.

KRÁLOVSTVÍ A REPUBLIKA ŘÍM 


Takzvané "období královské" je prvním kouskem římské historie, o kterém už máme podrobnější a dokazatelné informace. Datuje se "ab urbe condita" (tedy "od založení města" roku 753 př.n.l.) do 510 př.n.l.

  ZPÁTKY

O tom, kdo a jak Řím založil a kdo mu vládnul, se dočtete v předchozí kapitole: Etruskové a založení Říma.

Král, senát a sněm

Občané nejstaršího Říma byli rozděleni do tří kmenů (tribuí). V jednom kmenu bylo 10 kurií (samostatně volících skupin) a kurie sestávala z 10 rodů. Všichni dospělí muži pak tvořili sněm "comitia curiata" (kurijní shromáždění), kde každá ze 30 kurií měla jeden hlas při schalování zákonů a volbě úředníků a krále, kterému se říkalo Rex. Proto mluvíme o "královském období". Podle pověsti byl prvním králem bájný Romulus, ale ve skutečnosti nevládl Římu nikdo jiný než Etruskové. Králi radil poradní sbor starců, tzv. "senát".

Jeden takový král, Servius Tullius, obehnal Řím hradbami a vydal reformu o rozdělení římského obyvatelstva do tříd podle plochy půdy, kterou vlastnili. Hodně to připomíná rozdělení, které zavedl archont Solón ve starém Řecku. Půda se měřila na jitra, takže se hodí tušit, že jedno jitro odpovídalo asi čtvrtině dnešního hektaru.


Pro všech pět tříd byla povinná vojna. Sloužit v armádě ale byla pro Římany čest a dokonce si sami financovali veškeré vojenské vybavení.

  ZNEUCTĚNÍ LUKRÉCIE

Posledním králem byl Tarquinius Superbus. Jeho syn se jednou neočekávaně vrátil z boje, aby zkontroloval svou manželku, zda ho nepodvádí. Když ji nenašel doma, rozčílil se a znásilnil ctnostnou ženu jednoho senátora, Lukrécii. Ta s tím nemohla žít, probodla se a roku 510 př.n.l. došlo k převratu, při němž byl Tarquinius vyhoštěn z Říma. Tím končí období římských králů.

Konzulové, senát a lid římský

Takže v roce 510 př.n.l. království skončilo a z Říma se stala republika, která vydržela až do 1. století př.n.l.

V čele římského státu v období republiky stáli dva konzulové. Každý den se střídali, aby jeden z nich nemohl stihnout udělat něco nebezpečného. A po roce se vždy zvolila nová dvojice. Ze začátku plnili spoustu důležitých funkcí, ale postupem času se jejich hlavním úkolem stalo velení vojsku. Konzuly volil senát - zákonodárný orgán skládající se ze 300 senátorů. Vždycky, když chtěl senát něco potvrdit, označil to zkratkou S.P.Q.R. (Senatus Populusque Romanus - "senát a lid římský"). Dnes najdete tuto zkratku (mimo jiné) na všech římských kanálech.

  POJEM REPUBLIKA

Republika je označení pro formu státu, ve kterém vládne volená hlava a nějaký parlament. Slovo pochází z latinského "res publica" - věc veřejná.

Úředníci

Co byste si bez nás počali?

Lid Říma byl rozdělen do dvou skupin. Patriciové (z latinského "pater" - otec, takže doslova "otcové Říma") byli potomci členů jednoho ze 300 původních římských rodů. Ti mohli být voleni do státních úřadů. Plebejové toto právo neměli, ale jinak byli svobodní a mohli si zakládat vlastní organizace.

Té druhé skupině se tohle rozdělení nelíbilo a vymysleli protest ve formě secese - latinsky "secessio plebis". První plebejská secese se konala roku 494 př.n.l. - spočívalo to v tom, že se plebejové jednoduše sebrali a odešli z Říma. A jelikož naprostá většina římských řemeslníků, obchodníků i vojáků pocházela právě z řad plebejů, začal Řím pěkně rychle chátrat. Patriciové to dlouho nevydrželi a nabídli plebejům, že když se vrátí, zavede se nová funkce "tribuna lidu". Tribun lidu byl plebejec, který seděl v senátu, a když se hlasovalo o zákonu, který by mohl plebeje nějak poškodit, mohl tento tribun říct "Veto!". To znamená "zakazuji" - tribun měl tedy možnost "vetovat" (zastavit) jakýkoliv zákon, který se mu nelíbil.

To ale plebejům nestačilo, a tak podnikli roku 449 př.n.l. druhou secesi - zase odešli a patriciové jim zase nabízeli modré z nebe, když se vrátí. To modré z nebe byl tentokrát "lex duodecim tabularum" - "zákon dvanácti desek". Prostě 12 tabulek vyvěšených zvenku na budově senátu a na nich sepsané zákony. Do té doby se totiž soudilo podle "zvykového práva", tedy podle nějakých podobných dříve vyřešených rozsudků. Tresty se ale při každém soudu trochu měnily a navíc se dal soudce jednoduše uplatit. Zákon dvanácti desek tuhle nespravedlnost do jisté míry vyřešil.

  PATRON A KLIENT

V této době bylo časté, že bohatší "patroni" půjčovali peníze svým "klientům", kteří je na oplátku například volili ve volbách. Politikové byli tím oblíbenější, čím více měli klientů - tedy chudáků, kterým pomohli.

Opakovalo se ještě několik dalších podobných secesí, ale v roce 445 př.n.l. byly povoleny sňatky mezi patriciji a plebeji a po pár generacích už se nedalo určit, kdo k jaké skupině patří. Ve 4. století tak tyto dvě třídy vymizely a do úřadů mohli všichni. Místo toho se začala oddělovat "nobilita" - ti nejvíce urození.


  VPŘED

Republika pokračuje, ale lidí přibývá, takže je potřeba expandovat. O tom v kapitole Expanze Říma.

Jirka


Platner - Ancient Rome city growth

mapa čtvrtí starého Říma

Servian Wall

Serviovy hradby

Sandro Botticelli 078

Smrt Lukrécie od Botticelliho

Vexilloid of the Roman Empire

vlajka Římské republiky

Consul et lictores

konzul doprovázený dvěma liktory

Rome-SPQR

zkratka S.P.Q.R. na poklopu kanálu v Římě

Secessio plebis

plebejská secese na malbě z 19. století



Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.