Hinduismus je komplexnější pojem než třeba křesťanství nebo buddhismus. Hinduismus totiž zahrnuje všechna původní indická náboženství, která měla sice mnoho společných prvků, ale často různé praktiky a různé postavení bohů. V každém regionu je tedy hinduismus trochu jiný. Indové chápou hinduismus spíše jako způsob života než vyznání.
Základ hinduismu vznikl s příchodem jihoruského kočovného kmene Árjů do Indie, ještě v druhém tisíciletí př.n.l. Dnes hinduismus vyznávají asi tři čtvrtiny Indů a rozšířil se i dále do celého světa. Celosvětově jde počtem věřících o třetí nejrozšířenější náboženství (hned po křesťanství a islámu).
Nejstarším souborem textů jsou čtyři rozsáhlé svazky zvané védy (sepsané v sanskrtu zhruba 1200–900 př.n.l.), které obsahují praktické rady pro vykonávání víry. Komentáře k védám jsou bráhmany. Důležité jsou také spisy pro kněží, tzv. upanišady (sepsané v 6. stol. př.n.l.), které vznikly ve snaze vysvětlit duchovní a filozofickou podstatu hinduismu. Mezi další hinduistické texty patří eposy Mahábhárata a Rámájana (2. stol. př.n.l.), kde jsou hlavní myšlenky a hodnoty hinduismu jednoduše předvedeny a vysvětleny.
Brahma je nepopsatelný základ a nekonečná realita podstaty všeho neboli všeprostupující vesmírná duše.
Každý člověk je tvořen třemi částmi – hmotným tělem, mentálním tělem (to zahrnuje mysl, myšlenky, emoce, paměť, zkušenosti, ...) a věčnou a nesmrtelnou duší zvanou átman. Právě átman je principem brahma v člověku.
Hinduismus nechápe čas lineárně jako většina náboženství. Věří, že vesmír existuje v cyklech – jednou za čas je ten starý zničen a je stvořen nový. Zatím prošel vesmír třemi cykly a teď jsme ve čtvrtém. Aby tento koloběh fungoval, musí fungovat princip brahma.
Dharma je správná životní cesta, správný způsob života a bytí, věčný řád věcí a také zákon k žití v harmonii se společností a s vesmírem. Správné chování jednotlivce způsobí správné chování společnosti, a to zajistí správné fungování celého vesmíru.
První kosmická lidská bytost Puruša byla podle véd rozčtvrcena na čtyři části – ústa, paže, stehna a chodidla – tedy kasty, které spolu musí spolupracovat a mají být všechny stejně důležité. Z úst vznikla nejváženější kasta bráhmanů, tedy duchovních. Druhou kastou stvořenou z paží jsou kšatrijové, kam patří panovníci, úředníci a vojáci, tedy všichni, kteří udržují stát v chodu. Ze stehen vzešli vaišjové – obchodníci a z chodidel šúdrové – běžný lid. Podle toho, do které se hinduista narodí kasty, je mu určena dharma – cílem bráhmanů je šířit hinduistickou moudrost, cílem kšatrijů je vést a bránit zemi atp. Mezi kastami prakticky nelze přecházet a podle původních textů není správné ani navazovat vztah s příslušníkem jiné kasty. Kastovní systém byl z indické ústavy odebrán až v polovině 20. století a dodnes existuje kastovní diskriminace.
Sansára je věčný koloběh smrti a znovuzrození neboli reinkarnace. Reinkarnuje je se jen átman, který takto postupně prochází řadou různých těl. Nové tělo, které získá átman po reinkarnaci, záleží na principu zvaném „karma“. V karmě se stejným dílem počítá fyzická i mentální stránka všech věcí. Nestačí tedy konat dobro a vyhýbat se zlým činům, je potřeba i dobře přemýšlet a uvažovat. Cílem a snem hinduistů je mókša – vysvobození ze sansáry, ukončení reinkarnačního cyklu. Je to srovnatelné s buddhistickou nirvánou. Nejjednodušším způsobem dosáhnutí mókši je uvědomění si, že átman je brahmou.
Mezi životní cíle hinduistů tedy patří mókša (osvobození, ukončení nekonečného znovurození), dharma (správný způsob život), artha (dobrá práce, dostatečné bohatství k zaopatření sebe, rodiny a almužny potřebným) a káma (potěšení, které vede hinduisty založit rodinu).
Hinduista projde během svého života několika fázemi:
Tato přísná pravidla začala být porušována kolem 6. stol. př.n.l., někteří začali považovat za hodnotnější přechod rovnou do poslední asketické a přemýšlecí fáze. Jedním ze zastánců této myšlenky byl Buddha, na základě čehož pak vznikl buddhismus.
Aby hinduista vedl morálně správný život, musí dodržovat tyto zásady:
Správný morální život je tedy varnašramadharma (varna – záleží na kastě, ášrama – záleží na životním stádiu, dharma – podle toho je třeba dodržovat životní cestu).
PÚDŽA
Púdža je domácí náboženský rituál. Spočívá například v obětování jídla nebo květin, každý hinduista může uctívat libovolného boha. Domácí rituály byly všeobecně v hinduismu rozšířenější než rituály v chrámech. Ne každý hinduista měl totiž nějaký chrám poblíž.Trimúrti je souhrnné označení pro nejvyšší trojici základních bohů:
Tito bohové mají své ženské protějšky, tzv. šakti:
Bohové často mívají čtyři obličeje, aby mohli recitovat všechny védy najednou. Oblíbený je také Ganéša – bůh odstraňování překážek, ochránce studentů a bůh moudrosti s hlavou slona.
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.