BUDDHISMUS 

Buddhismus je dalším zajímavým světovým náboženstvím. Od ostatních rozšířených náboženství se liší tím, že je neteistické – neuctívá žádné bohy. Nepopírá existenci bohů, ale nepovažuje je za důležité. V mnoha směrech navazuje na hinduismus, ze kterého také v 6. stol. př.n.l. vznikl. Někteří hinduisté se totiž rozhodli snažit se rovnou o vysvobození se z cyklu reinkarnace, aniž by prošli předchozími fázemi.

Buddhista by měl být vegetarián, ale jsou možné výjimky například kvůli nemoci nebo neúrodě.

Buddha

Zakladatelem buddhismu je Buddha, civilním jménem Siddhárta Gautama, který se narodil do dobré kasty, konkrétně do královské rodiny. Velmi často ale chodil mezi obyčejné lidi a snažil se chápat jejich starosti a útrapy. Zjistil, že ani on se nedokáže vyhnout neštěstí, a tak se vzdal přepychového života a začal žít asketickým životem, poutničil, odkázán jen na dary od ostatních. Pak ale zjistil, že i asketický život přináší strasti a rozhodl se tedy pro střední neextrémní cestu. Dále se však snažil přijít na příčinu neštěstí a utrpení a způsob boje s nimi. Během jedné celonoční meditace s mnoha studenty konečně dosáhl nirvány a osvícení („Buddha“ znamená „osvícený“). Ústního rozšíření vlivu svého učení se Buddha sám dožil.

Tripitaka

Tripitaka (nebo také Pálijský zákon) je hlavním buddhistickým textem, sepsaným asi čtyři století po Buddhově smrti. Je napsán v domorodém srílanském jazyce „pálí“. Tripitaka znamená „trojí koš“, protože text sestává ze tří částí:

• praktické pokyny pro život v klášteře
• Buddhův životopis včetně mnoha výroků
• filozofický rozbor Buddhova učení

Buddhovo učení

Základem Buddhova učení je „střední cesta“ – vyvážený a přiměřený způsob života, vyhýbání se extrémům.

ČTYŘI UŠLECHTILÉ PRAVDY

Všechno, co nevede k překonání utrpení, je považováno za zbytečné, včetně bohů. Učení o utrpení a jeho překonání se nazývá „čtyři ušlechtilé pravdy“. Jsou to:

1. dukkha – pravda o existenci životní nespokojenosti a utrpení, fyzického i emočního
2. samudája – pravda o původu utrpení: utrpení vychází z toužení, proto se musíme naučit kriticky zpochybňovat své názory a přestat hledat štěstí
3. niródha – pravda o konci utrpení: utrpení skončí ve chvíli, kdy přestaneme toužit, porozumíme vlastnímu životu a vyrovnáme se s ním, čímž dosáhneme nirvány (stavu klidu) a dostaneme se pryč z reinkarnačního cyklu
4. magga – pravda o cestě vedoucí k úplnému zániku utrpení: přestat toužit lze následováním „ušlechtilé osmidílné cesty“

UŠLECHTILÁ OSMIDÍLNÁ CESTA

Aby člověk přestal toužit, musí plnit těchto osm zásad:

• pravý názor – je potřeba pochopit čtyři ušlechtilé pravdy
• pravé rozhodnutí – je potřeba definitivně se rozhodnout a odhodlat se vydat se touto ušlechtilou cestou
• pravá řeč – nelhat, netlachat o ničem, pěstovat jen pravdivou, smysluplnou a laskavou komunikaci
• pravé jednání – dodržovat pět morálních pravidel: neničit život, nekrást, nezneužívat smysly, nelhat, nezatemňovat si mysl opojnými látkami
• pravé živobytí – vybrat si zaměstnání, které dodržuje tato morální pravidla
• pravé snažení – cíleně se snažit cyklus útrap prolomit, zejména tím, že si začneme uvědomovat škodlivé myšlenky už při jejich vzniku
• pravá bdělost – při přemýšlení se soustředit na konkrétní myšlenku, nenechat myšlenky rozutéct
• pravé soustředění – praktikovat meditace, které jsou potřebné ke kontrole mysli

Kolo života (Bhavačakra)

Kolo života představuje koloběh reinkarnace. Ve svých spárech ho drží démon smrti, protože dokud jsme v tomto cyklu uvězněni, musíme smrt zažívat. Mimo kolo stojí jedna osoba, která naznačuje, že je možné z koloběhu vystoupit. Uprostřed kola jsou kohout (symbolizující chtivost), had (zášť) a prase (nevědomost). Druhá vrstva ukazuje stoupající karmu za dobré skutky a pád za špatné skutky. Ve třetí vrstvě vidíme šest říší: říše bohů (nedodržují ušlechtilou cestu), říše Asurů (bojující polobozi), říše lidí (největší šance na nirvánu), říše hladových duchů, říše zvířat a buddhistické peklo.

Mahájánový buddhismus

Jedna z větví buddhismu, praktikovaná zejména v Tibetu, se jmenuje „mahájánový buddhismus“. Na základě zájmu o Buddhův život a jeho další reinkarnace uznává tato větev bódhisattvu – člověka, který dosáhne nirvány, ale rozhodne se z koloběhu neodejít, znovu se reinkarnovat a v dalším životě pomáhat ostatním lidem dosáhnout nirvány. Existuje třeba bódhisattva moudrosti a bódhisattva soucitu. Čtrnáctou reinkarnací bódhisattvy soucitu je aktuální dalajlama.

---

Jirka, Silva

Eliška Gargulová