- oficiální název: Ruská federace
- hlavní město: Moskva
- státní zřízení: republika, federace
- počet obyvatel: 146 mil. (nejlidnatější stát Evropy)
- úřední jazyk: ruština
- náboženství: 70 % pravoslavní křesťané, dále islám
- měna: ruský rubl
- rozloha: 17 100 000 km2 (největší stát světa, asi 11 % pevniny, táhne se přes 9 časových pásem)
POLOHA A ČLENĚNÍ
- obklopují ho tři oceány: Severní ledový oceán, Tichý oceán a Atlantský oceán
- leží na dvou světadílech - v Evropě i v Asii
- 80 % rozlohy Ruska leží v Asii, ale 80 % Rusů žije v Evropě
- smluvená hranice vede pohořím Ural, konkrétně takto: Karské moře - Bajdaracký záliv - východní úpatí Uralu - řeky Ural a Emba - pobřeží Kaspického moře - severní předhůří Kavkazu (Kumomanyčská sníženina) - Azovské moře
- Sibiř neboli "spící země" pokrývá 3/4 rozlohy Ruska - řídké osídlení, bažiny
- Beringův průliv dělí Rusko od Aljašky
- Kaliningradská oblast leží izolovaně při Baltském moři (mezi Litvou a Polskem)
- ostrovy: Sachalin (největší), Nová země, Severní ostrov
- poloostrovy:
- Čukotka - díky ní Rusko zasahuje na západní polokouli
- Kamčatka - sopečná činnost (např. sopka Ključevskaja)
- Tajmyr
- převážně rovinatý reliéf
- v evropské části hlavně nížiny, asijská část je hornatější
- Východoevropská nížina - největší v Evropě
- Kaspická nížina - zde leží nejnižší bod Evropy (-28 m n. m.)
- Západosibiřská rovina – jedna z největších nížin světa, bažinatá
- pohoří Kavkaz mezi Černým a Kaspickým mořem - nejvyšší ruská hora Elbrus (5642 m n. m.)
- dále Verchojanské a Kolymské pohoří v asijské části
PŘÍRODA
- v Rusku se nachází pětina světových lesů
- v evropské části hlavně smíšené a listnaté
- problémem jsou lesní požáry a těžba dřeva v tajze na Sibiři
- dále stepi, na Sibiři tajga (zdejší lesy jsou "plícemi Eurasie"), na severu tundra a polární pustiny
- skoro 2/3 povrchu pokrývá permafrost (pásmo věčně zmrzlé půdy) - hlavně Sibiř a Dálný východ
- řeky:
- Volha - nejdelší a nejvodnatější řeka Evropy, četné nádrže, ústí do Kaspického moře (což je největší jezero světa)
- veletok Ob-Irtyš – 7. nejdelší řeka světa
- Amur - největší přítok Tichého oceánu, na hranici s Čínou
- Don, Dněpr - úmoří Černého moře, voda tedy odtéká do Atlantiku
- Petrohradem protéká řeka Něva, Moskvou Moskva
- jarní tání ledu způsobuje záplavy na sibiřských řekách, které ústí do Severního ledového oceánu - Ob, Jenisej, Lena
- jezero Bajkal – největší zásobárna sladké vody a nejstarší a nejhlubší jezero na světě (hloubka 1637 m)
- dále Ladožské, Oněžské (to jsou dvě největší jezera Evropy) a Čudské jezero
- Karelská jezerní plošina
PODNEBÍ
- několik klimatických oblastí - polární, subpolární, mírný i subtropický pás, většina je ale v mírném pásu
- chladné kontinentální klima
- velké teplotní výkyvy v průběhu roku i v průběhu dne
- velmi nízké teploty v zimě
- na jihovýchodě Ruska velmi vysoké letní teploty a málo srážek
- na Sibiři jen krátká léta
- Ojmjakon - nejchladnější obydlené místo na světě
OBYVATELSTVO
- nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva - až 80 % žije v evropské části, Sibiř je téměř prázdná
- zalidněná je oblast kolem řeky Volhy (milionová města Samara, Nižnij Novgorod, Kazaň, Volgograd)
- velké sociální rozdíly a problémy s alkoholismem
- národnostně pestrý stát - celkem přes 200 různých etnik
- 78 % Rusové
- národnostní menšiny: Tataři, Čečenci, Čuvaši, Ukrajinci, Bělorusové, ...
- 31 jazyků, oficiální je ruština
- písmo cyrilice neboli azbuka
- převládá pravoslavné křesťanství, u Kavkazu sunnitský islám
HISTORIE RUSKA
Do roku 1867 patřila Rusku Aljaška, pak ale byla prodána Spojeným státům. Při Říjnové revoluci roku 1817 byl svržen car a k moci v sovětském Rusku se dostali bolševici v čele s
V. I. Leninem. Roku 1922 vznikl Leninovými reformami z Ruska a přilehlých států
Sovětský svaz (SSSR). Lenin také začal budoval
"gulagy" - pracovní a koncentrační tábory. Jeho nástupce,
J. V. Stalin, spravoval zemi až do 50. let prakticky jako diktátor, zasloužil se o industrializaci Sovětského svazu. V roce 1939 uzavřel SSSR s nacistickým Německem "pakt Ribbentrop-Molotov" o neútočení. O dva roky později v druhé světové válce Německo Sovětský svaz napadlo, v roce 1944 se pokusilo o obléhání Leningradu (dnes Petrohrad), ale bylo poraženo u Moskvy, u Stalingradu (dnes Volgograd) i u Kurska a Spojenci (USA, SSSR, UK, Francie, Čína) nakonec válku vyhráli. Pokračovala ale
studená válka proti USA a v 60. letech vrcholil také
"vesmírný závod" proti Spojeným státům - obě velmoci se předháněly ve vysílání družic a později i lidí do vesmíru a na Měsíc (to se Rusům dosud nepovedlo). V 80. letech za
M. Gorbačova se politická situace uvolňovala, docházelo k přestavbě socialismu (perestrojka). Roku 1991 se Sovětský svaz rozpadl a vzniklo mnoho nových samostatných států (Ukrajina, Bělorusko,
státy v Pobaltí, v
Zakavkazsku a ve
střední Asii). Za prezidenta B. Jelcina Rusko hospodářsky sláblo, za vlády Putina se opět stabilizuje.
HOSPODÁŘSTVÍ
- opírá se především o bohatou surovinovou základnu
- ekonomika je závislá na aktuálních cenách komodit na světových trzích
- převažují služby
- vysoká zaměstnanost
ZEMĚDĚLSTVÍ
- rostlinná výroba v podstatě jen v evropské části
- obilnice na úrodné černozemi kolem řeky Don v centrálním Rusku (jmenuje se "centrální", ale je na západě země)
- okolo Volhy se pěstuje cukrová třtina, slunečnice, brambory
- velké zásoby dřeva
- v asijské části funguje zemědělství jen při pobřeží
- na severu např. rybolov, chov sobů a kožešinové zvěře
PRŮMYSL
- průmysl je soustředěn hlavně v evropské části Ruska
- naprosto dominuje těžký průmysl
- hutnictví
- strojírenství - výroba aut (Vaz, Kamaz, Lada)
- výroba kaviáru (na pobřeží Kaspického moře)
- banka Sberbank
- vodní elektrárny - např. na řekách Jenisej-Angara a Volha
TĚŽBA
- zásoby ropy a zemního plynu
- mezi Volhou a Uralem, u Kaspického moře, u řeky Ob
- firmy Gazprom (největší exportér zemního plynu na světě), Lukoil, Rosněfť
- významné zdroje uhlí (oblast Kuzbas neboli Kuzněcká pánev)
- těžba dřeva (na Sibiři) a dřevozpracující průmysl
- dále těžba železa (Kursk), stříbra, zlata, platiny, diamantů (Jakutsk), dalších kovů (Dálný východ) a fosfátů
DOPRAVA
- nevýhodný tvar území, velké vzdálenosti
- nedostatek kvalitních silnic v asijské části nahrazují železnice
- Transsibiřská magistrála (TRAM) - nejdelší železniční trať na světě (9238 km) z Moskvy do Vladivostoku, od ní ještě vede odbočka Bajkalsko-amurská magistrála (BAM)
- významná je říční a námořní doprava
- Murmansk - přístav u Bílého moře, které nezamrzá
- Primorsk - významný ropný přístav
- námořní přístavy Vladivostok, Nachodka a Magadan pro vývoz
CESTOVNÍ RUCH
- 23 památek UNESCO
- Moskva - Kreml, Rudé náměstí s chrámem Vasila Blaženého (UNESCO), Leninovo mauzoleum
- "Zlatý kruh Ruska" – historická města v okolí Moskvy
- Petrohrad ("Benátky severu") - bývalé hlavní město, Ermitáž - Zimní palác, Petrodvorec
- Velkij Novgorod – starobylé město v západním Rusku, poblíž Petrohradu
- Soči – letovisko v subtropech u Černého moře, horká léta, písečné pláže
- přístavy - např. Kaliningrad
POLITIKA
- poloprezidentská republika
- ekonomická a vojenská velmoc
- demokracie
- putinismus – znemožnění stránek kritizujících Putina, ve volební kampani 2016 použit portrét J. V. Stalina, snaha udržet vliv Ruska, zákaz protestů, ...
- členství v organizacích:
- Společenství nezávislých států (SNS) - spojitost s SSSR, spíše obchodní význam
- G20 - 20 největších ekonomik světa
- Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)
- Šanghajská organizace pro spolupráci
- a další...
- naopak není členem EU ani NATO, členství v G8 bylo Rusku pozastaveno a nyní se proto skupina nazývá G7
CENTRA
- Moskva (12,5 mil. obyvatel) - nejlidnatější a největší město Evropy, nejdůležitější průmyslová oblast, vědecká základna
- Petrohrad – centrum umění, kultury a turismu, přístav
- Jekatěrinburg – centrum ruského školství a průmyslu
- v asijské části města Čeljabinsk, Novosibirsk (nejlidnatější), Jekatěrinburg a Omsk
Kateřina, Jáchym
