.

MÍNOJSKÁ KRÉTA 


Úplně první evropská civilizace sídlila na ostrově Kréta, to je jižně od pevninského Řecka. Podle mýtického krále jménem Mínos, který tu vládl, se jí říká civilizace mínojská. Vznikla někdy v první polovině 3. tisíciletí př.n.l. souběžně s jinou civiliziací na Kykladských ostrovech - její sídlo bylo na ostrově Délos a dochovalo se nám z ní jen pár mramorových sošek žen. Do roku 2000 př.n.l. obě postupně splynuly.

Přestože byla mínojská civilizace velmi vyspělá, téměř nic o ní nevíme. Největším problémem při získávání informací je písmo: Kréťané používali dva druhy písma: lineární písmo A a lineární písmo B. To první jsme zatím nedokázali rozluštit a z toho druhého se dochovaly prakticky jen obchodní spisy. Můžeme čerpat ještě z vykopávek britského archeologa Arthura Evanse, ale tím nám zdroje informací pomalu končí.

Královské labyrinty

Do konce třetího tisíciletí př.n.l. se rozvíjela řemesla a místní obyvatelé začali používat měděné a později i bronzové nástroje. Už tehdy si stavěli ústřední topení, splachovací záchody a odpadní systémy. Na začátku druhého tisíciletí př.n.l. se na Krétě začaly objevovat první paláce - třeba Knóssos (ten nechal Artuhr Evans zrekonstruovat), Faistos nebo Mallia - a u nich se soustřeďovalo obyvatelstvo, takže tam vznikala města. Z paláců se tedy stala důležitá střediska a proto mluvíme o tomto období jako o tzv. "období prvních paláců".

  POJEM LABYRINT

Palácům se podle královského symbolu oboustranné sekery (labrys) říkalo "labyrinty". Byly to obrovské budovy se spoustou místností (ten největší palác v Knóssu měl možná i tisíc pokojů), a proto se dnes tohle slovo používá pro jakékoliv místo, kde se můžete snadno ztratit.

Uctívání býků a žen

Jako jedni z prvních používali hrnčířský kruh a vyráběli typické červeno-černo-bílé nádoby s obrázky zvířat - hlavně býků, kteří byli posvátní. Zdejší polyteistické náboženství mělo jenom ženské bohyně a ženy obecně měly na Krétě vysoké postavení, mohly se stát například i kněžkami.

  LEGENDA O MÍNOTAUROVI

Zmiňovaný mýtický král Mínos jednou nechtěl obětovat bohu moří Poseidónovi býka, a za ho bůh samozřejmě potrestal: žena mu porodila prazvláštního syna - člověka s býčí hlavou, zvaného Mínotaurus. Král ho zavřel do labyrintu v Knóssu a pravidelně ho krmil mladými Athéňany, dokud nepřišla řada na Thésea. Ten od královské dcery Ariadny dostal kouzelný meč a klubko niti, které na cestě labyrintem postupně odmotával. Mečem Mínotaura zabil a pak se díky niti dostal z bludiště ven.

Dvě velké rány

Přibližně kolem roku 1700 př.n.l. nejspíš zasáhlo Krétu velmi silné zemětřesení a skoro všechny paláce zničilo. Kréťané si je ale vybudovali znova, stavěli i další monumentální budovy a malovali na ně fresky. Tomu říkáme "období druhých paláců" a trvalo to až do 15. století př.n.l., kdy na Krétu vtrhli Achájové z mykénského Řecka a mínojskou civilizaci pohltili. Chvíli nato navíc palác v Knóssu vyhořel.


  VPŘED

Kde se tu vzali Achájové? A co je to "mykénské Řecko"? Odpovědi se ukrývají v následující kapitole řeckých dějin: Homérské a archaické Řecko.

Jirka


Knossos - North Portico 02

zbytky paláce Knóssos

AMI - Kamaresvase 1

mínojská keramika

Zakros bull's head rhyton archnmus Heraklion

roh na pití z Kato Zakros

Bull leaping minoan fresco archmus Heraklion

rituál skákání přes býka na dobové fresce



Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.