Verš je obvykle jeden řádek básně.
Vázaný verš je pravidelný - báseň má nějaký rytmus, který se stále opakuje, a nejbližší verše mají zpravidla stejný počet slabik. Vázané verše v češtině mají většinou přízvuk na lichých slabikách (protože přízvuk je v češtině na první slabice) - tomu se říká trochej. V jiných jazycích (třeba v němčině a řečtině) zase bývají přízvučné sudé slabiky - to je tzv. jamb. Ale když se chce, dá se jambem napsat i česká báseň, viz podrobnější popis u Máchova Máje.
PŘÍKLAD VÁZANÉHO VERŠE
Na topole nad jezerem(Vodník, Kytice, K. J. Erben)
Volný verš žádný rytmus a pravidelné střídání přízvuků nemá, řádky můžou být různě dlouhé a většinou se ani nerýmují. Poprvé jej použil Walt Whitman.
PŘÍKLAD VOLNÉHO VERŠE
Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené(Kvílení, A. Ginsberg)
Pokud má báseň vázaný verš, pravděpodobně se také rýmuje. To znamená, že několik veršů končí stejným zvukem, tedy stejnou nebo hodně podobnou slabikou, aby to znělo líp. Když verše končí úplně stejným slovem, říká se tomu absolutní rým. Podle toho, které řádky zvukově patří k sobě, rozlišujeme několik druhů rýmu:
PŘÍKLAD SDRUŽENÉHO RÝMU
Večer lehneš zdráva, svěží,(Vrba, Kytice, K. J. Erben)
PŘÍKLAD STŘÍDAVÉHO RÝMU
Malá, hnědá, tváři divé(Polednice, Kytice, K. J. Erben)
PŘÍKLAD PŘERÝVANÉHO RÝMU
„Nehoukej, nevolej,(Holoubek, Kytice, K. J. Erben)
PŘÍKLAD OBKROČNÉHO RÝMU
Běží žena, dolů běží,(Poklad, Kytice, K. J. Erben)
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.