží dvojzubec
Deméter – bohyni plodnosti země a rolnictví
Hestia – bohyně rodinného krbu
Héra – bohyně manželství a žárlivosti, vzala si Dia, spolu vládnou na Olympu, umí metat blesky a proto to umí všechny manželky
Měl děti s různými ženami:
byl paranoidní, že se historie bude opakovat, v té době ještě nebyl s Hérou, snědl rovnou těhotnou Métis, dlouho ho bolela hlava, pak mu z ní vystoupila plně vyzbrojená bohyně moudrosti a vítězné války (takticky chytře vedené) Athéna, dívka mu nevadila, nejoblíbenější dítě, nikdy se nevdala
S Hérou měl dvě děti, bůh zuřivé války a krvavých bojů Árés
bůh ohně a kovářství Hefaistos, vyrábí zbroj hrdinům
mnoho dalších dětí s bohyněmi i lidmi (polobohové)
bohyně Persefona, slíbil ji svému bratru Hádovi, úplně se jí to nelíbilo, vydírali Dia – Deméter zruší úrodu, kompromis → jaro a léto je Persefona s matkou, na podzim a zimu odchází do podsvětí
s bohyní Létó dvojčata boha světla a slunce Apollóna (s múzami) a bohyní lovu a měsíce Artemis
s jinou bohyní posel bohů a ochránce cest Hermés
s ženou polobůh vína a nespoutaného veselí Dionýsos
bohyně lásky, sexuality a krásy Afrodita, původ nejasný: dcer Dia a nějaké bohyně; vznik z mořské pěny a useknutého Uranova penisu; vzala si boha Hefaista, nebyla úplně věrná, poměr s bohem války Árem; Hefaistos to zjistil a nastražil past – ukoval neviditelnou železnou síť nad postel a ukázal je všem bohům, všichni jí lichotili → měla děti se všemi (Hermafrodit, atd.)
Příběh o jablku sváru
svatba, bohyně sváru Eris nebyla pozvána, vytvořila zlaté jablko „té nejkrásnější“, hodila ho mezi Afroditu, Athénu a Héru
spor se snažil vyřešit Hermés: rozsoudí je muž, který nikdy neviděl ženu – princ Paris
nemohl se rozhodnout, začaly mu podlézat, Afrodita mu zajistila nejkrásnější ženu Helenu, unesl ji ze Sparty, manžel Heleny potom zničil Tróju (Trojská válka)
