Houby (latinsky Fungi) jsou říše organismů, dříve řazená k rostlinám.
Buňka houby
Houby mají eukaryotní buňky (to znamená, že je DNA rozděleno do chromozomů), které mají často podobu protaženého
vlákna dlouhého až několik decimetrů (takovým buňkám se říká "hyfy"). Buňky hub spojují znaky rostlinných
a živočicšných buněk - mají například buněčnou stěnu, ale jinou než u rostlin. Buněčná stěna hub obsahuje peptidoglykany a aminokyseliny.
Pod buněčnou stěnou je cytoplazmatická membrána, která obklopuje cytoplazmu. V ní plave potravinová vakuola, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát,
samozřejmě jedno nebo více jader (viz "Vývojový cyklus hub" níže) a pár dalších věcí.
Od těla k výtrusům
Houba nemá v těle rozlišené orgány, a proto se jejímu tělu říká stélka.
Jednotlivá vlákna (buňky) jsou spletena do podhoubí, takzvaného "mycelia", které prorůstá substrátem (nějakou hmotou, třeba hlínou),
ze kterého si bere živiny. Z mycelia často vyrůstá plodnice ("sporokarp"), což je to, čemu říkáme houba, když je jdeme sbírat do lesa. Plodnice se často
skládá ze třeně (nesprávně "nohy") a klobouku. Na plodnici pak najdeme hymenofor, který má často podobu lupenů, rourek nebo pórů zespodu klobouku
- to aby byla výtrusotvorná plocha co největší.
Na povrchu hymenoforu je vrstvička zvaná výtrusotvorné rouško ("hymenium"), na kterém jsou výtrusnice ("sporangia") s výtrusy ("spory").
Plísně mají konidiofory - nosiče výtrusů, které ale nemůžeme označit jako plodnici. Na konidioforu jsou nepohlavní výtrusy, těm se říká "konidie".
Vývojový cyklus hub
Začneme u spory - výtrusu. To je buňka s jedním jádrem, která se může za příznivých podmínek začít dělit (mitózou, to znamená, že genetická informace
zůstává celá). Tímto dělením po čase vytvoří několikabuněčné vlákno - gametofyt. Když je toto vlákno dostatečně vyvinuté, mohou se z něj opět mitózou
oddělovat nové spory, které zas třeba vytvoří vlákno někde jinde. To je nepohlavní rozmnožování, protože se stále jen dělí jeden a ten samý organismus.
Houby ale umí i pohlavní rozmnožování. To začne tím, že se někde v zemi spojí dvě různá houbová vlákna - tomuto splynutí se říká "plasmogamie".
Nově vzniklé vlákno je dikaryotické, což znamená, že buňky už splynuly (a rostou teď jako jedno vlákno), ale jádra ještě ne, takže každá buňka má dvě jádra.
Takové vlákno se rozroste do podhoubí a jednou někde vytvoří plodnici - ta může mít podobu houby, jakou vidíme v lese.
Každá buňka této plodnice má pořád dvě jádra.
Jak už jsme říkali, na plodnici jsou výtrusnice a právě až těsně před nimi konečně obě jádra splynou - to se nazývá "karyogamie". Ve výtrusnici
se pak meiózou vytvoří spory (meióza znamená, že se při dělení genetická informace rozdělí, a v nových buňkách je pak jen poloviční). A jsme na začátku
koloběhu - máme výtrusy, které se mohou někdy zase začít dělit a tvořit nová vlákna, a tak dále, a tak dále.
U stopkovýtrusných hub (to je například hřib nebo muchomůrka) se plodnice tvoří až relativně dlouho po plazmogamii. Tyto houby umí také
somatogamii - to znamená rozmnožování splynutím dvou tělních buněk (viz kapitola Rozmnožování).
Oproti tomu u hub vřeckovýtrusných dochází k plazmogamii až v podhoubí a hned, jakmile ke splynutí hyf dojde, se vytvoří plodnice.
Tyto houby se také dokážou množit gametangiogamií - splynutím dvou pohlavních orgánů. Do této druhé skupiny patří třeba smrž.
Dříve do říše Houby spadala Chromista, Prvoci a Houby - teď jsou to tři samostatné říše.
>> Chromista a Houby jsou popsány zde, Prvoci v samostatné kapitole.
říše Houby (Fungi)
ODDĚLENÍ CHYTRIDIE (CHYTRIDIOMYCOTA)
- diploidní nepohlavní rozmnožování i haploidní pohlavní rozmnožování, většinou anizogamie (viz kapitola Rozmnožování)
- podhoubí je trubicovité bez přehrádek, přičemž jedna buňka má více jader
- saprofytické a parazitické organismy
- zoospory, gamety mají po jednom bičíku
- rakovinovec bramborový (Synchitrium endobioticum) napadá hlízy brambor a tvoří v nich nádory (právě rakovinovec pravděpodobně způsobil
bramborový hladomor v Irsku)
- lahvičkovka (Olpidium) cizopasí na klíčících brukvovitých rostlin - ucpe jejich pletiva a ta zčernají
ODDĚLENÍ MIKROSPORIDIE (MICROSPORIDIOMYCOTA)
- nitrobuněční (intracelulární) parazité
- jednobuněčná houba
- ve vegetativním stadiu nemají buněčnou stěnu, vyrobí si ji, až když vytvoří aplanosporu
- hmyzomorka včelí - způsobuje včelí úplavici
- hmyzomorka bourcová napadá bource morušového
ODDĚLENÍ ZYGOMYCETY
- rozmnožují se gametangiogamií (splynutí pohlavních orgánů) - na vláknech se vytvoří gametangium, dvě taková vlákna se najdou,
gametangia splynou a vytvoří se zygospora (tlustá a ozubená), ta se pak utrhne a za vhodných podmínek se na ní vyvine výtrusnice;
její endospory pak zase vytvoří v substrátu vlákna a cyklus se opakuje
- kropidlovec černavý - plíseň likvidující potraviny a ječný slad (šedý povlak)
- plíseň hlavičková
- muší mor - prorůstá tkáně hmyzu a až nakonec napadne trávící soustavu (aby napadená moucha dlouho vydržela)
ODDĚLENÍ VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY
- většinou se pojmenovávají podle pohlavního stádia (dříve se nevědělo, že jsou dvě stádia jeden organismus),
Penicilium je výjimka (nepohlavní stádium)
- pohlavní stádium = teleomorfa
- nepohlavní stádium = anamorfa
- mají vřecka (askosporangium) skrytá v plodnici
třída KVASINKY
- jednobuněčné
- rozmnožují se nepohlavně pučením
- rozkládají sacharidy (glukózu) bez přístupu kyslíku (anaerobně) a uvolňují CO2 (používají se v těstě, které potřebuje nakynout)
- použití i ve farmacii
třída VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY
- kropidlák
- saprofytický
- karcinogenní jedy aflatoxiny
- prorůstá potraviny do hloubky (shnilé jídlo se musí vyhodit celé)
štětikovec (Penicilium)
- šedá plíseň
- Alexandr Fleming náhodou objevil antibiotikum penicilin
paličkovice nachová
- parazituje na žitě, kde napadne obilky, a ty zčernají a zvrdnou (černá obilka = námel)
- po spadnutí námelu na zem z něj vyrostou stromy (spleťe jednojaderných hyf), které vypadají jako plodnice (ale nejsou)
padlí dubové - na spodní straně listů dubu vytvoří žluté kuličky, které po uzrání zčernají, přichytí se vlákny a pak z nich vyrejdí výtrusy
americké padlí angreštové - fleky na angreštu
monilióza ovoce - napadá třeba jablka, která zhnědnou a pak se na nich objeví bílý prášek
strupovitost ovoce - fleky např. na jablkách, pro člověka neškodná
smrž jedlý - jedna z mála vřeckovýtrusných hub, která už vypadá jako houba - má třeň a klobouk; askosporangia jsou na povrchu klobouku
ucháč obecný - vypadá trochu jako smrž, ale je smrtelně jedovatý
ODDĚLENÍ STOPKOVÝTRUSNÉ HOUBY
- plodnice = bazidioskporokarp
- když má třeň a klobouk, je to "pilothecium"
- výtrusnice = bazidie
- hřib borový - rourkatý hymenofor
- holubinka - listový hymenofor
- pýchavka - klobouk ve tvaru teřichu
- choroš - má jen klobouk, parazituje na mrtvých stromech
- kotrč - hymenofor na povrchu
- sněť kukuřičná - parazituje na dozrávající kukuřici
- rez travní - střídá několik hostitelů, dělá rezavé skvrny na listech a trávě
MYKORHIZA
- soužití houby s kořeny vyšších rostlin (třeba stromů)
- houba poskytuje systém vedoucí vodu plnou živin z půdy do stromu
- strom poskytuje houbě asimiláty
- je to tedy výhodné pro obě strany
- ektotrofní mykorhizie = hyfy hub obalují jemné kořínky stromu
- endotrofní mykorhizie = hyfy hub se zarůstají a vnikají do buněk stromu
- mykorhizní houby jsou citlivé a vadí jim kyselá půda
říše Chromista (Chromista)
ODDĚLENÍ OOMYCETY
- rozmnožují se gametogametangiogamií - splynutím pohlavní buňky s pohlavním orgánem (viz kapitola Rozmnožování)
Jirka
