Ve 4. až 5. století se křesťanství rozšířilo i za hranice Římské říše. Většina barbarů (jak jim říkali Římané) byla zpočátku pohanská, ale i barbarští náčelníci a jiní vládci si brzy uvědomili, jak užitečná víra to křesťanství vlastně je. Církev pak byla jednou z mála organizací, které přežily i zánik Západořímské říše.
ZPÁTKY
Přijetí a zavedení křesťanství v Římském císařství a zánik západořímské říše jsou popsány v kapitole Dominát a zánik impéria.Společnost křesťanů věřila, že rovnost ve společnosti nastane až po smrti. Za života byla rozdělena do tří skupin:
Duchovenstvo ale začalo skupovat pozemky a účastnit se bitev, čímž se pomalu mísilo s tím světským (neduchovním) světem. To se nelíbilo jistým skupinám, které buďto utíkaly ze společnosti, aby se z nich mohli stát poustevníci, nebo zakládaly mnišské řády - takzvané řehole. Prvním takovým mnišským řádem byl řád benediktinský, založený svatým Benediktem z Nursie (v dnešní Itálii). Benediktini založili první mužský klášter v Evropě, a to na kopci Monte Casino jižně od Říma. V 10. století pak založili i první český mužský klášter - Břevnovský klášter v Praze.
ORA ET LABORA
Motto benediktinských mnichů, přeloženo z latiny znamená "modli se a pracuj".Církev to přijala, a tak začaly postupem času vznikat další a další řády, například:
V čele mužských řádů stojí opat, v čele ženských abatyše.
Otcem všech křesťanů je papež. Pod něj spadají arcibiskupové, kteří spravují arcidiecéze. Pod arcibiskupy spadají biskupové, kteří spravují biskupství. Pod ně patří faráři, kteří spravují farnosti. Mnišské řády stály mimo tuto hierarchii, byly relativně samostatné - podléhali jen papeži.
Církev měla dvě střediska - papež sídlil v Římě, ale za centrum církve se považovala i Konstantinopol. Tato města se začala vzájemně nadřazovat, což vedlo k prvnímu křesťanskému schizmatu v devátém století a roku 1054 k rozdělení církve na:
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.