HUSITSKÁ LITERATURA 

Období husitů, to je konec 14. a první polovina 15. století. Ve společnosti dochází ke stále větším rozporům, hlavně kvůli mravnímu úpadku církve. Různí myslitelé a kazatelé se proto snaží o její nápravu (neboli reformu), s čímž souvisí i čím dál tím větší zájem o Bibli, nedávno poprvé přeloženou do češtiny.

Mizí duchovní a rytířská epika i vysoký styl literatury a do popředí se dostávají satira, duchovní písně a modlitby a traktáty (učená pojednání a náboženské úvahy). Přetrvávají kroniky a důležitá jsou kázání – živé slovo je velmi působivé, má informační a agitační funkci. Česká literatura je konečně psaná opravdu česky (vrcholí proces počešťování) a také přístupnější a srozumitelnější formou (demokratizace a laicizace).

Husovi předchůdci

Mezi kazatele, kteří usilovali o nápravu náboženské situace, patřili ještě před Janem Husem třeba:

• MATĚJ z Janova, jenž psal latinsky.
• Konrád WALDHAUSER, který kritizoval církev.
• Jan MILÍČ z Kroměříže, český kazatel, který se zřekl svého majetku a měl velký vliv na chudinu.
• Tomáš ŠTÍTNÝ ze Štítného – šlechtic a zchudlý zeman, který česky psal o náboženských otázkách. Napsal Knížky šestery o obecných věcech křesťanských, což je srozumitelný a věcný traktát o zásadách křesťanského života, po jazykové stránce velmi kvalitní.

Mistr Jan Hus osobně

Jan HUS se narodil v roce 1371 v Husinci do chudé rodiny. Zajímalo ho náboženství, vystudoval teologickou fakultu Karlovy univerzity a inspiroval se Angličanem Johnem Wycliffem. Roku 1400 se stal knězem, ale kvůli svým kázáním v Betlémské kapli se dostal do sporu s církví – kritizoval totiž její mravní úpadek a zištnost. Byl proto pronásledován, dán do klatby, vykázán z Prahy a nakonec 6.7.1415 upálen.

Mistr Jan Hus napsal mnoho děl v latině...

• O církvi (De ecclesia) říká, že hlavou církve není papež, ale sám Kristus.
• Výklad Viery, Desatera a Páteře je výklad tří hlavních modliteb (víry, desatera Božích přikázání a modlitby Otčenáše), hovoří o mravnosti v životě a kritizuje kněží a společnost.
• Knížky o svatokupectví kritizují církevní praktiky jako např. prodej odpustků a dokládají to příběhy ze života kněží.
• Postila (z latinského "post illa verba", tj. "po oněch slovech") vykládá jednotlivé odstavce Bible přístupným a srozumitelným jazykem.
• Dcerka se zabývá správnou výchovou žen a dívek.
• O pravopise českém (De orthographia Bohemica) je latinský text o češtině. Hus zde navrhuje odstranit spřežky a zavést diakritická znaménka, tedy čárky a tečky ("nabodeníčko dlouhé a krátké").
• Listy z Kostnice

Písně z dob husitských bojů

Za husitských válek se rozvíjel sborový zpěv - zpívaly se hlavně husitské chorály.

Mnoho bojových písní bylo shromážděno ve zpěvníku zvaném Jistebnický kancionál, našli byste tu i písně Ktož jsú boží bojovníci (jejímž cílem bylo dodat vojákům odvahu, motivovat je k boji a zároveň vyděsit nepřátele) a Povstaň, povstaň, veliké město pražské (vyzývající k boji proti Zikmundovi). Další tři antizikmundovské skladby obsahoval Budyšínský rukopis, jmenují se: Žaloba Koruny české, Porok Koruny české (proti korunovaci Zikmunda) a Hádání Prahy s Kutnou Horou. Ta poslední je alegorickým sporem (polemikou) husitů a jejich nepřátel, Praha zde vystupuje jako kráska a Kutná Hora jako nevzhledná žena.

Dalším důležitým dokumentem z doby husitských válek byl Žižkův vojenský řád – kázeňský řád pro husitské bojovníky s vysokými morálními požadavky a tvrdými tresty.

Petr Chelčický a jednota bratrská

Petr CHELČICKÝ působil v době "polipanské", to znamená po porážce v bitvě u Lipan, ke které došlo 1434. Byl to zeman (nižší šlechtic) a neměl vystudované žádné školy, učil se sám a odmítal potřebu vyššího vzdělání. Kritizoval společnost a nepodporoval husitské boje, obhajoval pasivitu a pokoru - říkal, že by se nemělo odporovati zlu zlem.

Na základě jeho myšlenek vznikla roku 1457 tzv. jednota bratrská - protestantská evangelická církev, jejíž členové zdůrazňovali víru, lásku a naději. První jednotu bratrskou založil Řehoř Krajčí a později byl členem např. i Jan Amos Komenský. Po roce 1620 byla jejich činnost prakticky nemožná, znovu byla jednota obnovena v 18. století a v Čechách a Moravě začala znovu působit v 19. století.

Chlečický napsal traktát O trojím lidu, kde odsuzoval dělení společnosti na tři stavy (kněžský, vojenský a robotný), kritizoval církev a majetek a toužil po spravedlivé společnosti. Další traktát s názvem O boji duchovním také zastává názor nepřípustnosti jakéhokoliv ozbrojeného boje, respektuje pouze "boj duchovní".

výpisky poslala Hanka