Prvoci jsou jednobuněčné eukaryotní organismy. Dříve se řadili mezi živočichy, dnes jsou klasifikováni zvlášť. Jsou buďto heterotrofní (zíkávají organické látky z ostatních organismů) nebo autotrofní (umí si organické látky vyrobit z anorganických, třeba fotosyntézou, např. krásnoočko). Žijí ve sladké vodě, v moři, v půdě, v mechu nebo jako parazité, geograficky se vyskytují všude na světě - jsou "kosmopolitní".
Stavba těla
OCHRANNÉ ORGANELY
- pelikula - pružná a pevná cytoplazmatická membrána vyztužená zevnitř (např. u krásnoočka, bičíkovců a nálevníků)
- schránky
- chitinové (z organického chitinu, podobně jako třeba u pavouků)
- vápenaté (u dírkonošců)
- křemičité (u mřížovců)
- pokud musí přečkávat nepříznivé podmínky, vytvoří si prvoci "cystu" - jakési pouzdro nebo kuklu kolem sebe
OPORNÉ ORGANELY
- axostyl - vláknitá tyčinka vyztužující tělo prvoka zevnitř (u některých bičíkovců)
POHYBOVÉ ORGANELY
- panožky (pseudoporie) - dočasné výběžky cytoplazmy, díky nimž se buňka pohybuje jako améba, přelévá se (např. u kořenonožců a některých výtrusovců)
- bičíky - u prvoků jde většinou o bičíky tažné, které rotují kolem své osy a prvok se pohybuje za nimi (na rozdíl od vlečného bičíku u spermií), rozpohybovává je bazální tělísko, které je poháněno štěpením ATP
- brvy (cilie) - krátká vlákna podobná bičíkům, akorát je jich víc a trochu se synchronizují
- undulující membrána - vznikne spojením jednoho bičíku s cytoplazmatickou membránou (nejčastěji u parazitických prvoků, např. u některých bičíkovců)
MOŽNOSTI PŘÍJMU POTRAVY (A S TÍM SPOJENÉ TRÁVICÍ ORGANELY)
- potrava je pohlcena buněčnými ústy (cytosoma) a pak trávena ve vytvořené trávicí vakuole (roztráví ji trávicí enzymy z lysozomu), nestravitelný zbytek opouští prvoka buněčnou řití (cytopyge, dočasně někde na povrchu membrány), např. u nálevníků
- pinocytóza - např. krásnoočko pohltí potravu tak, že ji obklopí cytoplazmatickou membránou, takže se uvnitř jeho těla vytvoří potravinová vakuola
- fagocytóza - např. měňavky obklopí potravu panožkami
VYLUČOVACÍ ORGANELY
- pulsující vakuola s nálevkami, které vypadají jako paprsky
- naplněná vakuola se přitiskne ke stěně a vyprázdní se
SMYSLOVÉ ORGANELY
- hmat: bičíkem nebo brvami
- reakce na světlo: prvok se dokáže posouvat za světlem díky světločivné pigmentové skvrně (stigma) blízko bičíku (např. u krásnooček)
- orientace v prostoru: látky v cytoplazmě díky gravitaci tlačí na jedné straně na cytoplazmatickou membránu, takže prvok pozná, jak je zrovna natočený
Rozmnožování
NEPOHLAVNÍ
- podélné dělení - dělení podle delší osy prvoka (např. u bičíkovců a krásnooček)
- příčné dělení - zaškrcení uprostřed a rozdělení podle kratší osy prvoka (např. u nálevníků)
- schizogonie - nejprve se dělí jádro, čímž vznikne plazmodium, které se pak rozpadne
- pučení - na jedinci se vytvoří pupen, který se pak odškrtí a stane se samostatným jedincem
POHLAVNÍ
- kopulace - dva jedinci splynou v jednu zygotu, která se pak redukčně (meiózou) dělí (např. u výtrusovců a kořenonožců)
- konjugace - nálevníci mají dvě jádra, takže se mohou dva jedinci přitisknout k sobě, části jader si vyměnit a pak se rozejít
Systém prvoků
KMEN BIČÍKOVCI
- bičík
- pružná pelikula
- neobsahují chlorofyl, takže se živí heterotrofně (vstřebávají organické látky povrchem těla či fagocytózou) nebo jako vnitřní parazité (endoparazité)
- kosmopolitní
- trypanosoma spavičná
- tropický parazit (jen v Subsaharské Africe) způsobující spavou nemoc, bez léčení vždy i smrt
- léčit se dá jen arsenem a těžkými kovy, které jsou trochu jedovaté
- napadá nejen lidi, ale všechny teplokrevné obratlovce
- má jeden bičík a undulující membránu
- parazituje na krevní plazmě, napadá bílé krvinky
- přenáší ji moucha tse-tse
- bičenka poševní
- způsobuje trichomoniázu (záněty močových cest, přenáší ji muži, ale trpí jen ženy)
- v koloniích tvoří nálevky a nahánějí si potravu
- lamblie střevní
- asi 8 bičíků
- způsobuje záněty tenkého střeva
- trubénka Haeckelova - žije na dně nádrží
- leishmania (česky ničivka) - přenášena některými mouchami, způsobuje leishmaniózu
KMEN KOŘENONOŽCI
- pohyb panožkami
- heterotrofie, fagocytóza, trávení v potravních vakuolách
- obvykle jednojaderní, rozmnožování dělením
- někteří mají schránky
- měňavky
- netvoří schránky
- měňavka zemní v mechu
- měňavka velká v nádržích
- parazitická měňavka úplavičná způsobuje průjmy a horečky
- panoženka měňavková se v bahně živí detritem (kalem)
- krytenky
- sladkovodní
- chitinové schránky
- rozlitka, štítovka
- dírkonošci
- žijí jen v moři
- schránky z CaCO3 plné dírek, z nichž vylézají panožky
- fosilní - na dně oceánů tvořili horniny
KMEN PAPRSKOVCI
- mřížovci
- v planktonu teplých moří
- schránky z SiO2 s otvory, kterými vybíhají panožky
- schránky se sedimentují a tvoří radiolariové bahno
- lepivá hmota na povrchu
- slunivky
- ve sladkých vodách a rašeliništích
- z křemičité nebo chitinové schránky vylézají dlouhé tenké panožky
KMEN VÝTRUSOVCI
- endoparazité střídající hostitele a napadající třeba krevní buňky
- pohlavní i nepohlavní stádia (nebezpečné jsou v nepohlavním stádiu)
- kokcidie
- kokcidie jaterní
- způsobuje kokcidiózu u králíků a zajíců (záněty žlučovodů)
- z pozřených oocyst vyrejdí sporozoiti, ti se schizogonií zmnoží na mnohojaderný schizont, ten se rozpadne na merozoity, ti se mění na mikrogamonty a makrogamonty, z těchto dvou vznikne zygota, z ní oocysta a proces se opakuje
- toxoplasma gondi (kokcidie kočičí)
- pohlavní fáze v kočkách
- člověk se může nakazit špatně upraveným vepřovým (prasata žerou hlodavce) nebo jídlem kontaminovaným kočičím trusem
- latentně jí trpí 30% lidí, nebezpečné je to u těhotných žen - plod může být trvale poškozen
- poškozuje oči a mozek
krvinkovky
- krevní paraziti na obratlovcích
- přenáší se hmyzem (samičky komára Amopheles), napadá červené krvinky a způsobuje malárii (střídání horeček a zimnic)
- rozpadají se červené krvinky a vyplavují se toxiny, způsobující horečky
- zimnička třetidenní se inkubuje asi 14 dní, způsobuje záchvaty malárie každé dva dny, nekončívá smrtí
- zimnička čtyřdenní se inkubuje déle, záchvaty každé tři dny
- zimnička tropická se inkubuje přes týden a pak způsobuje nepravidelné záchvaty, často smrtelná
- lze léčit alkaloidem chininem (z kůry chiniovníku)
- proti přenašečským komárům se nasazují komárožravé ryby rodu Gambusia
KMEN HLENKY
- jednobuněčné jednojaderné myxaméby (bez bičíků, s panožkami) nebo myxomonády (rejdivé zoospory, dva různě dlouhé bičíky)
- rozmnožují se dělením
- žijí ve vlhké půdě
- pohlcují bakterie, saprofyticky vysávají organické látky z odumřelých živočichů nebo parazitují
- ze dvou jednobuněčných jednojaderných vznikne diploidní zygota (pohybuje se amébovitě), ta se mitózou dělí na jednobuněčné mnohojaderné plazmodium;
plazmodia se pak slézají k sobě a vytvoří výtrusnice, ze které meiózou vznikají spory
- např. slizovka tříslová nebo pýchavička vlčí mléko
KMEN NÁDOROVKY
- jednobuněčná mnohojaderná cytoplazma (paraplazmodium) vnitřně parazitující na řasách nebo cévnatých rostlinách
- buňky hostitele se zvětší nebo zmnoží, a tak vzniknou nádory
- nádorovka kapustová způsobuje nádory na kořenech brukvovitých rostlin
KMEN NÁLEVNÍCI
- dravci mezi prvoky
- brvy a pelikula
- buněčná ústa - nálevka k přijímání potravy
- dvě jádra
- makronukleus (vegetativní jádro) řídí pohyb a metabolismus
- mikronukleus (generativní jádro) důležité při konjugaci (pohlavním rozmnožování)
- nepohlavně se rozmnožují příčným dělením
- pohlavně konjugací (spojení buněk a výměna haploidních jader)
- ideálním modelem je trepka velká
- rournatky - v mládí obrvené, pak přisedlé
- keřenky umí i pučet, vytváří přisedlé kolonie
- vířenky - tvar zvonu, vytváří vír, kterým přitahuje potravu k ústům
- mrskavka - více jader uspořádaných jako korálky
- bobovky, vejcovky a bachořci mají vejčitý tvar
- krupička na akvarijních rybičkách
Jirka