DOBA ŘÍMSKÁ 

Doba římská začíná kolem přelomu letopočtu - roku 0 a trvá přibližně 400 let.

Římská se nejmenuje pro nic za nic, svůj název získala díky Římanům, kteří tehdy obývali celou jižní Evropu a Středomoří. Na našem území ale úplně dlouhodobě nepůsobili. My jsme tu místo nich měli Germány, kteří nahradili předchozí Kelty.

Severští Germáni

Germáni k nám přišli ze severu, konkrétně z oblasti dnešního Dánska a severního Německa. U nás žili dva germánské kmeny: v severních Čechách Markomani se svým králem Marobudem a na Moravě Kvádové, v jejichž čele stál král Tudrus.

Římská říše byla v té době obrovská, severní hranice vedly řekami Dunaj a Rýn, a tam kde netekly řeky, postavili Římané opevnění, tzv. "limes romanus". Hned za touhle hranicí už žili Germáni. Římané jim říkali "barbaři" a často s nimi válčili, ale i obchodovali. Párkrát se Římané dostali i na naše území, o tom máme důkazy třeba na skále ve slovenském Trenčíně. Dochoval se tam nápis - číslo římské legie. Ve druhém století našeho letopočtu například probíhaly "markomanské války" - války Markomanů proti Marcu Aureliovi.

Krok zpět

Germáni v málokterém směru dosahovali takové vyspělosti jako jejich předchůdci Keltové. Používali jednoduchá dřevěná rádla, neznali mlýnek ani hrnčířský kruh, a tak museli keramiku vyrábět ručně. Kováři stále vyráběli zbraně, jiní řemeslníci zase šperky, spony, opasky. Nevyráběly se germánské mince, ale našly se u nás mince římské. Germáni nestavěli ani opevněná hradiště, bydleli jen v polozemnicích.

Co se fungování společnosti týče, víme už, že se Germáni sdružovali ve kmeny, v čele kterých stál náčelník, zvaný král. Věřili ve více bohů, třeba ve Vodana (Odina) - boha válečníků nebo Donara - boha hromů a blesků, podávali lidské i zvířecí oběti a v prvním století začali používat magické runové písmo.

Jirka