V této kapitole se bavíme o 3. století př.n.l. až 1. století n.l. Literatura starého Říma se začala rozvíjet až po styku s tou řeckou. Římané nestáli o filozofické a etické texty tak jako Řekové, chtěli se hlavně bavit. Proto byly zpočátku oblíbené hlavně komedie, zatímco tragédie se neujaly. Oblíbené byly také gladiátorské hry, závody v cirku apod.
Livius ANDRONICUS byl původem řecký otrok, který dostal svobodu. Nejprve jen překládal Odysseu a další řecká díla, čímž dal podnět ke vzniku římského dramatu. Založil školu a vyučoval na ní.
Hry se musely přizpůsobit nenáročnému publiku. Šlo často o improvizaci a jednoduché komické situace, herci nosili kostýmy a masky.
Titus Maccius PLAUTUS byl římský dramatik i herec, hlavně autor komedií, jež přebíral z Řecka a originálně je přetvářel pro římského diváka. Lišák Pseudolus je o prohnaném otroku a Komedie o hrnci byla předlohou pro Moliérova Lakomce.
DĚJ DÍLA "KOMEDIE O HRNCI"
Stařec Euklio nalezne poklad ukrytý v hrnci. Má strach, aby o něj nepřišel, proto jej stále přemisťuje. Bohatý soused chce Eukliovi pomoci a nabízí mu, že si vezme jeho dceru bez věna. Ta však miluje Lykonida. Lykonidův otrok, aby milencům pomohl, Eukliovi poklad ukradne a potom... závěr hry se nedochoval, ale vše asi dobře skončí.Marcus Porcius CATO byl prozaik, politik a básník. V díle Počátky popisuje nejstarší dějiny až do jeho současnosti. Tento popis však není příliš objektivní, je zřetelný Catův odpor vůči Řekům a všemu řeckému.
Marcus Tullius CICERO byl jeden z nejvýznamnějších římských řečníků a důsledný zastánce republikánského zřízení. Napsal třeba Tuskulské hovory, teoretický spis O řečníkovi (dobrý řečník má být vzdělaný ve filozofii, v právu, v psychologii i v historii), proslulý politický projev Čtyři řeči proti Catilinovi o Catilinově spiknutí, a politicko-filozofický spis O státě, kde navrhuje republikánštější ústavu.
Gaius Iulius CAESAR byl považován za kvalitního řečníka a spisovatele. Známé jsou třeba jeho Zápisky o válce galské a Zápisky o válce občanské.
Publius VERGILIUS Maro byl slavný římský básník. Zpěvy pastýřské (Bucolica) popisují pěstování obilí a obdělávání půdy, vinohradnictví, chov dobytka, včelařství a obsahují praktické rady. Tato sbírka Vergilia proslavila. Zpěvy rolnické (Georgica) jsou naučná báseň z vesnického prostředí, plná obdivu a lásky k venkovu a rodné zemi. A Aeneis je epos o trojském hrdinovi Aeneovi, který se po pádu Tróje vydal na pokyn bohů na obtížnou cestu, aby pro sebe a své druhy nalezl novou vlast. Nakonec založil sídlo latinského národa.
Dalším velkým básníkem byl Publius OVIDIUS Naso. Z příkazu císaře Augusta opustil Řím a žil 10 let ve vyhnanství. Jeho epická skladba Proměny je plná všech možných i nemožných proměn a bájí maloasijského, řeckého i římského původu. V každém z mnoha příběhů se lidé a věci mění na něco jiného. Veršované Umění milovat (Ars amatoria) dává rady mladým mužům, jak získat srdce ženy, a naopak. Listy heroin obsahují 21 fiktivních dopisů, z nichž většinu posílají ženy milencům nebo manželům a hlavní ideou je věrnost lásce. Sbírku Žalozpěvy (Tristia) napsal ve vyhnanství, vyjádřuje v ní žal nad vlastním osudem, stesk po rodině i vlasti. Tato sbírka ustálila žánrovou podobu elegie.
Lucius SENECA byl římský filozof, dramatik a politik, hlavní představitel římské tragédie. Na základě vlastních zkušeností sepsal Listy Luciliovi o základech morálních principů, hájí zde myšlenku rovnosti lidí a klade důraz na plnění povinností, které má člověk k sobě samému i k ostatním. Ve filozofickém spisu O duševním klidu vycházel ze stoicistických myšlenek.
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.