V první polovině 19. století se v Evropě rozšířil nový umělecký směr - romantismus. Jde o poslední umělecký směr, kterého se zúčastnila všechna odvětví umění. Další směry se už soustředily třeba jen na literaturu, nebo jen na obrazy.
ZPÁTKY
Na našem území probíhalo touto dobou národní obrození.ETYMOLOGIE SLOVA ROMANTICKÝ
Úplně na začátku bylo latinské označení pro město Řím - Roma. Z toho se vyvinulo francouzské označení pro literární text psaný v národním jazyce - romanz. Z toho pak vzniklo slovo "román" jako název literárního žánru a díky románu se poprvé začalo používat slovo "romantický". Původně ale znamenalo "jako z románu", tedy vymyšlený, vysněný, zidealizovaný, opak k "reálný". V době romantismu se používalo jako protiklad ke slovu "klasický", takže romantická díla byla moderní, bez klasických pravidel, autor s dílem mohl dělat, co jen chtěl. Dnes si pod pojmem "romantický" představíme lásku a romantiku.Romantismus klade důraz na city, emoce a autorskou svobodu - neexistují pravidla, jak psát, umělec si může dělat, co se mu zachce. Díky této autorské svobodě začaly vznikat smíšené žánry, takže například kombinace lyriky s epikou nebo prózy s poezií. Romantismus používá motivy tajemna (ať už tajemného prostředí, tajemných postav, nebo tajemných detektivních zápletek), panenské přírody a kontrastů, které navíc často prolíná (čím ošklivější osoba, tím bývá většinou lepším člověkem). Romantičtí umělci také obdivovali minulost a lidové umění, což se projevilo tvorbou mnoha historických románů a používáním lidové mluvy v přímé řeči a častými historismy a archaismy.
Správný romatický vzělanec věří jen vlastním citům, pohrdá matematikou a vzdělanými lidmi.
V romantické literatuře je častý spor mezi vnitřním světem ambiciózního hrdiny plného nadějí a reálným světem, který si hrdiny dostatečně nevšímá. Hrdina se tak vlastně dostává do konfliktu s dobou. Romantičtí autoři tenhle spor řešili dvěma způsoby:
Zástupci konzervativního romantismu brali tento rozpor jako daný a neměnný a hrdinu proto nechali raději utéct z reálného světa do jeho fantazií nebo do zidealizované minulosti.
V dílech revolučního romantismu se hrdina s rozporem nesmíří a aktivně svůj nesouhlas s fungováním světa dává najevo. Většinou ale marně.
To, že všichni prahnou po samostatnosti a svobodě, způsobila Velká francouzská revoluce na konci 18. století. Kolébkou romantismu ale byla Anglie. Konkrétní autory a jejich díla najdete v samostatných kapitolách, z nichž každá popisuje jeden stát:
VPŘED
Všechny zbarvené státy jsou odkazy na kapitoly o romantismu v nich. Romantismus byl v polovině 19. století vystřídán realismem.Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.