Výpisky ze zeměpisu

Biosféra (neboli živý obal Země) je ta část planety Země, kde se nachází podmínky vhodné pro život. Biosféra zasahuje i do všech ostatních sfér. Proč? Většinu hydrosféry (tedy oceánů, moří, řek, jezer atd.) obývají ryby, paryby a jiné organismy. Pedosféra obsahuje půdní edafon – to je označení pro organismy, které žijí v půdě. V litosféře jsou jeskyně plné živočichů a život najdeme i vysoko nad zemí, tedy v atmosféře.

Fauna a flóra

fauna je souhrnné označení pro živočichy na Zemi

faunou se zabývá zoologie
rozšířením fauny se zabývá zoogeografie (slyšíte geografie, takže to asi bude mít něco společného se zeměpisem)

flóra je souhrnné označení pro rostliny na Zemi

flórou se zabývá botanika
rozšířením flóry se zabývá fytogeografie

fauna a flóra ovlivňují vzhled krajiny, tudíž jsou pro krajinu důležitým faktorem

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ FAUNU A FLÓRU

základními podmínkami pro existenci života (tedy i fauny a flóry) jsou:

teplo a světlo ze slunečního záření
voda
vzduch
potrava
půda

podmínky pro život různých druhů živočichů a rostlin se liší na různých místech na Zemi (některé druhy by v Česku žít nemohly, jiné by zase nepřežily na Sahaře), záleží především na:

množství slunečního záření (neboť má vliv na teplotu a světlo)
dostupnosti vody nebo alespoň vláhy

splnění těchto dvou podmínek se liší podle:

zeměpisné šířky (tedy podle vzdálenosti od rovníku) - tomuto dělení na různá pásma se říká šířková pásmovitost
nadmořské výšky - dělení na nížiny, vrchoviny atd. se nazývá výšková stupňovitost
vzdálenosti od oceánu - někde je oceánské a jinde kontinentální (vnitrozemské) podnebí
oceánských proudů - ovlivňují totiž i podnebí na přilehlých místech na souši

Oddíly biosféry

ekosféra - ta část Země, kde je výskyt života pravidelný a zákonitý (oblasti méně dotčené člověkem)
noosféra - ta část Země, kterou obývají lidé, potkávají se s přírodou a vzájemně se ovlivňují
technosféra - ta část Země, kterou vytvořil člověk (budovy, silnice atd.)

Biomy

biomy jsou části biosféry, které se od sebe liší podle toho, do jaké míry jsou v nich splněny různé podmínky pro život (viz výše)
různé biomy tedy mají různé podnebí, množství vody, různé složení půdy a hornin a samozřejmě je také obývají různé druhy fauny a flóry
rozlišujeme přibližně tyto suchozemské biomy (v pořadí od rovníku k pólům): tropické deštné lesy, savany, pouště, subtropy, stepi, opadavé listnaté lesy, tajga, tundra, polární pustiny
existují také sladkovodní biomy (vysokohorské řeky, říční delty, mokřady atd.) a mořské biomy (korálové moře, šelfy, polární moře atd.)

TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY

teplo a časté srážky (okolo 2000 - 3000 mm ročně)
fauna: hmyz, hadi, krokodýli (Afrika), papoušci (v amazonských pralesech), tukani, opice, mravenečníci, lenochodi, ...
flóra: orchideje, liány, vzácné dřeviny, banánovníky, fíkovníky, palmy, kakaovníky, ...
kácení (odlesňování) kvůli půdě
rostliny jsou v několika patrech:

koruny nejvyšších stromů
střední patro stromů s liánami
podrost, keře a křoviny

např. Amazonie, západní Afrika (kolem řeky Kongo), Indonésie a Filipíny

SAVANY

střídají se období deště a sucha
často okolo tropických deštných pralesů
fauna: zebry, žirafy, antilopy, lvi, klokani (Austrálie), emu (Austrálie), pštrosi, ...
flóra: blahovičníky (neboli eukalyptus, Austrálie), baobaby (Afrika), traviny, ojediněle stromy
pěstuje se zde také bavlník, obilí, podzemnice olejná a savany slouží i jako pastviny
např. část Brazílie, velká část střední a jižní Afriky, Indie, severní Austrálie

POUŠTĚ (A POLOPOUŠTĚ)

druhy pouště:

erg - písečná
serír - štěrkovitá
hamáda - kamenitá
většina pouští není pokryta pískem, např. jen pětina pouště na Sahaře je písečná

desertifikace znamená rozšiřování pouští
oáza - izolovaná zóna vegetace v poušti poblíž podzemního zdroje vody
šot, vádí (v Africe) nebo creek (v Austrálii) - vyschlá koryta řek
obří teplotní výkyvy mezi nocí a dnem (např. 40 °C ve dne a v noci pod nulou)
lidé se v poušti vyskytují jen jako kočovníci (nomádi)
fauna: hadi, ještěrky, štíři, fenkové, velbloudi, pštrosi, hmyz, ...
flóra: kaktusy, křoviny, palmy, tamaryšky, ...
např. Mexiko, Peru, Argentina, Sahara v severní Africe, celý Arabský poloostrov, Střední Asie, vnitrozemí Austrálie

SUBTROPY

někdy také "středomořské lesy" nebo "tvrdolisté lesy"
léta jsou suchá a horká, zimy mírné a deštivé
fauna: gekoni, ještěrky, mufloni, cikády, ...
flóra: křoviny, borovice, citrusy, borovice pinie, korkové duby, vinná réva, olivovníky, fíkovníky, ...
např. Kalifornie, Mexický záliv, Středomoří (Španělsko, Itálie, Řecko, severní pobřeží Afriky), Jihoafrická republika, jižní Austrálie

STEPI

travnaté krajiny v mírném pásu s malým množstvím srážek
převážně písčitohlinitá a velmi úrodná hlinitá půda
různé názvy pro step:

prérie - Severní Amerika
pampa - Jižní Amerika
meseta - Španělsko
pusta - Maďarsko
celina - Střední Asie

fauna: hlodavci, orli, bizoni, osli, svišťové, koně, zajíci, ...
flóra: hlavně traviny, dále cibulovité byliny a dá se zde pěstovat např. obilí, kukuřice, ...
např. střed USA, Argentina, Maďarsko, Turecko, jižní Rusko, Kazachstán, Mongolsko, Čína

OPADAVÉ LISTNATÉ LESY

v mírném pásu, převážně na severní polokouli
vhodné podmínky pro vznik civilizace
hustá říční síť
fauna: medvědi, jeleni, hlodavci, sovy, ...
flóra: hlavně listnaté stromy (javory, buky, duby atd.), ale i borovice, smrky, modříny a mnoho bylin
např. východ USA, velká část Evropy (kromě jižních států a severní Skandinávie), východní Čína, Japonsko

TAJGA

"severský" jehličnatý les obrovských rozloh
opět prakticky jen na severní polokouli
fauna: vlci, medvědi, losi, bobři, ...
flóra: především jehličnaté stromy (hlavně smrky, jedle a borovice), břízy, brusinky, keříky, mechy, ...
těžba dřeva
např. většina Kanady, Skandinávie a Ruska

TUNDRA

trvale zmrzlá půda (permafrost), která roztaje jen krátce v létě
vysoký sníh, voda je ve formě ledu
drsné zimy, nízké teploty
střídá se polární den a polární noc (kdy Slunce téměř nevystupuje nad obzor)
fauna: obecně málo druhů, např. sobi, vlci, polární lišky, medvědi, losi, pižmoni, sněžné sovy ,...
flóra: malé keříky a byliny, lišejníky, mechy, ...
např. Aljaška, severní Kanada, Grónsko, Island, severní okraj Skandinávie a Ruska

POLÁRNÍ PUSTINY

nízké teploty, málo srážek
vysoký tlak po většinu roku
fauna: převážně ryby v mořích, dále např. tučňáci a mroži
flóra: většinou úplně chybí
na severní polokouli Arktida, na jižní Antarktida

Výškové stupně

s rostoucí nadmořskou výškou se také mění podmínky pro faunu a flóru - klesají teploty a roste množství srážek
nížinný stupeň (do 200 m n. m.) - převážně listnaté lesy
pahorkatinový stupeň (do 500 m) - smíšené a listnaté lesy, kulturní využití
vrchovinný stupeň (do 800 m) - převážně bukové lesy, dále jedle
horský stupeň (do 1200 m) - smrky, buky a jedle
subalpínský stupeň (do 1900 m) - jalovce, kosodřeviny
alpinský stupeň (do 2200 m) - křoviny, travinatý porost, kleče
subnivální stupeň (do 2500 m) - bez vegetace
nivální stupeň (2500 m n. m. a výše) - led a sníh, které již neroztávají