SPARTA 

Sparta je město na poloostrově Peloponés na jihu Řecka. Tomu městskému státu neboli polis, který Sparta ovládala, se někdy říkalo Lakedaimón podle legendárního zakladatele města a byl ještě větší než ten kolem Athén.

Tři typy obyvatel

Sparta je známá hlavně svou armádou a tvrdou výchovou - ne nadarmo se dodnes používá spojení "spartánská výchova". Na boj se připravovali prakticky všichni svobodní spartští muži a o všechnu práci se museli starat Heilóti - to byli otroci zajatí v sousedních krajích a početně jich bylo v Lakedaimónu víc než samotných Sparťanů. Všichni otroci byli majetkem státu a byli rodinám přidělováni. Poslední důležitou skupinou byli "perioikové" - obyvatelé menších měst kolem Sparty. Ti byli narozdíl od Heilótů svobodní, měli vlastní zákony a zvyky a starali se o řemesla a obchod. Mimo tyto tři skupiny tu byli ještě starci a umělci. Ženy se buď staraly o domácnost anebo se ve volném čase vzdělávaly. Sparťané si mezi sebou neplatili penězi, ty se používaly jen ve stycích s jinými polis.

Sofistikovaný politický systém

V čele Sparty stáli dva archagéti - takoví králové vybíraní ze dvou šlechtických rodů. Krále i všechny ostatní Sparťany kontrolovalo pět eforů, kteří byli voleni na jeden rok. Rada gerúsia soudila nejhorší zločiny, navrhovala zákony a skládala se z těch dvou králů plus dvaceti osmi starců (gerontů). A nesmíme zapomenout na sněm všech Sparťanů nad 30 let, tomu se říkalo apella a jeho úkolem bylo hlasovat o zákonech.

Výchova k odvaze

Teď k té proslulé spartánské výchově... Už od útlého věku - od pěti nebo sedmi let - se každý spartský chlapec cvičil v táboře, kterému se říkalo gymnasion. V 18 letech pak musel každý podstoupit zkoušku dospělosti a až do svých 30 let muži nemohli na sněm, ani nesměli navštěvovat svoji rodinu.

Spartští válečníci vždy nosili rudé pláště, aby nebyly vidět jejich krvácející rány, a údajně také jedli polévku z býčí krve. Před odchodem do bitvy manželky svým mužům říkali, ať se vrátí "se štítem nebo na štítě" - buď vítězní nebo padlí.

Jirka