DOBA ŽELEZNÁ 

Doba železná začala kolem roku 700 př.n.l. a skončila s přelomem letopočtu - tedy roku 0.

Už jste si asi zvykli, že když je v názvu období nějaký materiál, není to jen tak pro nic za nic. V době železné se ve střední Evropě samozřejmě začalo používat železo. Na Blízkém Východě ho znali už 2000 let př.n.l., ale my jsme prostě byli trochu zpoždění.

Doba železná se dělí na dvě období - starší, tzv. dobu halštatskou, a mladší - dobu laténskou.

Doba halštatská

Přibližně od 700 př.n.l. do 400 př.n.l. Nazýváme ji podle rakouského obchodníhocměstečka Hallstatt, kde se v této době těžila sůl a... správně - železo.

Železo nejprve vytěžili hutníci, a pak zpracovali kováři, kteří už si pomáhali dmýchadly, kleštěmi a kladivy. Vyráběli kosy, sekery, srpy, dláta, koňské postroje, nože i meče. Nalezeny byly tyto železné předměty třeba v Německu, zmiňovaném Rakousku, Slovinsku nebo Francii, u nás se předměty z doby halštatské našly v Jeseníkách a v Moravském Krasu. Mezi další oblíbená řemesla patřilo košíkářství a kolářství - výroba dutých i plných kol. A když měli kola, postavili si vůz. A když už měli vůz, začali hodně pěstovat koně, aby je měl kdo tahat. Ale to si mohli dovolit jen bohatí. Čeští obchodníci stáli o sklo, jantar, zlato, řeckou keramiku nebo víno.

Rodová společnost se postupně měnila ve kmeny, které měli každý svůj jazyk, své území a zvyky. V čele společnosti stál náčelník, který byl pohřbíván do mohylových hrobů. Stále pokračoval polyteismus.

Keltové doby laténské

Doba laténská vyplňovala ten zbylý prostor do přelomu letopočtu, takže 400 př.n.l. až 0. Nazývá se podle švýcarského naleziště železa La Tène.

Jedno slovo, které si v hlavě přiřaďte k této době: Keltové... nebo možná tři slova: Asterix a Obelix. Keltové byli mohutní, světlovlasí bojovníci árijského typu. Poprvé se objevili na horním toku Rhóny (to jsou švýcarsko-francouzské hranice) a pak vyrazili do všech možných směrů. Ti co se vydali na sever skončili na britských ostrovech a stali se z nich Irové a Velšané. Jiní vyrazili na východ a jednou dobyli Řím. Římané Keltům říkali Galové a Ceasar o nich psal v "Zápiscích o válce galské". Nejdál na východ se dostali až do dnešního západního Turecka. Nás ale zajímají ti "naši" Keltové: v Čechách se usadil kmen Bójů, na Moravě Tektoságové a na západním Slovensku Kotini.

Nejvyspělejší pravěká civilizace

Přestože Keltové na našem území nikdy nevytvořili stát, vývoji střední Evropy určitě pomohli. Byly to výteční zemědělci, řemeslníci i obchodníci. Pokračovali ve výrobě železných nástrojů a zbraní, vyráběli keramiku na hrnčířském kruhu a pak ji zdobili emailem, používali rotační mlýnek na obilí, začali sadařit, ovocnařit a pěstovat víno. Byli první, kdo na našem území začal používat peníze - byly zlaté, stříbrné a bronzovné, se řeckými vzory, a říkalo se jim "statéry", "biateky" nebo "duhovky". Používali i vlastní stromové písmo "ogham". Oblékali se do kalhot, halen a plášťů, které pak zdobili sponami, opasky, náramky, nákrčníky, nánožníky a korálky ze skla. Bydleli v zemnicích, polozemnicích a oppidech.

Můžeme bez nadsázky říct, že šlo o nejvyspělejší pravěkou civilizaci u nás. Ani tak tu ale nevydrželi moc dlouho, kolem přelomu letopočtu je ze Severu vytlačili Germáni.

Jirka