Ptáci jsou teplokrevní (homoitermní) třída obratlovců. Vyskytují se po celém světě kromě velkých hloubek, mohou měřit od několika centimetrů (kolibříci) až do dvou metrů (dnes pštros dvouprstý, dříve třímetrový pták moa).
Tělo Ptáků
- hlava, trup, končetiny (přední končetiny se přizpůsobují k letu a vyvíjejí se v křídla a poté tato schopnost případně druhotně mizí), redukovaný ocas (jen několik ocasních obratlů)
- třívrstvá kůže (pokožka, škára, podkožní vazivo)
- suchá bez mazových žláz (s výjimkou některých vodních ptáků, kteří mají kostrční mazové žlázy)
- činností škáry a pokožky vznikají šupiny (na zadních končetinách), peří (na hlavě, krku, trupu a předních končetinách, resp. křídlech) a rohovité útvary (ochrana a tepelná izolace)
- pero vyrůstá z kožní bradavky (epidermální papily) a je vyživováno cévou (vstupní a výstupní), má omezený růst a neobsahuje nervy (stříhání křidélek by ptáky nemělo bolet)
- střídají se pernice (řádky, odkud vyrůstaí pera) a nažiny (mezery mezi pernicemi)
- sezónní pelichání (výměna starého peří za nové)
- 3 základní části pera: brk, osten, prapor
- typy peří:
- obrysová (nejčastější)
- letky (na křídlech)
- rýdovací pera (na ocasu)
- krycí pera (po celém těle)
- prachová (pod obrysovými, jako tepelná izolace)
- drobivý prach
- vlasová pera (na hlavě kuřat)
- vibrisy (hmatová pera kolem zobáku a očí)
- ostruhy
- kostra
- odlehčené duté kosti
- mozkovna krytá plochými kostmi
- výrazné poměrně obří očnice
- kloubem spojená horní čelist (u dravců a mrchožroutů bývá zahnutá) a dolní a čelist bez zubů (občas jen rohovité lišty na cedění vody, sokolovití mají jeden malý "zoubek")
- na bázi horní čelisti jsou vnější nozdry
- na povrchu zobáku bývá rohovitá destička
- lebka nasedá kloubně na první obratel (ptáci mohou kroutit hlavou)
- první krční obratel = nosič
- ruhý krční obratel = čepovec
- páteř z několika pásem: krční, hrudní, bederní, křížové, kostrční (pozůstatek ocasních obratlů, poslední je "pygostyl")
- hrudní (prsní) kost má plochý výrůstek ("hřeben") pro upnutí létacích svalů
- krkavčí kost spojuje kost hrudním s pletencem lopatkovým a s klíční kostí a zasahuje i do ramenního kloubu
- křídla: ploché lopatky, kost pažní (ramenní), loketní kloub, kost vřetenní a loketní, zápěstní a záprsní kůstky, pozůstatky až tří prstů
- dolní končetiny: pánev ze tří kostí (sedací, stydká, kyčelní) srostlá s kostí křížovou a dalšími bederními obratli, stehenní kost, holení a lýtková kost, běhák (srostlé zánártní a nártní kosti), čtyři prsty (nejčastěji anzygodaktilní končetina, tzn. palec dozadu, ukazováček, prostředníček a prsteníček dopředu, malíček chybí) a kost patní
- trávicí soustava
- jazyk
- slinné žlázy (občas mají speciální hltanové žlázy pro produkci výživné kašičky pro mláďata)
- případně vole - váček pro mechanické trávení
- jednodílný žaludek
- masožravci mají kratší střeva, býložravci delší
- kloaka
- cévní soustava: čtyřdílné srdce s úplnou přepážkou
- dýchací soustava
- pravá a levá plíce s předními a zadními "vzdušnými vaky" pro efektivnější dýchání (zásobárna kyslíku pro přežití v prostředí s řídkým vzduchem)
- dýchání v klidu: nádech → dýchací cesty → první okysličení krve v plicích → zadní vzdušné vaky → druhé okysličení opět v plicích → dýchací cesty → výdech
- dýchání v letu: nádech → dýchací cesty → okysličení v plicích → zadní vzdušné vaky → druhé okysličení v plicích → přední vzdušné vaky → třetí okysličení v plicích → dýchací cesty → výdech
- vylučovací soustava: kyselina močová (kašovitá bílá hmota na trusu)
- nervová soustava a smysly
- přední a koncový mozek jsou největší
- nejdokonalejší zrak z obratlovců (zejména dravci rozlišují více barev)
- speciální "vějířek" v oku
- tři víčka (horní, dolní, mžurka)
- tři ušní kůstky, vnější zvukovod, žádné boltce
Ekologie a etologie
PARTNERSKÉ VZTAHY
- polygamie - samec se páří s více samicemi, např. hrabaví, vrubozobí
- dočasná (např. kachny do doby snůšnky)
- trvalá
- poylandrie - samice se páří s mnoha samci, např. tinamy, pštrosi, někteří bahňáci, kukačky
- monogamie
- dočasná (třeba do doby snůšky, na jedno hnízdění, apod.) - např. pěvci, někteří bahňáci
- trvalá - např. jeřábi, někteří dravci, labutě, husy
MIGRACE
- stálí - pohybují se kolem svého hnízdiště, např. vrabci, straky
- přelétaví - pohybují se třeba do několika set kilometrů od svého hnízdiště - např. sýkory, stehlíci
- tažní - během roku minimálně dvakrát cestují za hnízděním nebo zimováním - např. čápi, vlaštovky, labutě, špačkové, čížkové
- orientace podle napodobování rodičů, podle terénu (říční toky), podle Slunce a hvězd nebo podle magnetismu
- někteří táhnou na noc (husy, kachny), jiní jen přes den (vlaštovky)
- trasy do Afriky buď přes Gibraltar nebo přes Blízký východ (přímo přes moře je to riskantní)
HNÍZDĚNÍ
- někteří staví nová hnízda pro každou snůšku - např. sýkory, tažní ptáci
- jiní využívají stará hnízda - např. čápi, vrabci, vlaštovky
- hnízda ze suché trávy, větviček, provázků, z nepořádku, z vlastních obrysových per, nebo v dutinách stromů (žluna, datel, strakapoud), na skále (dravci)
Podtřída Praptáci
- dnes vymřelí
- plazí znaky: zuby, plazí obratle, malá plochá hrudní kost, na křídlech tři volné prsty s drápy,...
- ptačí znaky: ptačí pera, přední končetiny přeměněny v křídla, chůze po zadních, duté kosti ("pneumatizované"), termoregulace
- archeopteryx - na konci jury cca před 150 mil. lety, živil se zřejmě rybami, kraby, červy, možní drobnými savci
Podtřída Prvoptáci
- podle novější klasifikace
- nelétavý Hesperornis
- drobný létavý Ichthyornis
- dnes vymřelí, ale přežili éru dinosaurů
Podtřída Běžci
- druhotně ztratili schopnost letu, protože ji nepotřebovali
- volné ocasní obratle
- dva až tři prsty na zadních končetinách
- o potomstvo se starají samci
- samci mají penis
- nidifungní (nekrmivá) mláďata - potravu si obstarávají sama
ŘÁD PŠTROSI
- největší ptáci
- částečně duté kosti
- běhací nohy se dvěma prsty
- poylgamie
- savany
ŘÁD NANDUOVÉ
- nohy se 3 prsty
- duté (pneumatizované) kosti
- nandu pampový (jihoamerické stepi Argentiny, Uruguaye a Paraguaye)
- polygamie
ŘÁD TINAMY
- schopni špatného letu
- polyandrie
ŘÁD KASUÁŘI
- kasuár přilbový, vyhynulý moa (3,6 metru, 250 kg, vyhynuli kolem roku 1500)
- samci mají výraznější hřeben na hlavě
- skoro nemají letky
ŘÁD KIVIOVÉ
- nelétaví, bez křídel
- žijí v noci a jsou na pokraji vyhynutí (hlodavci jim žerou vajíčka), takže skoro nezahlédnutelní
- dlouhý zobák, dobrý čich
- kivi jižní
Podtřída Letci
- samci nemají penis
- o potomstvo se často starají oba rodičové
ŘÁD TUČŇÁCI
- převážně na jižní polokouli, na severní polokouli jen na Galapágách
- druhotně ztratili schopnost letu
- umějí se potápět a plavat, mají veslovací nohy
- nidikolní mláďata ("krmivá", rodiče jim zpočátku shánějí potravu)
- žijí v koloniích
- silná vrstva podkožního tuku
- tučňák galapážský, tučňák Humboldtův, tučňák brýlový (JAR), tučňák patagonský (jižní špička jižní Ameriky, oranžové zbarvení), tučňák císařský (žluté zbarvení)
ŘÁD TRUBKONOSÍ
- výborný klouzavý let
- okolí moří a oceánů
- jedno nidikolní mládě
- chladnější oblasti
- žlázy na zobáku vylučují přebytečnou sůl
- trubicovitě protažené nozdry
- plovací nohy s blánou
- albatros stěhovavý (jedno z nejdelších rozpětí křídel), buřňák lední (severní subpolární a polární oblasti)
NEDOKONČENÁ KAPITOLA. Tato kapitola není kompletní, v rámci dnů až týdnů ji doplníme.
Jirka
