Francie byla v polovině 17. století velmi významný absolutistický stát se silnou vládou. Francouzština se stala jazykem umělců a z Francie také pochází tzv. "Velká trojka", tj. Pierre CORNEILLE, Jean RACINE a MOLIÈRE, všichni jsou popsáni níže. Nejvýznamnější byly jednoznačně divadelní hry.
ZPÁTKY
Historický kontext a znaky klasicismu jsou tady.Pierre CORNEILLE [Pjér Kornej] původně vystudoval práva, ale potom ho zaujalo divadlo, a tak začal psát divadelní hry. Je považován za tvůrce moderní tragédie.
V tragikomedii Cid se ještě dají najít prvky baroka, třeba teatrálnost. Zároveň tu ale osobní čest zvítězí nad láskou a jde o vysoký styl, to už jsou znaky klasicismu. Děj je založený na reálné události a kastilský rytíř Cid je skutečná historická postava – je to ten samý Cid jako v Písni o Cidovi. Taky je tu vidět podobnost s Romeem a Julií.
DĚJ DÍLA "CID"
Děj se odehrává během 2 dnů ve městě Sevilla. Hlavní postavou je rytíř Rodrigo, který vyhnal Maury ze Španělska a za své zásluhy dostal přezdívku Cid. Jeho lásce s Ximenou brání spor jejich otců. Ximenin otec dal facku otci Cida, který pak požádal svého syna, aby získal zpátky rodinnou čest tím, že zabije otce Ximeny. Cidovi se to nelíbí, ale nakonec podřídí své osobní zájmy cti rodu a Ximenina otce zavraždí. Ximena pak požádá krále, aby Cida popravil, ale protože pro panovníka je důležitý zase vlastenecký cit a Cidovy zásluhy, potrestá rytíře jen naoko.Jean RACINE [Žán Rasín] byl ideálním příkladem klasicistního autora – zpracovával antické náměty a nejlépe dodržoval všechna ta pravidla, jako například zákon tří jednot. Nejčastěji psal psychologické tragédie.
DĚJ DÍLA "FAIDRA"
Faidra byla druhá manželka antického řeckého krále Thésea, která se zamilovala do svého nevlastního syna Hippolyta. Když se doslechla, že Théseus byl zabit ve válce, vyznala Hippolytovi lásku, ale ten ji odmítnul, protože ctí svého otce. Théseus se ovšem z války vrátí a Faidra si ze strachu vymyslí, že se ji snažil Hippolytos svést. Thésea to samozřejmě rozčílí, tak prosí bohy, aby Hippolyta potrestali. Prosba je vyslyšena, Hippolytos zemře při závodech na vozech, ale Faidra má pak takové výčitky svědomí, že se musí přiznat a spáchat sebevraždu.MOLIÈRE [Moljér], vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin [Žán Batyst Poklán], byl nejznámějším a nejúspěšnějším z Velké trojky. Pocházel ze zámožné rodiny, studoval práva, ale nikdy se jim nevěnoval. Rodině se nelíbilo, že hrál s kočovným divadlem, a tak aby nešpinil rodinnou čest, vymyslel si pseudonym Molière. Zemřel na jevišti na konci reprízy své hry Zdravý nemocný kvůli zánětu průdušek.
Napsal 33 komedií, z nichž se asi pět pravidelně hraje dodnes. Jde hlavně o charakterové komedie, které se zaměřují na negativní lidské vlastnosti a mravy. Molière měl rád zamotané příběhy, témata nevěry a převleky a oblíbené byly jeho hry zejména u venkovského publika. Podle klasicistního dělení žánrů jsou komedie nízkým stylem. Jednou takovou charakterovou komedií je Lakomec. Není psána ve verších a používá lidový jazyk.
DĚJ DÍLA "LAKOMEC"
Odehrává se v Paříži. Hlavní postavou je bohatý a lakomý kupec Harpagon, dále vystupují jeho děti Kleantes a Eliška a důležité jsou ještě postavy sluhů. Harpagon vybere pro své děti bohatou vdovu a vdovce, aby jim nemusel dávat věno, ale děti už mají jiné nápadníky: Eliška má ráda Valéra a Kleantes Marianu. O Marianu se mimochodem uchází i Harpagon. Kleantův sluha najde schovaný Harpagonův poklad a dá ho Kleantovi, aby mohl splatit dluhy, ale Kleantes slíbí Harpagonovi, že mu poklad vrátí, pokud si bude moct vzít Marianu. Harpagon nakonec k obou svatbám svolí a nakonec se ukáže, že ten bohatý vdovec je právě otec Mariany a Valéra.Jean de LA FONTAINE [Žán d La Fonten] byl známý autor bajek, které byly v klasicismu velmi oblíbené, protože se do nich dala krásně schovat společenská kritika.
VPŘED
A s klasicismem úzce souvisí osvícenství ve Francii.Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.