Vesmír je časoprostor, který obsahuje veškerou hmotu (všechna kosmická tělesa) i energii.
Vesmír vznikl asi před 13,8 miliardami let. Nejpravděpodobnější teorií o jeho vzniku je teorie Velkého třesku, podle které byla nejprve všechna energie a hmota vesmíru nahuštěna na malinkatém prostoru (ve zlomku milimetru), kde byla nekonečná teplota a nekonečný tlak. Čas v tu chvíli ještě neexistoval. Pak došlo k "velkému třesku" - takové explozi, která spustila rozpínání vesmíru a rozptylování hmoty do prostoru. Asi po sto milionech let z této hmoty vznikly první hvězdy a později i planety a všechna ostatní vesmírná tělesa.
Edwin Hubble roku 1929 zjistil, že vesmír se rozpíná stále rychleji. Také víme, že to, co je od nás dál, se vzdaluje rychleji a zdá se být načervenalé.
Hvězdy jsou velké žhavé plynné koule (hlavně z vodíku a helia), v nichž probíhá termonukleární reakce. To znamená, že se za vysokého tlaku a teploty spojují jádra atomů a uvolňuje se spousta světla a tepla. Většina hvězd tvoří dvojhvězdy, trojhvězdy atd. Naší nejbližší hvězdou je Slunce (150 mil. km od Země) a pak Proxima Centauri (v trojhvězdě Alfa Centauri, cca 4 světelné roky od Země) a nejjasnější hvězdou na naší obloze je Sirius.
Souhvězdí jsou skupiny hvězd, které jsou na obloze zdánlivě blízko u sebe. Většinou jsou pojmenované podle zvířat, postav z řeckých mýtů nebo astronomických pomůcek. Ze severní polokoule jsou vidět úplně jiná souhvězdí než z jižní polokoule a mění se to i v průběhu roku. Hvězdy v rámci jednoho souhvězdí navíc bývají různě daleko od Země a pohybují se různými směry, takže za sto tisíc let budou mít souhvězdí úplně jiné tvary. Pojmenovaných souhvězdí je 88 a pozor: Velký vůz mezi nimi není, to je jen pojmenování pro část ze souhvězdí Velká medvědice.
Galaxie jsou seskupení miliard hvězd, které se díky gravitaci drží u sebe. Zdá se, že uprostřed galaxií bývá černá díra - extrémně těžká hvězda, která má takovou gravitaci, že přitahuje i okolní světlo. Galaxie můžou mít různé tvary - eliptický, spirální nebo úplně nepravidelný.
Naše galaxie se jmenuje Mléčná dráha (nebo se označuje jako "Galaxie" s velkým "G"), má tvar spirálového disku o průměru zhruba 100 000 světelných let a obsahuje asi 150 miliard hvězd. Všechny hvězdy, které vidíme lidským okem, jsou v Mléčné dráze, ale občas se dají pozorovat i sousední galaxie, které na obloze vypadají jako světelné "fleky" - jednou z nich je galaxie Andromeda (2,5 mil. světelných let od Země)
Planety jsou přibližně kulaté vesmírné objekty, které obíhají kolem nějaké hvězdy (ne kolem jiné planety) a samy nevytváří záření nebo energii tak jako hvězdy. Podle přísnější definice se dá za planety považovat jen těch osm, které známe v naší sluneční soustavě: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
TRPASLIČÍ PLANETY A PLANETKY
V roce 2006 se astronomové na shromáždění v Praze shodli, že správná planeta musí mít dostatečnou hmotnost, aby svojí gravitací přitáhla malá tělesa kolem sebe a "pročistila" tak svoje okolí. Pokud tohle není splněno, pak to není planeta, ale jen trpasličí planeta. Pluto tuhle podmínku neplní, a tak bylo právě roku 2006 "poníženo" na trpasličí planetu. Podobných je v naší soustavě pět. A ještě menší jsou planetky neboli asteroidy, které už se ani nesnaží být kulaté, ale mají aspoň 100 metrů.
Měsíce jsou přirozené družice (satelity), které obíhají kolem planety nebo planetky. Země má jen jeden Měsíc s velkým "M", ale třeba Jupiter jich má nejmíň 79 a celkem jsou jich jen ve sluneční soustavě stovky.
hvězdná obloha a Mléčná dráha při pohledu ze Země, jasnější část vlevo nahoře je střed Mléčné dráhy, kde se pravděpodobně nachází černá díra
představa o podobě Mléčné dráhy
meteor z meteorického roje Leonidy
eliptická oběžná dráha a rychlost Halleyovy komety v rámci sluneční soustavy (modře oběžná dráha Neptunu, zeleně Uranu atd.)
model kabiny, ve které seděl Jurij Gagarin při prvním letu do vesmíru
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.