GOTIKA 

Evropa během středověku zažila dva hlavní umělecké směry - do dvanáctého století dominoval románský sloh a pak ho pomalu začala střídat gotika, která se udržela až do století šestnáctého. Slovo "gotika" vymysleli Italové podle barbarského kmene Gótů, protože i tenhle nový sloh jim připadal barbarský. Kolébku gotiky bychom museli hledat v severní Francii na konci 11. století, tedy v době chaosu a zvýšené zbožnosti spojené s přípravami na křížové výpravy. Právě zbožnost a křesťanskost se odrazila i do architektury a umění. Vše bylo dílem boha, a tak ani gotičtí umělci a spisovatelé necítili potřebu proslavit své jméno, zůstávali anonymní. To znamená, že dnes neznáme autory mnoha krásných gotických staveb a děl a musíme je proto nazývat podle míst, kde působili nebo odkud pocházeli. Pro Václava IV. kupříkladu maloval Mistr třeboňský a pro Karla IV. zase Mistr vyšebrodský. S gotikou se také pojí rozkvět heraldiky (vědy o erbech) a rytířskost - názor, že by měli muži kromě boje ovládat i psaní a nějaké umění.

Poznávací znaky

Nejpoužívanějším materiálem gotických architektů byl kámen, případně nějaké cihly. Gotickou stavbu poznáte podle všudypřítomného lomeného oblouku, který rozkládal tíhu stavebního materiálu mnohem lépe než románský oblouk, a tak mohly vznikat vyšší stavby (zaměření na stavění do výšky se říká "vertikalismus") se slabšími zdmi a většími okny. Dalším spolehlivým poznávacím znakem jsou vnější opěrné sloupy a křížová klenba na stropě, obojí s množstvím ozdob. Typické jsou pro gotiku také chrliče, často v podobě příšerek, které měly zahnat ďábla.

Katedrály s vnějšími pilíři

V gotickém stylu bylo postaveno mnoho katedrál s křížovým půdorysem a případně s postranními kaplemi. Právě katedrály byly často zvenku doplněny sloupy a pilíři. Aby dovnitř dopadalo tlumené rajské světlo, umísťovaly se nad hlavní vchody velká kulatá okna, tzv. "rozety". Okolo oltáře je často k vidění věnec kaplí a proti oltáři bývá ochoz pro chór. Příkladem gotické katedrály může být pařížská Notre-Dame, Kolínský dóm a samozřejmě pražská katedrála sv. Víta. Gotická je také Bazilika sv. Barbory v Kutné hoře a několik klášterů, třeba ve Vyšším Brodě nebo ve Zbraslavi.

Kamenné hrady a středověká města

Co se týče světských (necírkevních) staveb, gotická je spousta našich středověkých hradů - Karlštejn, Křivoklát, Loket, Kost, Bezděz, Okoř, Tetín, Rožmberk a spousta dalších. Hlavní účel těchto hradů byl fortifikační - sloužily jako tvrze a pevnosti a v nitru vždy měli pořádně opevněnou věž (tzv. "donžon"), kde se mohli všichni relativně bezpečně ukrýt v případě útoku. Na hradech nechyběly kaple a občas ani kostely a vodní příkopy. Příkladem takového vodního hradu je Švihov.

Znaky gotiky ale můžeme najít i na "běžnějších" budovách - na středověkých mostech, měšťanských domech a radnicích. Pro gotiku jsou typické také ulice a náměstí s podloubími (k vidění jsou třeba v Litomyšli), která sloužila jako praktické prodejní plochy.

Další umění

Umění jako malířství a sochařství stále jen "doplňovalo" architekturu - na zdi a stropy se malovaly fresky, zdobila se okna a skládaly se mozaiky. Zmiňovaní anonymní mistři měli často na svědomí takzvané "deskové obrazy", které zdobily oltáře. Nejčastější byly samozřejmě náboženské motivy, ale začala se objevovat i inspirace přírodou a snaha realisticky ji zachytit. Sochaři tvořili trojrozměrné, reálně vypadající sochy s individuálními rysy a zřetelnými emocemi. Svatá Marie se obvykle zobrazovala buď s malým Ježíškem (jako tzv. Madona) nebo plačící s tělem Krista na klíně (Pieta).

Jirka