OBČANSKÁ VÁLKA V USA 

Od vyhlášení nezávislosti se Spojené státy americké pěkně rozrostly. Osadníci postupně pronikali dál na západ a střetávali se tam s indiány, kteří žili kočovným životem, poněvadž dosud neobjevili zemědělství. V roce 1812 vedli Američané válku o hranici s Kanadou, která se ustálila na 49. severní rovnoběžce. Některá území odkoupili - třeba Louisianu od Napoleona a Floridu od Španělska. Nové Mexiko a Kalifornii získali na konci 40. let ve válce s Mexikem a Texas se k nim připojil z vlastní vůle. V roce 1860 už se USA skládaly ze 33 států.

Sever a Jih

V jižních státech pocházela většina zemědělské produkce z velkostatků a plantáží, na nichž otroci sbírali bavlnu nebo pěstovali tabák a rýži. Především bavlna se pak dobře prodávala do Anglie, takže Jih necítil potřebu stavět továrny a nezajímal se o průmysl. Severní část spojených států byla jiná - demokratičtější, zbožnější a orientovaná na průmysl. Místní plodiny pocházely hlavně z menších rodinných farem. Otroků tu bylo méně a byli svobodnější, protože jejich zneužívání pro práci se tu považovalo za nemravné. Proto také docela dost otroků utíkalo z jižních plantáží na sever a do Kanady, třeba díky tzv. "Underground railroad" ("Podzemní železnici") - tajné síti cest a předávacích míst.

Sílící hlasy proti otrokářství

Když Otcové zakladatelé před půl stoletím sepisovali ústavu, o otroctví se nezmiňovali, a od té doby se nic nezměnilo, protože Kongres byl plný bohatých velkostatkářů, kteří neměli důvod proti otroctví něco dělat.

V 60. letech 19. století se ale z otrokářství stala příčina války. Čím dál tím víc Američanů se proti němu ozývalo. Vznikala různá "abolicionistická" hnutí (z angl. "abolition", tedy "zrušení") a jeden obzvlášť přesvědčený odpůrce jménem John Brown se v říjnu 1859 pokusil zmocnit pušek ve zbrojnici v Harpers Ferry, aby je mohl dát otrokům. Byl ale chycen a odsouzen k smrti.

Mezitím roku 1854 vznikla vedle demokratů druhá velká politická strana - republikáni. Mezi jejími členy byli hlavně podnikatelé, farmáři a dělníci ze Severu, takže převážně ti, kteří by otroctví nejraději zrušili. V prezidentských volbách v roce 1860 zvítězil republikán Abraham Lincoln, který měl zákaz otrokářství dokonce ve svém volebním programu.

Odtrhnout se a pak tam vtrhnout

Pro plantážníky na Jihu to začalo vypadat bledě, a tak začaly jižní státy z federace postupně vystupovat. V prosinci 1860 se jako první odtrhla Jižní Karolína a velmi brzy ji následovaly Mississippi, Florida, Alabama, Georgia a Louisiana. V únoru tyhle státy vytvořily tzv. Konfederaci a další se k ní postupně přidávaly. Zvolili si vlastního prezidenta (Jeffersona Davise) a hlavní město (Richmond ve Virginii). To, co ze Spojených států zbylo, se označovalo jako Unie.

Lincoln byl z takového štěpení Spojených států nešťastný, a tak vyvolal válku s cílem Unii a Konfederaci slepit zpátky. Tvrdil, že o otroctví mu vůbec nešlo. První výstřely padly v dubnu 1861 u pevnosti Fort Sumter, která patřila Unii, ale ležela blízko konfederačního přístavu Charleston. Posádka pevnosti se po čtrnácti dnech konfederačním vojákům vzdala.

V červenci proběhla bitva na železničním křížení Bull Run u Washingtonu. Seveřané moc nevěděli, co od toho čekat, a tak mnoho rodin unijních vojáků přišlo k bojišti jako na piknik. Vojáci Konfederace přesvědčivě zvítězili, ale vyčerpali se, takže nemohli hned zaútočit na Washington. V roce 1862 se síly vyrovnaly a výsledky bitev byly buď střídavé nebo nerozhodné.

Zvrat v roce 1863

1. ledna 1863 prezident Lincoln vydal zákon o zrušení otroctví a Unie začala armádu doplňovat černošskými obyvateli. Také se na Severu začala rozdávat nová půda a konečně se objevili vojevůdci, kteří se mohli Leeovi rovnat - zmínit musíme unijní generály Granta a Shermana.

Rozhodující byla bitva u Gettysburgu v červenci 1863, kde Grant poprvé dovedl Sever k podstatnému vítězství. Unie se také zmocnila pevnosti Vicksburg, čímž vlastně získala řeku Mississippi a tím pádem oddělila Louisianu a Arkansas od východní části Jihu. Dalším úspěchem Unie byla blokace jižanských přístavů.

V roce 1864 se Sherman (ovšem na Grantův rozkaz) se svojí armádou vydal z Kentucky na pochod Georgiou k přístavu Savannah. Cestou jeho vojáci pálili, co se dalo, včetně dřevěných vesnic a vojenských budov ve městě Atlanta. Válka Severu proti Jihu skončila 9. dubna 1865, když generál Lee po bitvě u Appomattoxu odevzdal svoji šavli Grantovi.

Ze země zemědělců k důmyslu průmyslu

Z tehdejšího pohledu šlo o velice "moderní" válku. Obě strany používaly opakovací střelné zbraně, komunikovaly přes telegraf, vojáci se přepravovali železnicí a využívaly se i ponorky. Zároveň to byla pro Spojené státy nejsmrtelnější válka - padlo v ní více Američanů než v první a druhé světové válce dohromady. Spojené státy byly obnoveny a jejich vláda začala pracovat na patnáctileté "rekonstrukci", tedy na vyrovnání rozdílů mezi Severem a Jihem. Na jihu se kupříkladu začalo investovat a stavět a celé Spojené státy se velmi rychle přesouvaly od zemědělství k průmyslu. Na konci 19. století ekonomicky rostly rychleji než Velká Británie.

Jižané se také museli smířit se zrušením otroctví, ale zpočátku na mnoha farmách otroci zůstali, protože bez peněz neměli jinou možnost. Černošští obyvatelé každopádně stále nebyli považováni za rovné bělochům - rasová segregace přetrvávala a vznikaly rasistické organizace jako Ku-klux-klan (KKK), který prosazoval nadvládu bělochů.

Jirka