VRSTVY VE SPOLEČNOSTI 

Kritéria, podle kterých rozdělujeme společnost na vrstvy, jsou:

• horizontální – řazení jedinců do uskupení, mezi nimiž není rozdíl v dimenzi vyšší nižší (např. učitelé různých aprobací)
• vertikální – umisťování jedinců výše nebo níže na společenském žebříčku (rodový původ ve stavovské společnosti, majetek, vzdělání)

Hlavní druhy společenské diferenciace

1. demografická struktura – pohlaví, věkové skupiny, ...
2. etnická a národnostní – vztahy mezi národnostmi, projevy skupinového vědomí, ...
3. profesní – dělba práce, povolání, zaměstnání, kvalifikace, ...
4. socioekonomická – majetek, příjmy, životní úroveň, ...
5. sociokulturní – vztahy kultur, subkultur, trávení času, kulturní hodnoty, ...
6. struktura moci – vliv a moc spjata s dělbou práce, kooperace, politický systém, ...
7. prostorová – přírodní nebo umělé prostředí, ...

Sociální mobilita ve společnosti

Jako sociální mobilita se označují pohyby mezi společenskými pozicemi v různých strukturách společnosti.

• horizontální mobilita – přestěhování do jiných čtvrtí, měst, nová manželství, ...
• vertikální mobilita – společenský vzestup a sestup

• intragenerační – probíhá během života jedné generace, v průběhu životní dráhy
• intergenerační – dochází ke změnám společenského postavení mezi generacemi (např. rozdíly mezi vzdělaností rodičů a dětí)

Teorie o nerovnosti ve společnosti

STRATIFIKAČNÍ TEORIE (MAX WEBER)

• stratifikace (neboli vrstvení) označuje nerovnost mezi různými skupinami lidí
• stratifikace postihuje hierarchické uspořádání sociálního systému
• Max Weber dělí společnost na 4 hlavní třídy:
• vyšší vrstvy
• maloburžoazie
• „třída bílých límečků“
• manuálně pracující („třída modrých límečků“)
• důležité je dělení podle ekonomického hlediska, ale ještě důležitější je odměna, jakou lidé na trhu dostávají
• důležitý je tedy společenský status (místo na společenském žebříčku), který je určen převážně naší prací (pravidelnost mzdy, úroveň vyžadované kvalifikace, manuální vs. intelektuální práce, pracovní podmínky, prestiž atd.)
• typ povolání ovlivňuje a je přímo závislý na životním stylu
• lidé se více identifikují s těmi, kdo mají stejný životní styl, než s těmi, co mají tutéž ekonomickou pozici
• je potřeba rozlišovat:
• subjektivní kritéria – sebezařazení, řazení druhých, prestiž
• objektivní kritéria – příjem, majetek, dosažené vzdělání, mocenské postavení, složitost práce, bydlení (sociální ekologie)
• předpoklad: ve stratifikované společnosti mezi sebou jednotlivá kritéria mají souvislost – lepší vzdělání znamená složitější práci, tím pádem i vyšší příjem, prestiž a větší podíl na moci

TŘÍDNÍ TEORIE (KARL MARX)

• Karel Marx (1818–1883) byl německý myslitel, žil v Londýně, nelze ho považovat za sociologa, ale jeho dílo nesmírně ovlivnilo celou řadu sociologů
• materialistické pojetí historie – hlavní jsou ekonomické podmínky
• hnací silou dějin jsou konflikty mezi třídami (jde tedy o „dějiny třídního boje“)
• rozpad tradiční společnosti souvisí s rozvojem kapitalismu (to je společnost, v níž menšina ovládá výrobní prostředky a většina je nucena jim prodávat svou pracovní sílu), který vyvolává třídní konflikt
• existují dvě třídy: buržoazie a proletariát
• všechny procesy probíhají v neustálých rozporech (nová výroba vytlačuje starou technologii) – nutná je revoluce (radikální společenská změna)
• třídní boj povede nutně k diktatuře proletariátu a ta bude přechodem ke zrušení tříd a beztřídní společnosti
• cílem je tedy vytvořit společnost bez tříd, výrobní prostředky musí být ve společném vlastnictví
• tato teorie obsahuje i vlastní teorii dějin – historický materialismus:
• společnost je dějinný proces hnaný dopředu rozpory a konflikty
• dějiny jsou interpretovány jako sled etap třídního boje – základní společenské třídy se nacházejí ve vzájemném antagonismu, konfliktním vztahu
• cílem je vytvořit beztřídní společnost – společnost komunismu
• po Marxově smrti Engels jeho učení „zjednodušil“

TEORIE SOCIÁLNÍHO KONFLIKTU PODLE RALFA DAHLENDORFA

• kniha Moderní sociální konflikt
• dělení společnosti na základě postavení ve struktuře moci ve všech oblastech života
• záleží na funkci (vládnoucí vs. ovládaný) a na tom, kdo má nástroje moci (politici, podnikatelé, ...)
• společenské třídy mohou žít vedle sebe, v souladu, ale i ve střetu (střet zájmů je zdrojem konfliktu)
• třídní konflikt je dynamizující faktor vývoje, pokud probíhá za dohodnutých podmínek a sdílenými pravidly (poznat třídní vztah a stanovit pravidla řešení)

TEORIE SOCIÁLNÍHO KONFLIKTU PODLE PIERRA BOURDIEU

• Pierre Bourdieu byl francouzský sociolog, zdůrazňoval reprodukci mocenských vztahů a sociální nerovnosti pomocí prostředků symbolických a kulturních, spíše než prostřednictvím procesů ekonomických
• teorie kulturního kapitálu (kapitál je ovládání zdrojů, ale i ovládání lidí) rozlišuje několik druhů kapitálu:
1. ekonomický kapitál – je důležité, zda je majetek z rodiny či ne
2. sociální kapitál – vyplývá ze sociálních sítí, využívání příbuzenských vztahů a známých (např. nepotismus), cílem je ovládat druhé
3. kulturní kapitál – získává se procesem socializace v rodině a vzděláváním, jde o vědění o tom, jak se práce dělá a proč (hlavně v oblasti komunikace), umět být v pravý čas na pravém místě a říct to pravé (tzv. symbolická dominance)
4. politický kapitál – síť užitečných vazeb prostřednictvím politických struktur

---

Hanka, Castillo

Eliška Gargulová