STÁT 

Stát je forma politické organizace lidské společnosti, sdružující obyvatele určitého území v právní celek. Stát má území, obyvatelstvo, právo, organizaci, správu a suverenitu (to jsou hlavní znaky státu, viz níže). První státy vznikaly kolem 3500 př.n.l. (Egypt a Mezopotámie) nejprve sdružováním rodových občin do vesnic a měst a následným vznikem městských států. Název „stát“ poprvé použil ale až v 15. stol. Niccolò Machiavelli.

Vznik státu

Kvůli růstu počtu obyvatel automaticky vznikají sociální rozdíly, takže jsou zapotřebí různé potřeby a názory, což vyžaduje dělbu práce a nutnost organizace.

TEORIE O VZNIKU STÁTU

• náboženská teorie – tvůrcem státu je bůh, panovník je jeho zástupcem, ztělesněním nebo vtělením
• patriarchální teorie – panovník vládne státu jako muž rodině, stát založí ze své vlastní vůle
• mocenská teorie – stát vytvoří ti nejsilnější, aby mohli ovládat ostatní
• smluvní teorie – stát vzniká jako dohoda mezi lidmi, kteří ho potřebují, i přesto, že vědí, že je bude trochu omezovat

Znaky státu

Mezi znaky státu patří území (viz níže), obyvatelstvo (viz níže), organizace (viz „Dělení států“ níže), suverenita a schopnost vstupovat do mezinárodních vztahů.

ÚZEMÍ

Území státu je trojrozměrný prostor – státu patří vždy vymezený suchozemský (a mořský) prostor, veškerý vzdušný prostor nad ním i podzemní prostor pod ním. Suchozemský prostor je vymezen státní hranicí, která vede buďto po souši, nebo mořem. K překročení hranic může být potřeba pas, občanský průkaz nebo vízum. K překračování hranice mezi dvěma státy Schengenu stačí podle Schengenské dohody občanský průkaz.

Území může stát ztratit:

• spojením dvou států
• rozdělením dvou států
• anexí (sloveso „anektovat“) – zabráním jiného území
• přírodní katastrofou

OBYVATELSTVO

Obyvatelstvo je organizovaný celek jednotlivců na daném území. Občanství je příslušnost občana k území státu (občan je tedy členem státu, zatímco obyvatel jen bydlí na území státu). Státní občanství v ČR lze nabýt:

• narozením (alespoň 1 rodič musí být občanem ČR)
• osvojením (alespoň 1 osvojitel musí být občanem ČR)
• nalezením (automaticky české občanství, pokud se nedokáže občanství jiného státu)
• udělením podle těchto podmínek:
  • trvalý pobyt po dobu minimálně 5 let
  • žadatel nesměl být odsouzen za úmyslný trestný čin
  • znalost češtiny (s výjimkou Slováků)
  • znalost české historie
  • přednesení slibu

Pokud má někdo dvojí občanství, jednoho se může dobrovolně vzdát. Nelze se však vzdát svého jediného občanství.

Dělení států

FORMA STÁTU

Forma státu je způsob organizace moci (kdo a jak vládne):

• autokracie – nedemokracie, samovláda; jedinec, nebo úzká skupina ovládá ostatní
• aristokracie – vláda nejlepších
• plutokracie – vláda bohatých
• oligarchie – vláda ekonomických magnátů
• byrokracie – vláda úředníků
• sofokracie – vláda filozofů
• monokracie – vláda jedince
• demokracie – vláda lidu

TYP STÁTU (VNITŘNÍ FORMA VLÁDY)

Státy se dělí na typy podle toho, kdo je představitelem státu:

• teokracie – vláda boha (dnes už neexistuje, do 20. stol. to bylo např. Japonsko)
• monarchie – vláda dědičného monarchy
• absolutistická (např. Saúdská Arábie, na mapě tmavší fialovou barvou)
• konstituční (např. Monako, na mapě červenou a růžovou barvou)
• republika – vládne volený představitel
• parlamentní (např. ČR, na mapě oranžovou barvou)
• prezidentská (např. USA, na mapě modrou barvou)
• kancléřská (např. Německo, na mapě jsou označeny jako parlamentní)
• semiprezidentská (např. Francie, na mapě zelenou nebo žlutou barvou)

ÚZEMNÍ STRUKTURA STÁT (VNĚJŠÍ FORMA VLÁDY)

• unitární stát – jedna vláda, zákony i občanství
• federace – složený stát, vláda i zákony jsou federální a místní, občanství je ale jen federální
• konfederace – volné sdružení samostatných států, které úzce spolupracují v bezpečnosti nebo hospodářství

STÁTY PODLE NAPLNĚNÍ JEJICH FUNKCÍ

• minimální stát – prosazuje liberalismus, minimálně zasahuje do svobod občanů, naplňuje jen jejich nejzákladnější funkce – bezpečnost a vymahatelnost práva, občané mají maximální možný prostor pro své nezávislé aktivity; sociální a ekonomickou aktivitu nechává volně běžet
• sociální stát – snaží se o sociální spravedlnost a zmenšování sociálních rozdílů, zajišťuje přijatelné existenční minimum pro nejchudší vrstvy (odstranění hladu, pomoc postiženým, starým a nezaměstnaným, podpora sociálních skupin a chudých, zajištění zdravotní péče a minimální vzdělání), pomocí daní přerozděluje finance všech chudším (mizí svoboda rozhodovat o části svých financí); předchází takto povstáním, nepokojům a revolucím, ale demotivuje vysokopříjmové podniky a jsou potřeba náklady na byrokracii (správu)
• totalit(ár)ní stát – kontroluje všechny stránky života (vč. náboženství a rodinného života), ovlivňuje myšlení a vyvolává strach (popravy a udavači), manipuluje; kult vůdce

Státní symboly

Státní symboly jsou předměty, které jsou státní ústavou určeny jako oficiální a nezaměnitelné znaky.

OFICIÁLNÍ ČESKÉ STÁTNÍ SYMBOLY

• velký státní znak
• malý státní znak
• trikolóra – barvy zleva: bílá, červená, modrá
• státní vlajka
• státní pečeť – velký státní znak podložený lipovým listím a nápis „Česká republika“
• vlajka prezidenta republiky (prezidentská standarta)
• státní hymna „Kde domov můj“ – slova J. K. Tyl, hudba F. Škroup

NEOFICIÁLNÍ ČESKÉ STÁTNÍ SYMBOLY

• korunovační klenoty – koruna, žezlo, jablko, uloženy ve Svatováclavské kapli
• lípa jako státní strom

Funkce státu

VNITŘNÍ FUNKCE STÁTU

• bezpečnostní
• právní – zajištění vymahatelnosti práva
• ekonomická – stát zasahuje do tržní ekonomiky
• sociální
• kulturní

VNĚJŠÍ FUNKCE STÁTU

• diplomacie – zajištění vztahu s dalšími státy
• regulace zahraničního obchodu
• obrana před případným napadením

Právní stát a vláda práva

Koncepce omezené moci:

1. vláda práva (rule of law) – Anglie
2. právní stát (Rechtsstaat) – Německo

OBECNÉ ZNAKY

• vztah občana a státu je vymezen právem, které musí být obecné, jednoznačné a přístupné
• stát je tu pro občany, nikoli naopak → občan může činit vše, co mu zákon nezakazuje; stát může činit jen to, co mu zákon ukládá
• existuje rovnost lidí před zákonem a v důstojnosti, respektování lidských práv a svobod
• u nás je Listina základních práv a svobod součástí Ústavy
• zákonodárná moc je vázána na ústavu a mezinárodní smlouvy o lidských právech; výkonná moc je vázána na zákony

PRÁVNÍ STÁT

Právní státy jsou formální – opírají se výhradně o psané právo, ne o morální hodnoty, jelikož ty jsou snadno zrelativizovatelné. Vyvíjí se od poloviny 18. století

• v Prusku byl za vlády Fridricha II. roku 1751 přijat Napoleonský zákoník
• roku 1918 vzniká ústava Výmarské republiky i ústava ČSR

ZNAKY

• hodnotová neutralita = ústava není vázána na žádné hodnoty
• vazba výkonné moci na zákon
• správní soudnictví = zvláštní správní soudy mohou přezkoumávat zákonnost postupů vlády nebo státní správy
• rovnost před zákonem

NEGATIVA

• všechny uvedené principy souvisejí se zákonem
• zákon se může stát nástrojem útlaku
• každý zákon se může stát ústavním, pokud je přijat podle ústavních procedur → proto se po 2. světové válce právní stát proměňuje

MATERIÁLNÍ PRÁVNÍ STÁT

• základní lidská práva a svobody (materie) jsou zaručeny a kodifikovány v ústavě
• vazba parlamentu na ústavu = parlament musí být v souladu nejen se zásadami legislativního procesu, ale i s ústavou
• ústavní soudnictví = existuje ústavní soud, která posuzuje ústavnost parlamentem schválených zákonů a rozhodnutí
• rovnost v právech = každý se může u soudu dožadovat zrušení zákona

VLÁDA PRÁVA

Vláda práva si zakládá na nepsaném ústavním principu. Je nejprve procedurou, teprve poté její produkty tvoří hodnoty (obrácený proces oproti právnímu státu). Neumožňuje ústavní přezkum práva, avšak respekt k vládě práva zabraňuje parlamentu přijmout zákon v rozporu s hodnotami. Vláda práva funguje například ve Velké Británii, Indii a Austrálii.

David, Jirka

Eliška Gargulová