RAKOUSKO MEZI 1851 A 1867 

Bachovský absolutismus

Silvestrovské patenty z 31. prosince 1851 nastolily v Rakouském císařství (Habsburské monarchii) Bachovský absolutismus. Císařem byl František Josef I., ale neoabsolutisticky vládne Alexander Bach. Bachovský absolutismus se od Metternichovského absolutismu liší. Oba dva sice uplatňují cenzuru a organizují tajnou policii, ale za Bacha alespoň fungoval kapitalismus, neexistovala cla a bylo možné liberálně hospodařit. Bach měl také dohled nad výkupem z roboty a vybudoval státní správu (kraje, okresy, obce).

Roku 1859 byl Alexander Bach propuštěn z vlády kvůli porážce Rakouska Francií v bitvě u Solferina. Rakousko ztrácí Lombardii a o sedm let později (1866) i Benátsko v prusko-rakouských válkách.

Říjnový diplom a Schmerlingova ústava

20. října 1860 vydává císař František Josef I. "Říjnový diplom". Císař zůstává, ale vzdává se absolutistické vlády, čímž se z Rakouského císařství stává konstituční monarchie. Vzniká parlament (Říšská rada za celou zemi a zemské sněmy jednotlivých států).

Roku 1861 jsou Schmerlingovou ústavou (též Únorovou ústavou) stvrzeny Zemské sněmy volené dle výše majetku a dvoukomorový parlament:

• panská komora (volena císařem)
• poslanecká komora

Je obnovena spolková činnost a vznikají tak ové politické strany.

Rakousko-uherské vyrovnání

Roku 1867 bylo ústavou strvzeno tzv. "Rakousko-uherské vyrovnání". Rakouské císařství se proměnilo na Rakousko-Uhersko. Dva samostatné státy, kterým vládne jeden král - František Josef I., který jmenoval Uherský sněm a uherskou vládu. Tomuto stavu se říká "dualismus". Dva státy Rakouska-Uherska tedy byly:

• Předlitavsko (Rakousko): rakouské země, české země, Dalmácie, hlavním městem byla Vídeň
• Zalitavsko (Uhersko): Uhry, Chorvatsko, Slavonie, hlavním městem byla Budapešť
• hranicí mezi těmito státy byla řeka Litava

---

archivní výpisky ze starého webu, časem je zaktualizujeme automatické formátování