Kyslík je osmým prvkem periodické soustavy. Je obvzláště důležitý, jelikož je ze všech prvků na zemi nejrozšířenější.
Kyslík se vyskytuje ve třech izotopech, 16O, což je nejčastější z izotopů, a dále 17O a 18O.
S kyslíkem se nejčastěji setkáváme v atmosféře, kde je zastoupen z 21% a kde se vyskytuje ve dvouatomárních molekulách O2. Dále jej můžeme najít v anorganických sloučeninách jako voda či různé minerály a horniny.
Kyslík však můžeme najít i v ozónové vrstvě, a to ve formě ozónu O3. Ozónová vrstva se nachází asi 25 až 30 km nad povrchem Země a vytváří přirozenou ochranu proti slunečnímu UV záření. UV záření nebo elektrický výboj totiž rozloží molekuly kyslíku O2 na vysoce reaktivní radikály O-, které rychle zreagují s jinou molekulou O2 právě za vzniku molekuly ozónu.
Bohužel, ozónová vrstva je na mnoha místech Země výrazně zeslabena. K tomuto úbytku vrstvy došlo v posledním půlstoletí, kdy byly hojně využívány tzv. freony, což jsou flor- a chorderiváty uhlovodíků. Pokud se tyto freony dostanou do kontaktu s ozónem, velkou jeho část zničí.
Kyslík je bez barvy, bez chuti, bez zápachu a za normálních podmínek se vyskytuje v plynném skupenství. Pokud bychom jej zkapalnili, měl by lehce namodralou barvu. Od toho je i odvozen modrý pruh, jímž jsou označeny kyslíkové láhve.
Je těžší než vzduch, takže zůstává při zemi a my jej můžeme dýchat.
Do stabilní elektronové konfigurace se může dostat přijetím dvou elektronů, vytvořením dvojné vazby nebo sloučením s vodíkem za vzniku hydroxidového aniontu OH-.
Reaguje se všemi prvky a způsobuje oxidaci, je to tedy velmi silné oxidační činidlo.
Kyslík můžeme vyrobit tepelným rozkladem různých látek:
VÝROBA KYSLÍKU TEPELNÝM ROZKLADEM OXIDU RTUŤNATÉHO.   2 HgO → 2 Hg + O2
VÝROBA KYSLÍKU TEPELNÝM ROZKLADEM MANGANISTANU DRASELNÉHO.    2 KMnO4 → K2MnO4 + MnO2 + O2
VÝROBA KYSLÍKU TEPELNÝM ROZKLADEM CHLOREČNANU DRASELNÉHO.    2 KClO3 → 2 KCl + 3 O2
VÝROBA KYSLÍKU ROZKLADEM PEROXIDU VODÍKU.   2 H2O2 → 2 H2O + O2, katalyzátor MnO2.
Jako katalyzátor funguje i enzym peroxidáza, který je obsažen v krvi. Proto se peroxid vodíku používá na ošetření ran.
Průmyslově se kyslík připravuje frakční destilací zkapalněného vzduchu o teplotě -200°C.
Velmi často se kyslík používá při výrobě rud k jejich pražení. Je také potřeba k vytvoření kyslíkovodíkového a kyslíkoacetylenového plamene, které se využívají při řezání a svařování kovů.
Kyslík se také dává do dýchacích přístrojů, které používají například potápěči. V těchto lahvích však není čistý kyslík, je míchán s jinými plyny, třeba s dusíkem.
V neposlední řadě by se bez kyslíku neobešly raketové motory, které si jím nahrazují atmosférický kyslík, který ve vesmíru není přítomný a který je nutný pro spalování raketového paliva.
Oxidy jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku a jiného prvku. Dělí se podle různých kritérií.
kyselinotvorné oxidy
zásadotvorné oxidy
amfoterní oxidy
obsahují anion O22- (vazby vypadají takto: -O-O-)
>>    Velmi důležitou sloučeninou obsahující kyslík je také voda. O té píšeme v samostatné kapitole Voda.
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.