.

KYSLÍK 


Kyslík je osmým prvkem periodické soustavy. Je obvzláště důležitý, jelikož je ze všech prvků na zemi nejrozšířenější.

  • značka: O
  • protonové číslo: 8
  • skupina: VI.A
  • oxidační číslo: -II
  • typ: nekov
  • skupenství za STP: plynné
  • relativní atomová hmotnost: 15,999
  • elektronová konfigurace: 1s22s22p4

Kyslík se vyskytuje ve třech izotopech, 16O, což je nejčastější z izotopů, a dále 17O a 18O.

Výskyt v přírodě

S kyslíkem se nejčastěji setkáváme v atmosféře, kde je zastoupen z 21% a kde se vyskytuje ve dvouatomárních molekulách O2. Dále jej můžeme najít v anorganických sloučeninách jako voda či různé minerály a horniny.

OZÓNOVÁ VRSTVA

Kyslík však můžeme najít i v ozónové vrstvě, a to ve formě ozónu O3. Ozónová vrstva se nachází asi 25 až 30 km nad povrchem Země a vytváří přirozenou ochranu proti slunečnímu UV záření. UV záření nebo elektrický výboj totiž rozloží molekuly kyslíku O2 na vysoce reaktivní radikály O-, které rychle zreagují s jinou molekulou O2 právě za vzniku molekuly ozónu.

Bohužel, ozónová vrstva je na mnoha místech Země výrazně zeslabena. K tomuto úbytku vrstvy došlo v posledním půlstoletí, kdy byly hojně využívány tzv. freony, což jsou flor- a chorderiváty uhlovodíků. Pokud se tyto freony dostanou do kontaktu s ozónem, velkou jeho část zničí.

Vlastnosti a reaktivita

Kyslík je bez barvy, bez chuti, bez zápachu a za normálních podmínek se vyskytuje v plynném skupenství. Pokud bychom jej zkapalnili, měl by lehce namodralou barvu. Od toho je i odvozen modrý pruh, jímž jsou označeny kyslíkové láhve.

Je těžší než vzduch, takže zůstává při zemi a my jej můžeme dýchat.

Do stabilní elektronové konfigurace se může dostat přijetím dvou elektronů, vytvořením dvojné vazby nebo sloučením s vodíkem za vzniku hydroxidového aniontu OH-.

Reaguje se všemi prvky a způsobuje oxidaci, je to tedy velmi silné oxidační činidlo.

Příprava kyslíku

Kyslík můžeme vyrobit tepelným rozkladem různých látek:

VÝROBA KYSLÍKU TEPELNÝM ROZKLADEM OXIDU RTUŤNATÉHO.   2 HgO → 2 Hg + O2

VÝROBA KYSLÍKU TEPELNÝM ROZKLADEM MANGANISTANU DRASELNÉHO.    2 KMnO4 → K2MnO4 + MnO2 + O2

VÝROBA KYSLÍKU TEPELNÝM ROZKLADEM CHLOREČNANU DRASELNÉHO.    2 KClO3 → 2 KCl + 3 O2

VÝROBA KYSLÍKU ROZKLADEM PEROXIDU VODÍKU.   2 H2O2 → 2 H2O + O2, katalyzátor MnO2.
Jako katalyzátor funguje i enzym peroxidáza, který je obsažen v krvi. Proto se peroxid vodíku používá na ošetření ran.

Průmyslově se kyslík připravuje frakční destilací zkapalněného vzduchu o teplotě -200°C.

Použití kyslíku

Velmi často se kyslík používá při výrobě rud k jejich pražení. Je také potřeba k vytvoření kyslíkovodíkového a kyslíkoacetylenového plamene, které se využívají při řezání a svařování kovů.

Kyslík se také dává do dýchacích přístrojů, které používají například potápěči. V těchto lahvích však není čistý kyslík, je míchán s jinými plyny, třeba s dusíkem.

V neposlední řadě by se bez kyslíku neobešly raketové motory, které si jím nahrazují atmosférický kyslík, který ve vesmíru není přítomný a který je nutný pro spalování raketového paliva.

Oxidy

Oxidy jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku a jiného prvku. Dělí se podle různých kritérií.

  1. kyselinotvorné oxidy

    • molekulové oxidy a oxidy kovů s ox.č. větším než V (pravá část PSP)
    • reagují s vodou za vzniku kyselin
    • SO2 a NOX způsobují kyselé deště
    • oxid uhelnatý CO a oxid dusný N2O s vodou nereagují
    • pokud oxid není ve vodě rozpustný, reaguje se zásadou na sůl: SiO2 + 2NaOH → Na2SiO3 + H2O

  1. zásadotvorné oxidy

    • iontové oxidy a oxidy kovů s ox.č. menším než V (levá část PSP)
    • reagují s vodou za vzniku hydroxidů: CaO + H2O → Ca(OH)2
    • pokud je oxid ve vodě nerozpustný, reaguje s kyselinou za vzniku soli

  1. amfoterní oxidy

    • oxidy kovů s atomovou strukturou a menšími oxidačními čísly (střed PSP, např. Al, Zn)
    • s kyselinami reagují jako zásady: ZnO + 2HCl → ZnCl2 + H2O
    • se zásadami reagují jako kyseliny (musím připsat molekulu vody, protože vznikne komplexní sloučenina): Al2O3 + 2KOH + 3H2O → 2K[Al(OH)4]

Peroxidy

obsahují anion O22-   (vazby vypadají takto: -O-O-)

PEROXID VODÍKU (H2O2)

  • bělidlo, dezinfekce (koncentrace cca 3%)
  • oxidační činidlo (koncentrace až 40%)
  • prodané množství se eviduje, protože se z něj dá vyrobit bomba
  • rozklad H2O2: místo burelu můžeme jako katalyzátor použít zmiňovanou peroxidázu


  • >>    Velmi důležitou sloučeninou obsahující kyslík je také voda. O té píšeme v samostatné kapitole Voda.


    David, Jirka

    
    Priestley

    spoluobjevitel kyslíku, Joseph Priestley

    

    Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.