ZPÁTKY
Obecné znaky romantismu najdete v kapitole Romantismus obecně.Za "otce romantismu" je považován Lord George Gordon BYRON [Džordž Gordn Bajrn]. Narodil se do aristokratické rodiny a ještě zdědil jmění po příbuzných, takže se určitě neměl špatně. V obličeji byl prý hezký, ale celý život kulhal, čímž se každopádně nenechal omezovat a hodně sportoval. Rád utrácel a upozorňoval na sebe - údajně chodil na procházky s medvědem. Brzy z Anglie vycestoval a dlouho se toulal po Evropě. Při svém putování podporoval různá revoluční hnutí usilující o samostatnost a nezávislost. Jeho život je zahalen mnoha tajemstvími, hlavně proto, že on sám o sobě šířil mýty a provokoval společnost. Nezemřel na bojišti, jak si přál, ale v polním lazaretu, možná na tyfus nebo na malárii.
Byron byl autorem revolučního romantismu (viz Romantismus obecně) a zakladatelem nového útvaru, tzv. "byronské povídky". Byronská povídka je lyricko-epická veršovaná skladba, jejíž děj je jen slabě naznačen a převažují spíše popisy a reflexivní pasáže (přemítání o minulosti).
Kromě těchto povídek napsal lyricko-epickou skladbu Childe Haroldova pouť o 4 zpěvech. Vydával ji postupně po dobu čtyř let a dějově jde o takový autobiografický cestopis - Byron v ní popisuje pouť Evropou (od Portugalska přes Řecko, Belgii a Alpy do Itálie) a shrnuje evropskou kulturu. Hlavním hrdinou je Childe Harold (Childe je anglický titul kandidáta na rytíře), který je znechucen Anglií a chováním vyšší společnosti, a jediné, co mu dělá radost, je cestování. Právě z Harolda se stal prototyp romantického hrdiny.
Percy Bysshe SHELLEY [Persy Byš Šely] pocházel ze šlechtické rodiny a chvíli studoval na Oxfordu, jenže ho po krátké době vyloučili, protože napsal stať o nezbytnosti ateismu. Otec se pokoušel dostat Percyho zpátky na školu, Percy ale vztahy s otcem přerušil a s manželkou a její sestrou se usadil ve Švýcarsku. Ta manželčina sestra byla přítelkyně Lorda Byrona a i sám Percy se s Byronem znal. Zemřel na jachtě.
Odpoutaný Prométheus je filozofické básnické drama (divadelní hra ve verších - opět mix literárních druhů, což je pro romantismus příznačné). Prométheus přivázaný ke skále v něm komunikuje s bohy a démony a marně vzdoruje řetězům, které si zasloužil, protože dal lidem oheň jako symbol kultivovanosti. Prométheus vzdoruje tak moc, až jsou bohové osudem sesazeni a lidé tak mají naději na svobodu. Dílo reaguje na společnost, filozofické otázky i aktuální témata.
Mary SHELLEY(OVÁ) [Mery Šely] byla manželka Percyho Shelleyho, jedna z prvních feministek. Její matka zemřela pár dní po jejím porodu, čímž byla Mary údajně traumatizovaná na celý život. Už ve 14 letech poznala ženatého Percyho, jehož těhotná manželka pak spáchala sebevraždu. Stejně tak dobrovolně zvolila smrt Maryina sestra, která se do Percyho také zamilovala.
Frankenstein neboli Moderní Prométheus je považován za první opravdové sci-fi (science fiction - žánr, v němž se vyskytují futuristické technologie nebo třeba mimozemské civilizace, oproti fantasy je děj sci-fi v budoucnu teoreticky možný). Podnětem k jeho sepsání byla sázka Mary s manželem a lordem Byronem - vsadili se, kdo napíše lepší hororovou povídku. Byron napsal povídku Vampír (předobraz ke Drákulovi), Mary napsala právě tohoto Frankensteina, Percy asi nic. Frankenstein je psán rámcovou kompozicí.
DĚJ DÍLA "FRANKENSTEIN NEBOLI MODERNÍ PROMÉTHEUS"
Příběh začíná u mořeplavce Waltona, který se chce nějak zasloužit lidstvu (což zjišťujeme z Waltonových dopisů sestře z jeho výpravy na severní pól). Walton na kře na severním pólu najde polomrtvého doktora Viktora Frankensteina, který ho varuje před Waltonovou touhou za jakoukoliv cenu něčeho dosáhnout a odrazuje ho od ní vyprávěním svého příběhu... I on (doktor Frankenstein) chtěl dosáhnout velkých věcí, za mlada byl zaujat pokusy s elektřinou, studoval anatomii a chemii a fyziku a snažil se přijít na to, jak oživit mrtvé. Obešel márnice a sesbíral části lidského těla, postavil z nich sešité Frankensteinovo monstrum a oživil ho elektrickým proudem. Uvědomil si, že je vzniklé monstrum odporné, a tak radši zdrhl. Pak ale zjistil, že monstrum také uteklo. Místo hledání monstra začal studovat jazyky a doufat, že už s ním nikdy nepřijde do styku. Monstrum uteklo do lesů, kradlo zásoby, ale pak si uvědomilo, že je krádež špatná a začalo jíst lesní plody. Dokonce pomáhalo okrádané rodině odklízet sníh. Naučilo se číst, ale lidé ho neměli rádi, což v něm vyvolalo smutek a touhu najít svého stvořitele. Monstrum a doktor Frankenstein se setkali se v horách a monstrum požádalo o přátelství. Po tom, co doktor odmítl, usmyslelo si monstrum, že by chtělo ošklivou monstro-ženu, aby nebylo samo. Frankenstein mu chtěl vyhovět, ale na poslední chvíli si uvědomil, co by se stalo, kdyby se rozmnožili, a před zraky monstra připravené ženské tělo zničil. Monstrum se v tuto chvíli změnilo v romantického záporáka a začalo vyvražďovat doktorovy přátele a jeho novomanželku. Po těchto tragédiích hledal Frankenstein monstrum po celé Evropě, aby ho zničil, stopoval ho až na severní pól, kde padl vysílen, dokud na něj nenarazil Walton. Po tom, co Waltonovi převypráví příběh, umírá Frankenstein vyčerpáním. Následující večer nachází Walton na lodi monstrum truchlící nad tělem doktora a prosící o odpuštění. Monstrum nakonec vyskakuje z lodi.Jane AUSTEN(OVÁ) [Džejn Ostn] se narodila jako sedmé dítě faráře, studovala na soukromé škole a pak napsala šest románů o rodinných vztazích, ve kterých vystupovaly sebevědomé ženské hrdinky. Dopodrobna rozpracovávala psychologie jednotlivých postav. Čerpala i ze svého sociálního života, který byl docela na úrovni.
Pýcha a předsudek je román o hledání vhodných manželů pro pět dcer, hlavními postavami se pak stanou Elizabeth Benettová a její pan Darcy. Dalším románem Jane Austenové je Rozum a cit. Ten vypráví o dvou sestrách - jedné rozumné, druhé citlivé. Nakonec se zjišťuje, že rozum a cit lze skloubit.
Walter SCOTT [Uoltr Skot] se narodil v Edinburghu ve Skotsku. Za mlada byl hodně nemocný a čas strávený na venkově věnoval seznamování se s historií Skotska. Živil se jako právník a sběratel lidových pověstí. Založil žánr historický román - do té doby se historie a dějiny používaly jen jako kulisy k povídkám a příběhům, a proto často byly fakticky daleko od pravdy. Scott se jako první pokusil o objektivní historii a ve svých románech dopodrobna líčil tradice, zvyky a způsob života prostých lidí. Jeho hrdinové byli často velmi vlastenečtí.
Jedním takovým historickým románem z anglického středověku byl Ivanhoe [Ajvnhou]. V něm se poprvé objevil Robin Hood - prototyp lidového hrdiny, který bohatým bral a chudým dával. V tomto díle se míchá romantismus (nešťastná láska, tajemný hrdina Wilfred v přestrojení,...) s realismem (objektivní popis tehdejšího života).
DĚJ DÍLA "IVANHOE"
Richard Lví srdce je zrovna na křížové výpravě mimo Anglii, a tak se vlády ujímá Jan Bezzemek. Křížové výpravy se účastní i jistý Wilfred z Ivanhoe, jehož šlechtický otec se ho zřekl. Když se pak poblíž sídla tohoto šlechtice koná rytířský turnaj, Wilfred se v převleku zúčastní. Nikdo ho nepozná a za pomoci přestrojeného Richarda Lvího srdce v turnaji zvítězí, ale se zraněním. Dostane se do péče židovského kupce Izáka, jehož dcera Rebeka se do Wilfreda zamiluje, a pak ho unesou na nepřátelský hrad, odkud ho opět zachrání Richard. Nakonec se Wilfred z Ivanhoe smíří se svým otcem, ožení se s otcovou schovankou a všichni jsou šťastní.
lord George Gordon Byron
obraz inspirovaný Byronovým dílem Childe Haroldova pouť
Percy Bysshe Shelley
Frankenstein na ilustraci v nepůvodním vydání knihy
_hires.jpg)
Jane Austenová
61metrový pomník Waltera Scotta v jeho rodném Edinburghu
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.