Ploštěnci a Hlísti (a ještě pár podobných kmenů popsaných v této kapitole) patří mezi Triblastika (česky Trojlistí), což jsou živočichové vývojově pokročilejší oproti Diblastikám. Jejich těla se vyvinula ze tří zárodečných listů - ektodermu, mezodermu a entodermu - narozdíl od Diblastik, kteří se vyvinuli jen ze dvou.
Kmen Ploštěnci
- nesprávné označení "zploštělí červi"
- zploštělé tělo, souměrné dvoustranně
- nemají kostru, proto jsou jejich těla měkká
- výskyt: voda, paraziticky, vlhká půda
- stavba těla
- na povrchu pokožka
- řasinkový epitel
- žlaznaté buňky produkují sliz, který usnadňuje pohyb
- kožně svalový vak způsobuje kmitání řasinek, a díky tomu se ploštěnci pohybují
- u vnitřních parazitů produkuje pokožka ochranný obal - kutitulu
- vylučovací soustava: plaménkové buňky, které odvádí odpadní látky do společného sběracího kanálku (protonefridie)
- trávicí soustava: ústní otvor, vychlipitelný hltan, slepá trávicí dutina s rozvětvenými střevy, mimobuněčné trávení
- cévní ani dýchací soustava nejsou, dýchají celým povrchem těla
- nervová soustava: provazcovitá, 2 ganglia
TŘÍDA PLOŠTĚNKY
- řád Bezstřevné - mořské, nemají střevo, jen shluk trávicích buněk za hltanem
- řád Rovnostřevné - např. středoústka
- řád Velkoústky
- řád Mnohovětevné - mořské, střevo složitě rozvětvené
- řád Trojvětevné
- sladkovodní nebo suchozemské, i v ČR, střevo se dělí do tří větví, vypadají jako minisépie s očičkama
- charakteristická ploštěnka mléčná
- schopnost regenerace
- pohlavní soustava: hlavně hermafrodité, ale existují výjimky, přímý vývin
- pohlavní rozmnožování: vnitřní oplození a vajíčka
- nepohlavní rozmnožování: příčné dělení
- bez pigmentu, bílá, trávicí soustava může prosvítat
- stojaté a mírně tekoucí vody
TŘÍDA JEDNORODÍ
- vnější nebo vnitřní parazité na žábrách, v močových měchýřích apod.
- žábrohlíst ouškovaný parazituje na žábrách kapra
- žábrohlíst žabí parazituje na močovém měchýři žab
TŘÍDA MOTOLICE
- vnitřní, výjimečně vnější parazité
- v přední části těla 2 přísavky - menší u ústního tvoru, větší na břiše
- larvy parazitují na několika mezihostitelích, dospělé stádium parazituje na "konečném hostiteli"
- motolice jaterní parazituje ná tkáni jater, kterou se živí
- vývojový cyklus: skot → vajíčko → se žlučí se dostane do stolice → z vajíčka se líhnou larvy miracidia, které vyhledávají plže bahnatku malou → parazitování na této bahnatce (1. hostitel) → druhé larvy rédie → další larvy cerkárie → opouští bahnatku a zapourdří se na trávě → skot (2. hostitel) → dospělec motolice se živí krví → dostane se k játrům, kde se pohlavně rozmnožuje a tvoří vajíčka → cyklus se opakuje
- 2. hostitelem se může stát i člověk
motolice kopinatá - mezihostitelem je plž zebrina a mravenec, toho pak stráví kráva
krevnička močová
- gonochorista
- samička vleze do žlábku v samečkovi
- zánět močového měchýře (bilharzióza) - krev v moči
TŘÍDA TASEMNICE
- řád Kruhovky
- vnitřní parazité střev obratlovců
- hlavička, krček a tělní články (proglotidy)
- tasemnice bezbranná - až 10 metrů
- tasemnice dlouhočlenná - pěti přísavkami se přichycuje ke stěnám tenkého střeva šelem, mezihostitelem je prase, může se přesunout i na člověka
- tasemnice psí - mezihostitelem je blecha
- tasemnice liščí (měchožil bublinatý) - přenáší lišky na borůvky, napadá hlodavce i lidi (může být smrtelná)
- měchožil zhoubný
Kmen Pásnice
- draví vodní živočichové příbuzní ploštěnkám
- zploštělé nečlánkované tělo s viditelnou hlavovou části
- trávicí trubice celým tělem (ústní a řitní otvor)
- uzavřená cévní soustava
- dýchání povrchem
- vylučování protonefridiemi (plaménkové buňky)
- mořské jsou gonochoristi, sladkovodní hermafroditi
- larva pilidium
- 30-metrová pásmovka veliká
- ve Vltavě pásemnička sladkovodní
Kmen Vířníci
- v zooplanktonu
- viditelná hlavová část (s točícími se brvovými věnci), vakovité tělo a noha
- krunýřenka obecná, hrotenka dvourohá
Kmen Hlísti
TŘÍDA HLÍSTICE
- parazité rostlin i živočichů, nebo volně žijící
- gonochoristé (samečci bývají větší)
- spikuly - pomocné rozmnožovací orgány
- ústí otvor se 3 pysky, kutikulární zuby, sací hltan
- řád Háďátka
- parazité rostlin, škůdci zahrádkářů
- háďátko řepné, háďátko bramborové
řád Háďata
- měchovec lidský
- ve vlhkých tropických oblastech, vajíčka se mohou provrtat bosou nohou do cévní soustavy a do tenkého střeva
hádě střevní je méně nebezpečné
řád Škrkavice
- škrkavka dětská způsobuje u dětí askaridózu - v tenkém střevě ochuzuje o živiny (narozdíl od tasemnice je jich v těle víc), mohou se provrtat do plic, sameček má na konci háček a je menší než samička
- roup dětský způsobuje oxyuriózu
řád Spiruridi
- vlasovec mízní se přenáší komárem a způsobuje elefantiázu (sloní nemoc, ucpání mízních cév a ohromné natečení orgánů)
- vlasovec oční, přenášený mouchou Chrysops, způsobuje záněty očí a nádory v kůži
- vlasovec medinský - ve vodě vykukuje skrz kůži a musí se vytáhnout namotáváním na dřívko; znakem lékařství je Aeskulapova hůl, na které je namotán původně vlasovec medinský, později přeměněn na hada
- Onchocerca volvulus způsobuje "říční slepotu" - oslepnutí
řad Nitkovci
- svalovec stočený má za mezihostitele potkany a prasata, konečným hostitelem jsou střeva obratlovců, způsobuje nemoc trichinelózu končící smrtí
Kmen Břichobrvky
- na břišní straně mají brvy
- vidlenka velká
Kmen Strunovci
- ve stojatých čistých vodách
- člověku neškodní
Kmen Rypečky
- drobní článkovaní
- "rypáčkem" vrtají
Kmen Hlavatci
- mořští se zatažitelným chobotem
- hlavatec žaludovitý
Kmen Vrtějši
- zatažitelný chobot s háčky
- vrtějš kachní
Kmen Mechovnatci
Jirka
