EXPANZE ŘÍMA 

Potom co z Říma udělali republiku, zjistili, že jich je moc, a že se do jednoho města nevejdou. A tak začali expandovat. Nejprve do oblasti zvané Lazio, což je okolí Říma. Tam už ale bydleli Latinové (viz Etruskové a založení Říma), takže museli dál na východ. Tam za chvíli narazili na Jaderské moře, a tak se stočili na sever.

Galové na severu

V roce 387 př.n.l. se Keltové (Římané jim říkali "Galové") dostali až k Římu, porazili Římany v bitvě na řece Allia a pak se pokusili vtrhnout do Říma, jenže při přelézání hradeb rozrušili husy na pahorku Kapitol. Husy začaly křičet a to přivolalo stráž, která Kelty zastavila. Římané z vděčnosti dokonce husy přestali obětovávat. Ten samý rok zkusili Keltové druhý pokus, a tentokrát úspěšně obsadili Řím. Za výkupné se ale stáhli do Pádské nížiny - dnešní severní Itálie, tehdy "Galie předalpské".

Řekové na jihu

Roku 312 př.n.l. začala stavba nejdůležitější římské silnice Via Appia, která vedla z Říma na jih do města Capua. Pojmenovaná je podle Appia Claudia, který ji dal postavit, a ještě se o ní i o Capue něolikrát zmíníme. Ale zpátky k tématu - expanze Římanů. Potom co se severním směrem dostali až ke Keltům, otočili se na jih a vydali se tam. Dnešní jižní Itálii se ale tehdy říkalo Velké Řecko, což znamená... správně, že tam stály řecké osady. Římané si řekli, že to nebude takový problém, a tak je začali ničit. Vážně to takový problém nebyl, dokud se nedostali k poslední osadě - přístavnímu městečku Taras (česky Tarent). Tohle městečko totiž požádalo o pomoc Épeiros - městský stát v severozápadním Řecku, jehož král Pyrrhos Řekům pomohl nad Římany zvítězit. Bylo to ale doslova "Pyrrhovo vítězství", což znamená vítězství s příliš velkými ztrátami. Pyrhoss chtěl ještě sjednotit Řeky proti Římu, ale tak nějak to nestihl, protože roku 275 př.n.l. ho porazili Římané u Beneventa, čímž donutili Tarent kapitulovat a Pyrrha odplout zpátky do Řecka. A roku 270 př.n.l. už patřil Římu prakticky celý Apeninský poloostrov - celá ta italská "bota", pojmenovaná podle Apeninského pohoří.

Divide et impera

Římané ale nezískali celou dnešní Itálii jen násilím a válčením. V dobytých územích často zakládali vlastní římské kolonie a "municipia" - to byla města, ve kterých zůstali původní obyvatelé, kteří ale získali římské občanství. Velké římské území tak bylo rozděleno na malá "původní území" - této politice se říkalo "divide et impera", čili "rozděl a panuj".

Jirka