HOMÉRSKÉ A ARCHAICKÉ ŘECKO 

Na přelomu 3. a 2. tisíciletí př.n.l. zničil kmen zvaný Achájové heladskou kulturu na řecké pevnině a vytvořil si tu vlastní "mykénskou civilizaci". Ta je nazvána podle důležitého města Mykény. V Mykénách, Thébách i dalších městech postavili Achájové paláce, ale narozdíl od těch krétských je opevnili. Také čile obchodovali po moři, zakládali osady v dnešní Itálii i Turecku, ale pak je ve 12. století př.n.l. vytlačily další kmeny. Někteří Achájové se přesunuli na Krétu a tam se smíchali s místní mínojskou civilizací.

Na hraně historie a mýtu

A kdo že to zahnal Mykéňany pryč? Nejprve mořské národy a pak ještě Dórové a severozápadní Řekové. Tím začalo tzv. "temné" nebo také "homérské" období řeckých dějin. Datuje se přibližně takhle: od 11. do 9. století př.n.l. Proč se mu říká "temné"? Protože tyhle kmeny asi neuměly vůbec psát, takže o této době skoro nic nevíme. A proč "homérské"? Protože to, co víme, údajně pochází od nejstaršího řeckého básníka Homéra. Jeho dva eposy - Ilias a Odysseia - se totiž vyprávěním předávaly z generace na generaci tak dlouho, než se zase psát začalo. Netušíme, na kolik byly tyto příběhy pravdivé, ale nějaký historický základ určitě měly.

Co se změnilo v době archaické

V homérském období ještě nebyly žádné městské státy, ale jen fratrie - vesnické rody zemědělců, které se formovaly do kmenů neboli fýl. Volenému vůdci takového kmene se říkalo basileos. To se ale změnilo v období archaickém, tedy mezi lety 800 a 500 př.n.l. Kmeny po celém Řecku už tehdy používaly podobný jazyk i písmo, vyznávaly stejné polyteistické náboženství a místo basilea se k vládě dostala aristokracie - bohatá vrstva pojmenovaná podle řeckého slova "aristos", tedy "nejlepší". Řekové se sice nespojili do jednotného státu, ale vytvořili aspoň "polis" neboli městské státy - velká města jako Athény a Sparta ovládala svoje okolí, takže to bylo jako takové malinkaté státy.

Možná se polis nespojily taky proto, že je Řecko dost členité - tu hory, tady ostrov a támhle poloostrov. V takových horkých horách se kromě pěstování oliv moc nedařilo ani zemědělství, a tak se Řekové soustředili spíš na rybolov a obchod.

Pryč z Řecka

V 10. století př.n.l. začali Achájové kvůli tomuhle nedostatku půdy kolonizovat nejprve ostrovy v Egejském moři a pak i západní pobřeží Malé Asie (dnešního Turecka). Říká se tomu iónská kolonizace, protože tyhle břehy obsadil hlavně kmene Iónové. V 9. století př.n.l. pak Řekové přejali fénickou abecedu. V archaickém období hledali další území na západě: v jižní Itálii založili Neapol (to znamená "nová polis") a ve Francii Marseille. A několik řeckých osad vzniklo také v dnešním Bulharsku nebo na Krymu, to znamená na pobřeží Černého moře.

Jirka