STARŠÍ DOBA KAMENNÁ 

Starší době kamenné se také říká paleolit (z řečkých slov palaios - starý a lithos - kámen). Je to název pro období od 2,5 milionu let př.n.l. do 8000 let př.n.l., což z něj činí nejdelší část lidských dějin.

Ve starší době kamenné se objevuje rod Homo, jehož nejstarší nálezy datujeme asi 2,8 milionu let nazpět. Člověk byl zatím plně závislý na přírodě, sbíral plodiny a lovil. V paleolitu se střídaly doby ledové a meziledové, žili zde mamuti, medvědi, tygři, sobi, bizoni a koně. Ledovec tehdy dosahoval až k severovýchodním hranicím dešního Česka.

Člověk zručný (homo habilis)

Člověk zručný (někdy také "člověk schopný") žil přibližně před 2,5 až 1,5 miliony lety.

Měřil asi 130 cm, vážil okolo 40 kg, ale už měl více svalové hmoty než jeho předchůdci. Objem mozku činil cca 650 cm³. Chodil už pouze po dvou, což jsme poznali podle změny míšního otvoru. Dokázal si vyrobit jednoduché kamenné nástroje k lovu, takže se mohl živit zvířaty (proto "zručný"). Bydlel většinou ve skalních převisech v okolí řek, občas si stavěl primitivní přístřešky a taky vydával artikulované zvuky - počátky řeči.

Pozůstatky byly nalezeny třeba v Olduvajské rokli v Tanzánii, u jezera Turkana v dnešní Keni nebo v Etiopii. To je všechno východní Afrika - člověk zručný se zatím dál do světa nedostal.

Člověk vzpřímený (homo erectus)

Člověk vzpřímený se jmenuje vzpřímený, protože se už tolik nehrbil - na výšku měl okolo 160 cm a chodil skoro tak vzpřímeně jako dnešní člověk. Žil asi tak v období 2 miliony až 150 000 let př.n.l., možná trochu déle.

Mozek se mu zvětšil na 900 cm³ - to byl dostatek na to, aby ho napadlo lovit v organizovaných skupinách a používat oheň. Krom toho vynalezl "pěstní klín". Je završen proces hominizace (viz kapitola Vývoj člověka) - homo erectus už měl silné čelisti a oddělený palec, díky němuž byl schopen úchopu. Jeho páteř začala mít esovitý tvar.

Nedávno se přišlo na to, že možná nešlo o přímého předchůdce dnešních lidí, ale je to nejdéle žijící zástupce rodu Homo, takže za zmínku určitě stojí. Za dobu své existence se dostal z Afriky do Evropy a do Asie. Pozůstatky byly nalezeny i v Česku, u Přezletic.

Člověk moudrý (homo sapiens)

Člověk moudrý (nebo "rozumný") se objevil cca 350 000 let př.n.l. a vyvíjel se na různých místech různě.

Například v Evropě žil 80 000 až 50 000 let př.n.l. poddruh Homo Neanderthalensis (podle údolí řeky Neander v Německu), tzv. neandrtálec. Ten měřil 160 cm, byl mohutný, svalnaý a měl mozek stejně velký, možná i větší než my (asi 1300 cm³). Jeho obličej byl široký se silnou čelistí. Neandrtálec poprvé přemýšlel o posmtném životě a pohřbíval mrtvé. Naučil se žít v tlupách, používat nástroje z pazourku, lovit mamuty, medvědy, soby. Prováděl také lovecké rituály. Přibližně 50 tisíc let př.n.l. vyhynul.

Člověk anatomicky moderní (homo sapiens sapiens)

Od doby přibližně 35 000 let př.n.l. žije na světě homo sapiens sapiens a jde prakticky o dnešního člověka, takže můžeme říct, že se rozšířil na všechy kontinenty (kromě Antarktidy).

Už od začátku své existence ale žil v tlupách, organizovaně lovil pomocí lovných jam nebo zvěř naháněl na útesy. Vyráběl si čepele, pěstní klíny, šídla, škrabadla a drásadla ze štěpných materiálů (pazourek, obsidián, rohovec,...). U moře se naučil lovit ryby oštěpem nebo harpunou. Dokázal používat řeč, pohřbíval mrtvé, poprvé umělecky tvořil a nábožensky smýšlel.

V českých Dolních Věstonicích byl učiněn významný nález - trojhrob dvou mužů a jedné ženy. Karel Absolon pak roku 1925 v Dolních Věstonicích objevil známou Věstonickou Venuši - keramickou sošku ženy, symbol plodnosti. Tento objev vyvrátil domněnku, že keramiku v paleolitu ještě neznali.

Umění v mladším paleolitu

Paleolit se dělí na starší, střední a mladší. Ten mladší trvá cca od 40 000 do 8000 let př.n.l. a homo sapiens sapiens tehdy vytvářel první umělecké výtvory. Šlo o jeskynní malby, reliéfy, rytiny do kamene a podobně.

Jeskynní malby byly nalezeny třeba v jeskyni Altamira v severním Španělsku, v Lascaux a Trois frères ve Francii nebo na Sahaře. Znázorňují většinou lovenou zvěř nebo lovecké obřady, lidské postavy na nich nikdy nemají detailní obličej. Malby většinou začínají více než 10 metrů za okrajem jeskyně, "malíři" si tedy museli na svou práci svítit ohněm. Okrovou barvu vyráběli z jílu, černou z tuku a popela. Vytvářeli také figurky z pálené hlíny (sošky žen - tzv. venuše) nebo řezbářské výrobky či náčelnické hole.

Jirka