Plazi jsou třídou obratlovců, vyskytující se od tropického podnebného pásu po mírný podnebný pás. Měli společného předka s obojživelníky (Krytolebci) a vyvinuli se na konci prvohor (300 mil. let). Érou jejich největšího rozmachu bylo období 200 - 90 mil. let př.n.l.
Tělo Plazů
- velikost několik cm až 10 m (vymřelí až 30 m)
- tvar těla: ještěrovití, hadovitý (šupiny) nebo želvovitý
- stavba těla: hlava, trup, ocas, končetiny
- povrch těla: kůže (pokožka, škára, podkožní vazivo)
- šupiny
- suchá kůže, pokožka rohovatí
- svlékání buďto naráz vcelku (hadi, i povrch očí - průhledná srostlá oční víčka) nebo po částech (ještěři a želvy)
- trávicí soustava: obdobná stavba jako u obojživelníků
- ústní dutina - homodontní chrup (1 typ zubů - stejnocenný)
- čelisti - zubní jamky, mohou být jedové zuby
- slinné žlázy
- měkké horní patro
- jazyk rozeklaný (důležitý pro čich, Jakobsonův smyslový orgán)
- hltan → jícen → žaludek → střevo → kloaka
- přídavné trávicí žlázy (játra a slinivka) ústí do střeva
- dýchací soustava: plíce (párový orgán) - není svalovina, hadi mají pouze pravou plíci
- bránice - pomocný dýchací sval
- mezižeberní svaly
- dýchací cesty:
- horní cesty dýchací: vnější nozdry → dutina nosní → dutina ústní (nosohltan)
- dolní cesty dýchací: hrtan → průdušnice → 2 průdušky, průdušinky → plicní tkáň
- cévní soustava: čtyřdílné srdce (2 síně a 2 komory, ale jedna přepážka není zcela vyvinutá, úplně čtyřdílné srdce mají jen krokodýli)
- okysličená krev do levé síně → smíšná krev v komorách → neokysličená z pravé síně
- 2 oběhy - plicní a tělní
- vylučovací soustava: párové ledviny → močovody → močový měchýř→ močová trubice → kloaka (tuhá kyselina močová nebo tekutá močovina)
- nervová soustava: hlavním ústředím je koncový mozek
- smysly: čich je nejdokonalejší, někteří plazi mají termoreceptory
- rozmnožování
- oplozování vnitřní
- vývin přímý (bez larvy)
- vejcorodost, vejcoživorodost i živorodost
- tři zárodečné obaly blanatých: vnější chorion, pod ním je amnion (simulace vodního prostředí), odpadní váček alantois
- vaječné obaly zvenku: kožovitá skořápka, papírová blána, bílek, žloutek (výživa zárodku) se zárodečným terčíkem
- vaječný zub - rohovitý výběžek na hlavě k rozbití skořápky zevnitř
- vajíčka se musí inkubovat: stabilní teplota a vlhkost, zahrabání do písku, hnízda z listí
- neukončený růst (čím starší, tím větší)
Podtřída Anapsida
- žili ještě na kontinentu Gondwana (jedni z nejstarších plazů)
- podobní ještěrkám
- až 2 metry
- žádná spánková jáma a žádné jařmové oblouky
Podtřída Synapsida
- vývojová větev přecházející v triasu (starší druhohory) k savcům
- Nové Mexiko, Jižní Afrika
- spodní spánková jáma
Podtřída Ryboploutví
- patří mezi Diapsida
- mořští, draví, připomínají veleryby
- Ichthyosaurus (vymřelý)
Podtřída Chelonia
ŘÁD ŽELVY
- většina vymřelá, dnešní želvy jsou nepatrným zbytkem
- krunýř - vnější rohovitý, vnitřní kostěný (s otvory pro hlavu, ocas a končetiny)
- carapax - hřbetní (horní) štít krunýře
- plastron - břišní štít krunýře
- ke krunýři jsou přirostlé obratle a žebra
- končetiny kráčivé, hrabavé, plovoucí nebo veslovací
- zobákovité čelisti bez zubů
- přídatné dýchací orgány (např. vodní želvy mají respirační epitel dutiny ústní nebo kloaky)
- vejcorodé
- nepečují o potomstvo
- největší dosud nalezená želva rodu Archelon měla 4 metry
- Skrytohrdlí
- dokážou zatáhnout hlavu do krunýře
- obojživelná čeleď Kajmankovití: kajmanka dravá, kajmanka supí
- suchozemská čeleď Želvovití:
- ostrovní gigantismus - díky dobrým životním podmínkám (prostředí, dostatek potravy, žádní predátoři) se živočichové fylogeneticky zvětšují
- želva obrovská (Seychely)
- želva sloní (Galapágy)
- želova žlutohnědá
- obojživelná čeleď Emydovití:
- masožraví
- želva bahenní (ve volné přírodě na jižní Moravě, dále v Evropě, severní Africe a Asii)
- mořská čeleď Karetovití:
- kareta pravá, kareta obrovská (1,5 m, 250 kg)
- mořská čeleď Kožatkovití:
- na souš vylézají jenom kvůli nakladení vajec (na opuštěné tichomořské ostrovy)
- krunýř bez rohoviny, na základu je rovnou kůže (proto "kožatky")
- přední končetiny přeměněny v ploutve
- kožatka velká (3 m, 1000 kg)
- čeleď Dlouhohlávkovití:
- sladkovodní dlouhohlávka mexická
- Skrytohlaví
- do krunýře mohou skrýt hlavu, ale krk ne
- sladkovodní čeleď Matamatovití:
- dlouhokrčka McCordova, matamata třásnitá
Podtřída Archosauři
- dinosauři, krokodýli, ptakoještěři
- rozvoj ve druhohorách
- tendence k chůzi po dvou končetinách → vývoj k ptákům
ŘÁD KROKODÝLI
- od doby dinosaurů se prakticky nezměnili
- velké protáhlé tělo, kyjovitý ocas
- srdce (téměř) rozdělené srdeční přepážkou
- tvrdé patro
- druhotná mozková kůra
- zuby v čelistních jamkách
- vejcorodí, pečují o potomstvo
- uzavíratelné nozdry po potápění
- čeleď Krokodýlovití:
- protáhlejší hlava, při zavření tlamy je vidět jeden dolní zub, kostěné destičky na zádech i na břiše
- krokodýl mořský (přes 8 m), krokodýl americký, krokodýl nilský (v afrických řekách)
- čeleď Gaviálovití:
- úzký a dlouhý čenich se zduřelinou
- rybožraví
- indické řeky Indus, Ganga, Brahmaputra
- gaviál indický (až 7 m)
- čeleď Kajmanovití:
- při zavření tlamy nejsou zuby vidět, zapadá do jamky, kostěné destičky jen na hřbetě
- střední a jižní Amerika
- kajman brýlový (3 m)
- čeleď Aligátorovití:
- při zavření tlamy nejsou zuby vidět, zapadá do jamky, kostěné destičky jen na hřbetě
- aligátor severoamerický (4 m)
ŘÁD PTAKOJEŠTĚŘI
DINOSAUŘI
- Saurischia - obří dinosauři
- Ornithischia - vývoj ve ptáky
Podtřída Lepidosauria
- starobylá skupina
- rozvoj koncem druhohor a v třetihorách
ŘÁD HATÉRIE
- podslední druh tohoto řádu: hatérie novozélandská
- "třetí oko" na temeni - v mládí funkční, ale primitivní světelný senzor
- pozemní
- věk i nad 100 let
- oproti jiným plazům jsou teplotně odolní
ŘÁD ŠUPINATÍ
- hlavně na souši, někteří loví i v vodě
- šupiny vznikající ve škáře se taškovitě překrývaji (jako u ryb)
- nemají tvrdé patro
- rozeklaný jazyk a Jacobsonův čichový orgán
- vejcorodost, vejcoživorodost, živorodost
- podřád Ještěři:
- čtyři končetiny (výjimečně redukovány)
- pohyblivá víčka
- často autotomie ocasu (v nebezpečí jsou schopni ho upustit)
- nefunkční temenní oko
- čeleď Gekonovití:
- prsty s přísavkami ke šplhání po stromech
- gekon obrovský (30 cm), gekon východní, gekon létavý (Malajsie), gekon kalifornský
- čeleď Leguánovití:
- nelámavý ocas (bez autotomie)
- výrůstky na hlavě a hřbetě
- leguán zelený, leguán mořský (býložravý), bazilišek zelený, bazilišek páskovaný
- čeleď Agamovití:
- velká kulatá hlava
- límcec za hlavou k zastrašení nepřátele
- nelámavý ocas
- agama límcová, agama písečná dráček létavý, moloch ostnitý (Austrálie), anolis rudokrký, ropušník trnohlavý (v krajní nouzi dokáže stříkat krev s jedovým sektretem z očí)
- čeleď Scinkovití:
- scink uťatý, krátkonožka evropská (Balkán)
- čeleď Ještěrkovití:
- v nebezpečí může uvolnit ocas, ale ten regenerovaný není tak dokonalý
- samci jsou výraznější a nápadnější, samičky jsou naopak nenápadné
- ještěrka zelená, ještěrka zední, ještěrka živorodá
- čeleď Slepýšovití:
- vypadají jako hadi, ale dokáží mrkat
- slepýš křehký (30 cm), blavor žlutý
- čeleď Varanovití:
- díky ostrovní gigantismu jsou z nich obrovští ještěři
- někteří mají jedové žlázy, pak pronásledují oběť
- vejcorodí
- schopnost samooplodnění
- varan pustinný (150 cm), varan komodský (největší, až 3 m)
- čeleď Korovcovití:
- bradavičnatá kůže
- jedové zuby
- korovec jedovatý
- podřád Hadi:
- úplně bez končetin (zbytky pletenců u hroznýšů)
- srostlá nepohyblivá oční víčka
- většinou chybí levá plíce (málo prostoru)
- mají močový měchýř (vylučují rozpustnou močovinu)
- střední oko je redukováno
- kořist polykají v celku
- čeleď Hroznýšovití:
- tropy celého světa
- škrtiči
- trojúhelníkovitá hlava
- úzký krk
- krajta tygroitá, krajta mřížkovaná, hroznýš královský, anakonda velká
- čeleď Užovkovití:
- nejedovatí nebo se zadními jedovými zuby
- užovka obojková, užovka podplamatá, užovka hladká, užovka stromová, vejcožrout africký (polyká vajíčka v celku), korálovka horská (střídání pruhů: červená, černá, bílá, černá,..)
- čeleď Korálovcovití:
- přední jedové zuby, prudce jedovatí
- kobra indická ("brýlovec", kresba očí zezadu za hlavou, stříká jed do výšky dvou metrů), kobra egyptská, kobra královská (nejdelší kobra, hlídají snůšky), korálovec arizonský (střídání pruhů: černá, bílá, červená, bílá,...), mamba zelená, mamba černá, taipan australský (jeden z nejjedovatějších hadů světa)
- čeleď Vodnářovití:
- mořští
- prudce jedovatí
- vodnář podivný (Perský záliv), vodnář dvoubarevný
- čeleď Slepákovití:
- slepák nažloutlý (Balkán, bez pigmentu, rudimenty očí)
- čeleď Zmijovití:
- dva jedové zuby, které se vztyčí při otevření tlamy
- trojúhelníkový tvar hlavy (oproti užovkám, které mají hlavu eliptickou)
- zmije růžkatá (Balkán, Malá Asie, severní Afrika), zmije obecná (dospělému zdravému člověku není nebezpečná, klikatice na hřbetě), chřestýš texaský (ve státním znaku Mexika, na konci ocasu je nesvlečená zrohovatělá chřestcí kůže), křovinář žararaka, křovinář aksamitový ("sametový")
Silva, Jirka
