AMERICKÁ VÁLKA ZA NEZÁVISLOST 

V roce 1620 založili angličtí puritáni z lodi Mayflower první stálou anglickou osadu v Americe a pojmenovali ji Plymouth, tedy stejně jako město, z něhož vypluli. O pět let později založili Holanďané Nový Amsterdam (na místě dnešního New Yorku). Španělům kromě střední a jižní Ameriky patřily také dnešní Kalifornie, Texas a Florida. Louisiana byla francouzská (pojmenovaná podle krále Ludvíka, francouzsky Louis) a pár Němců byste tehdy na území dnešních Spojených států také našli. Nejvíc osadníků bylo každopádně z Anglie, takže na ně se zaměříme.

Amerika jakožto zdroj příjmů

Americké osady neměly moc svobody - řídil je anglický parlament, ve kterém neseděl jediný americký zástupce. Anglie sháněla peníze po náročné sedmileté válce a hodlala zbohatnout právě na Americe: Kolonisté nesměli obchodovat s kýmkoliv jiným než s Anglií (je pro to slovíčko: "merkantilismus"), za dovážený anglický cukr a čaj platili clo a za noviny a smlouvy vybírala Anglie daně podle "kolkového zákona". Američtí obyvatelé měli financovat také desetitisícovou anglickou armádu, která je hlídala, a od roku 1763 jim bylo ještě zakázáno překračovat Appalačské pohoří a rozebírat si půdu na západ od něj.

Dalším skvělým byznysem bylo pro Anglii otrokářství, které se stalo druhým největším příjmem podnikatelů po tradičním textilním průmyslu. Nejběžnějším způsobem živobytí v Americe totiž byly rodinné farmy. Zejména v jižních anglických koloniích se na obřích statcích a plantážích pěstovaly tabák, bavlna a rýže a farmáři si na tuto práci najímali otroky dovezené z Afriky.

Odpor, bojkot, protesty,...

Anglie zkrátka omezovala svobodu podnikání, vybírala stále větší částky a ani nenechala americké osadníky rozhodovat si o svých věcech v parlamentu. Rostoucí odpor kolonistů byl pochopitelný a podnítil vznik organizací, jakými byly třeba "Synové svobody" a "Dcery svobody". Když v roce 1767 Anglie zavedla nová cla na papír, sklo a čaj (tzv. Townshendovými zákony), začali se osadníci bouřit a anglické zboží bojkotovat. Přestože parlament většinu cel hned zrušil, protesty nepřestaly.

... válka!

V září 1774 se osadníci sešli ve Philadelphii na tzv. Prvním kontinentálním kongresu, kde sepsali "Deklaraci práv a stížností". O nezávislosti zatím neuvažovali, chtěli si jen sami řídit některé své záležitosti a svobodně podnikat a obchodovat. Anglický král Jiří III. ovšem odmítal vyjednávat a raději najal německé vojáky a připravil se na válečný střet. Američtí dobrovolníci také utvořili milice zvané "minutemen" a ty se u Concorde střetly s anglickou armádou. Válka vypukla.

Druhý kontinentální kongres v květnu 1775 se už choval jako takový nový parlament osadníků: vydal rozkazy dobrovolným vojákům, do jejich čela postavil George Washingtona a vyslal do Evropy diplomaty, aby sehnali sponzory. Třeba Benjamin Franklin úspěšně přesvědčil Ludvíka XVI., aby osadníkům pomohl. Washingtonovo vojsko sice mělo mizernou morálku, vojáci se střetů báli a pořád utíkali, ale podařilo se jim udržet přístavy.

Což takhle rovnou nezávislost?

Thomas Paine pak roku 1776 sepsal brožurku "Common Sense", v níž pomocí jednoduchých morálních argumentů vysvětlil, že každý národ má právo na samostatnost. Američané přestali bojovat za spravedlnost a začali válčit za nezávislost. Advokát Thomas Jefferson spolu s Franklinem, Adamsem a dalšími vydal 4. července 1776 "Prohlášení o nezávislosti a unii", které obsahovalo i seznam lidských práv a svobod, zásadu rovnosti, právo na vzpoury proti vládě atd. Tento den se ve Spojených státech každoročně oslavuje jako Den nezávislosti.

Rozhodující podpora z Evropy

Tahle myšlenka nadchla i Evropany a mnoho z nich se rozhodlo odplout do Ameriky a postavit se po bok statečným osadníkům. Vítězství kolonistů v bitvě u Saratogy roku 1777 přesvědčilo i Francii, která poslala Američanům zbraně a markýze de La Fayette. K francouzské podpoře se přidalo i Španělsko a Holandsko. Roku 1781 se osadníkům povedlo obklíčit jádro anglických vojsk u Yorktownu, odříznout jim ústup po vodě a donutit jejich velitele Cornwallise kapitulovat. Anglie v roce 1783 americkou nezávislost uznala podepsáním Pařížského míru.

Nová demokratická země

Američané se nejprve nemohli dohodnout, jestli svých třináct kolonií spojí do jednoho centralizovaného státu anebo jestli vytvoří jakousi federaci. Rozhodli se pro druhou možnost. Roku 1787 konečně dopsali ústavu, která řešila finance, zahraniční politiku a další společné věci, zatímco ostatní zákony si mohla každá z kolonií sepsat sama.

Hlavním městem byla zpočátku Philadelphia, ale začala se budovat nová metropole, která pak dostala podle prezidenta jméno Washington. Dodnes je hlavním městem USA. Všichni daně platící muži mohli volit a vyznávat libovolné náboženství, ale ústava (a tedy ani ústavní práva) zatím neplatila na indiánské a černošské obyvatele.

Jirka