PRVOCI 

Prvoci jsou jednobuněčné eukaryotní organismy. Dříve se řadili mezi živočichy, dnes jsou klasifikováni zvlášť. Jsou buďto heterotrofní (zíkávají organické látky z ostatních organismů) nebo autotrofní (umí si organické látky vyrobit z anorganických, třeba fotosyntézou, např. krásnoočko). Žijí ve sladké vodě, v moři, v půdě, v mechu nebo jako parazité, geograficky se vyskytují všude na světě - jsou "kosmopolitní".

Stavba těla

OCHRANNÉ ORGANELY

• pelikula - pružná a pevná cytoplazmatická membrána vyztužená zevnitř (např. u krásnoočka, bičíkovců a nálevníků)
• schránky
  • chitinové (z organického chitinu, podobně jako třeba u pavouků)
  • vápenaté (u dírkonošců)
  • křemičité (u mřížovců)
• pokud musí přečkávat nepříznivé podmínky, vytvoří si prvoci "cystu" - jakési pouzdro nebo kuklu kolem sebe

OPORNÉ ORGANELY

• axostyl - vláknitá tyčinka vyztužující tělo prvoka zevnitř (u některých bičíkovců)

POHYBOVÉ ORGANELY

• panožky (pseudoporie) - dočasné výběžky cytoplazmy, díky nimž se buňka pohybuje jako améba, přelévá se (např. u kořenonožců a některých výtrusovců)
• bičíky - u prvoků jde většinou o bičíky tažné, které rotují kolem své osy a prvok se pohybuje za nimi (na rozdíl od vlečného bičíku u spermií), rozpohybovává je bazální tělísko, které je poháněno štěpením ATP
• brvy (cilie) - krátká vlákna podobná bičíkům, akorát je jich víc a trochu se synchronizují
• undulující membrána - vznikne spojením jednoho bičíku s cytoplazmatickou membránou (nejčastěji u parazitických prvoků, např. u některých bičíkovců)

MOŽNOSTI PŘÍJMU POTRAVY (A S TÍM SPOJENÉ TRÁVICÍ ORGANELY)

1. potrava je pohlcena buněčnými ústy (cytosoma) a pak trávena ve vytvořené trávicí vakuole (roztráví ji trávicí enzymy z lysozomu), nestravitelný zbytek opouští prvoka buněčnou řití (cytopyge, dočasně někde na povrchu membrány), např. u nálevníků
2. pinocytóza - např. krásnoočko pohltí potravu tak, že ji obklopí cytoplazmatickou membránou, takže se uvnitř jeho těla vytvoří potravinová vakuola
3. fagocytóza - např. měňavky obklopí potravu panožkami

VYLUČOVACÍ ORGANELY

• pulsující vakuola s nálevkami, které vypadají jako paprsky
• naplněná vakuola se přitiskne ke stěně a vyprázdní se

SMYSLOVÉ ORGANELY

• hmat: bičíkem nebo brvami
• reakce na světlo: prvok se dokáže posouvat za světlem díky světločivné pigmentové skvrně (stigma) blízko bičíku (např. u krásnooček)
• orientace v prostoru: látky v cytoplazmě díky gravitaci tlačí na jedné straně na cytoplazmatickou membránu, takže prvok pozná, jak je zrovna natočený

Rozmnožování

NEPOHLAVNÍ

1. podélné dělení - dělení podle delší osy prvoka (např. u bičíkovců a krásnooček)
2. příčné dělení - zaškrcení uprostřed a rozdělení podle kratší osy prvoka (např. u nálevníků)
3. schizogonie - nejprve se dělí jádro, čímž vznikne plazmodium, které se pak rozpadne
4. pučení - na jedinci se vytvoří pupen, který se pak odškrtí a stane se samostatným jedincem

POHLAVNÍ

1. kopulace - dva jedinci splynou v jednu zygotu, která se pak redukčně (meiózou) dělí (např. u výtrusovců a kořenonožců)
2. konjugace - nálevníci mají dvě jádra, takže se mohou dva jedinci přitisknout k sobě, části jader si vyměnit a pak se rozejít

Systém prvoků

KMEN BIČÍKOVCI

• bičík
• pružná pelikula
• neobsahují chlorofyl, takže se živí heterotrofně (vstřebávají organické látky povrchem těla či fagocytózou) nebo jako vnitřní parazité (endoparazité)
• kosmopolitní
• trypanosoma spavičná
  • tropický parazit (jen v Subsaharské Africe) způsobující spavou nemoc, bez léčení vždy i smrt
  • léčit se dá jen arsenem a těžkými kovy, které jsou trochu jedovaté
  • napadá nejen lidi, ale všechny teplokrevné obratlovce
  • má jeden bičík a undulující membránu
  • parazituje na krevní plazmě, napadá bílé krvinky
  • přenáší ji moucha tse-tse
• bičenka poševní
  • způsobuje trichomoniázu (záněty močových cest, přenáší ji muži, ale trpí jen ženy)
  • v koloniích tvoří nálevky a nahánějí si potravu
• lamblie střevní
  • asi 8 bičíků
  • způsobuje záněty tenkého střeva
• trubénka Haeckelova - žije na dně nádrží
• leishmania (česky ničivka) - přenášena některými mouchami, způsobuje leishmaniózu

KMEN KOŘENONOŽCI

• pohyb panožkami
• heterotrofie, fagocytóza, trávení v potravních vakuolách
• obvykle jednojaderní, rozmnožování dělením
• někteří mají schránky
• měňavky
  • netvoří schránky
  • měňavka zemní v mechu
  • měňavka velká v nádržích
  • parazitická měňavka úplavičná způsobuje průjmy a horečky
  • panoženka měňavková se v bahně živí detritem (kalem)
• krytenky
  • sladkovodní
  • chitinové schránky
  • rozlitka, štítovka
• dírkonošci
  • žijí jen v moři
  • schránky z CaCO₃ plné dírek, z nichž vylézají panožky
  • fosilní - na dně oceánů tvořili horniny

KMEN PAPRSKOVCI

• mřížovci
  • v planktonu teplých moří
  • schránky z SiO₂ s otvory, kterými vybíhají panožky
  • schránky se sedimentují a tvoří radiolariové bahno
  • lepivá hmota na povrchu
• slunivky
  • ve sladkých vodách a rašeliništích
  • z křemičité nebo chitinové schránky vylézají dlouhé tenké panožky

KMEN VÝTRUSOVCI

• endoparazité střídající hostitele a napadající třeba krevní buňky
• pohlavní i nepohlavní stádia (nebezpečné jsou v nepohlavním stádiu)
• kokcidie
  • kokcidie jaterní
    • způsobuje kokcidiózu u králíků a zajíců (záněty žlučovodů)
    • z pozřených oocyst vyrejdí sporozoiti, ti se schizogonií zmnoží na mnohojaderný schizont, ten se rozpadne na merozoity, ti se mění na mikrogamonty a makrogamonty, z těchto dvou vznikne zygota, z ní oocysta a proces se opakuje
  • toxoplasma gondi (kokcidie kočičí)
    • pohlavní fáze v kočkách
    • člověk se může nakazit špatně upraveným vepřovým (prasata žerou hlodavce) nebo jídlem kontaminovaným kočičím trusem
    • latentně jí trpí 30% lidí, nebezpečné je to u těhotných žen - plod může být trvale poškozen
    • poškozuje oči a mozek
• krvinkovky
  • krevní paraziti na obratlovcích
  • přenáší se hmyzem (samičky komára Amopheles), napadá červené krvinky a způsobuje malárii (střídání horeček a zimnic)
  • rozpadají se červené krvinky a vyplavují se toxiny, způsobující horečky
  • zimnička třetidenní se inkubuje asi 14 dní, způsobuje záchvaty malárie každé dva dny, nekončívá smrtí
  • zimnička čtyřdenní se inkubuje déle, záchvaty každé tři dny
  • zimnička tropická se inkubuje přes týden a pak způsobuje nepravidelné záchvaty, často smrtelná
  • lze léčit alkaloidem chininem (z kůry chiniovníku)
  • proti přenašečským komárům se nasazují komárožravé ryby rodu Gambusia

KMEN HLENKY

• jednobuněčné jednojaderné myxaméby (bez bičíků, s panožkami) nebo myxomonády (rejdivé zoospory, dva různě dlouhé bičíky)
• rozmnožují se dělením
• žijí ve vlhké půdě
• pohlcují bakterie, saprofyticky vysávají organické látky z odumřelých živočichů nebo parazitují
• ze dvou jednobuněčných jednojaderných vznikne diploidní zygota (pohybuje se amébovitě), ta se mitózou dělí na jednobuněčné mnohojaderné plazmodium; plazmodia se pak slézají k sobě a vytvoří výtrusnice, ze které meiózou vznikají spory
• např. slizovka tříslová nebo pýchavička vlčí mléko

KMEN NÁDOROVKY

• jednobuněčná mnohojaderná cytoplazma (paraplazmodium) vnitřně parazitující na řasách nebo cévnatých rostlinách
• buňky hostitele se zvětší nebo zmnoží, a tak vzniknou nádory
• nádorovka kapustová způsobuje nádory na kořenech brukvovitých rostlin

KMEN NÁLEVNÍCI

• dravci mezi prvoky
• brvy a pelikula
• buněčná ústa - nálevka k přijímání potravy
• dvě jádra
  • makronukleus (vegetativní jádro) řídí pohyb a metabolismus
  • mikronukleus (generativní jádro) důležité při konjugaci (pohlavním rozmnožování)
• nepohlavně se rozmnožují příčným dělením
• pohlavně konjugací (spojení buněk a výměna haploidních jader)
• ideálním modelem je trepka velká
• rournatky - v mládí obrvené, pak přisedlé
• keřenky umí i pučet, vytváří přisedlé kolonie
• vířenky - tvar zvonu, vytváří vír, kterým přitahuje potravu k ústům
• mrskavka - více jader uspořádaných jako korálky
• bobovky, vejcovky a bachořci mají vejčitý tvar
• krupička na akvarijních rybičkách

---

Jirka