.

PRÁVNÍ VZTAHY A JEDNÁNÍ 


Právní vztahy jsou společenské vztahy mezi minimálně dvěma právními subjekty upravené právní normou. Například vztah učitele se studentem je vymezen školním řádem, který je podřazen školskému zákonu, který patří pod občanské právo. Aby takovýto vztah mohl vzniknout, musí zde být:

  ZPÁTKY

O právních normách a dalších důležitých základních pojmech a principech práva se dočtete v kapitole Právo a jeho systém.

SUBJEKT, OBSAH A OBJEKT

Právní vztahy mají subjekt nebo subjekty, obsah a objekt nebo objekty. Třeba v případě nákupu auta jsou subjekty prodejce a zákazník. Obsahem je pro prodejce povinnost odevzdat auto kupujícímu a pro zákazníka zaplatit kupní cenu prodávajícímu. Objektem je pak prodávané auto, ale mohou existovat i nehmotné objekty – například způsob chování ve školním řádu. Subjekty právního vztahu mohou být fyzické osoby (jednotliví lidé), právnické osoby (organizace a orgány) a stát vč. státních orgánů.

Právní skutečnosti

Právní skutečností je právní jednání (viz níže) – chování subjektů v souladu s normami (např. uzavření kupní smlouvy) nebo protiprávní jednání – chování v rozporu s normami, čímž jsou ohrožovány společenské vztahy (např. vražda je protiprávní jednání).

Protiprávní jednání může být:

PRÁVNÍ UDÁLOSTI A STAVY

Právní události jsou jednorázové skutečnosti nevyvolané chováním osob a nezávislé na vůli. Právní stav je déle trvající skutečnost.

Osobnost, působnost a způsobilost fyzických osob

Všechny fyzické osoby (jednotlivci) mají od narození do smrti právní osobnost (neboli právní působnost, také subjektivita) – možnost mít práva a povinnosti. Právní působnost nemůže být omezena ani zrušena. Něco jiného je právní způsobilost (svéprávnost), kterou mají až plnoleté fyzické osoby, které jsou pak způsobilé na základě vlastní vůle činit právní jednání a vstupovat do právních vztahů nebo z nich vystupovat, rušit je a měnit. Právně způsobilý člověk odpovídá za své jednání, pokud je schopen jej posoudit a ovládnout.

Právní způsobilost nastává:


Částečnou právní způsobilost máme všichni, jinak by např. nezletilí nemohli nakupovat. Nesvéprávní mohou činit jen taková právní jednání, která jsou přiměřená jejich rozumové kapacitě a volní vyspělosti. Osoba může být na určitou dobu rozhodnutím soudu omezena v právní způsobilosti (např. ze zdravotních důvodů). Takové osobě je jmenován opatrovník, který má chránit zájmy nesvéprávného člověka.

Deliktní způsobilost je způsobilost nést odpovědnost za své protiprávní jednání. Deliktně způsobilá je taková osoba, která dokáže rozpoznat následky svého jednání a ovládnout ho.

Právnické osoby

Právnická osoba je organizovaný útvar, který má podle zákona právní osobnost. Jde většinou o uměle vytvořená sdružení osob nebo majetku. Právní osobnost vzniká založením právnické osoby a zaniká jejím zrušením. Údaje o právnických osobách se zapisují do veřejných rejstříků. Právnické osoby mohou vlastnit majetek, musí mít název a sídlo.

Právnické osoby dělíme na:


Korporace jsou většinou obchodní spolky nebo družstva.

Spolky mají minimálně 3 dobrovolné členy se společným zájmem (myslivci, zahrádkáři, ...).

Fundace jsou tvořeny vyčleněním majetku pro nějaký určitý užitečný účel (státní fond životního prostředí, ...).

Nadace jsou trvalá sdružení majetku k užitečnému účelu, většinou veřejně prospěšnému nebo dobročinnému.

Ústavy provozují užitečnou činnost poskytují určitou službu (např. nemocnice, muzea, školy).


Právnické osoby také můžeme dělit podle toho, koho sdružují, i podle jiných parametrů:

Objekt právního vztahu

Přímým objektem právního vztahu je chování subjektů, tedy jedno z těchto:


Nepřímým objektem právního vztahu jsou „věci“ – prakticky všechno, co nejsou osoby:

Právní jednání

Právní jednání je projev vůle vstoupit do právního vztahu, vytvořit ho, upravit nebo zrušit. Právní jednání musí svým obsahem i účelem odpovídat zákonu i dobrým mravům. U právního jednání musí existovat vnitřní projev vůle (chtít), ale i vnější projev:


Právní jednání lze dělit mnoha způsoby:

PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST A DELIKTY

Právní odpovědnost je povinnost strpět následky za porušení právní povinnosti. Může být:


Právní delikt je nesplnění právní povinnosti, všechno, co nesplňuje nějakou právní normu. Může být:


Delikt má objektivní a subjektivní stránku:

Objektem deliktu je chráněný zájem (v případě vraždy je to život oběti), subjektem je ten, kdo způsobil protiprávní jednání.



Jirka

Eliška Gargulová




Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.